AI je v oblasti investic dvousečný meč. Letošní rok pro ni bude zlomový, říká Tomáš Pfeiler z Cyrrusu

Silný začátek roku a velký optimismus investorů vystřídala opatrnější nálada. Trhy po několika měsících korigují původní očekávání a víc zohledňují rizika. Podle portfolio manažera Cyrrusu Tomáše Pfeilera se mění nejen pohled investorů na politiku Donalda Trumpa, ale i na dopady umělé inteligence, která už není vnímána jen jako motor růstu.

„Doposud převažoval na AI jednoznačně pozitivní pohled, dnes se začínáme bavit i o tom, že vzhledem k tomu, jak současná ekonomika funguje, může její masivní zavádění přinést i řadu destruktivních dopadů na ekonomiku,“ míní Pfeiler.

Jaká byla očekávání investorů na začátku roku? A jaká je realita teď, po čtyřech měsících?

Myslím, že investoři vstupovali do letošního roku na vlně velké euforie a čekali doslova zázraky. Zatím ale vidíme spíše vystřízlivění, a to nejen kvůli geopolitické situaci, ale i kvůli umělé inteligenci. Během prvního čtvrtletí si investoři začali uvědomovat, že AI je sice skvělá technologie, která zrychluje práci a řešení úkolů, ale má i odvrácenou tvář, kdy může uškodit některým odvětvím a zvyšovat nezaměstnanost. Pro některá odvětví je tedy spíše destruktivní. To se projevilo zejména u softwarových firem. Problémy se objevovaly na trzích privátního kapitálu, tedy v oblasti soukromých půjček firmám. Dlouho panovala představa, že jde o atraktivní výnos s nižším rizikem. Jenže i tyto fondy půjčovaly softwarovým firmám.

Technologické firmy tedy už nejsou sázkou téměř na jistotu?

Firmám, které se podílejí na budování datových center a jiné AI infrastruktury, jako jsou výrobci nebo vývojáři čipů, se nyní daří. Nicméně do toho přichází otázka, zda největší technologické firmy – Amazon, Alphabet, Microsoft, Meta – investují do AI infrastruktury adekvátně. Do datových center a dalších systémů proudí stovky miliard dolarů ročně. Příjmy z AI sice nejsou malé, ale určitě ne tak velké, aby ospravedlnily stamiliardové roční investice. V případě špatných výsledků hlavních technologických hráčů by ztrácely i akcie firem jako Nvidia. Znamenalo by to totiž, že investiční boom, ze kterého vývojáři čipů těží, není udržitelný.

Dá se říct, že je umělá inteligence bublina, která splaskne?

Myslím, že je zatím příliš brzy na to, abychom mohli dělat jednoznačné závěry. Investice jsou opravdu obrovské a něco takového jsme v minulosti nezažili. Když se v historii mohutně investovalo, nakonec se ukázalo, že investice byly přepálené, i když dlouhodobě se vyplatily. U AI je otázkou, nakolik to bude platit, protože firmy mezi sebou reálně závodí. Přirovnal bych to k závodům ve zbrojení. Každá chce mít to nejlepší. Je tedy otázkou, zda firmy vyhazují peníze oknem, nebo ne. A to se zatím říct nedá. Prozatím ani neplánují investice osekávat a stojí si za tím, že se jim v budoucnu násobně vrátí. Je tu ale ještě jedna ne úplně skloňovaná linka.

Jaká?

Datová centra měla vznikat i na Blízkém východě, což teď není příliš pravděpodobné. A pokud bude region nestabilní, může odpadnout i významný zdroj kapitálu, který tato centra financoval. Země Perského zálivu vytvářely velké přebytky, které proudily do USA a mimo jiné pomáhaly financovat datová centra. Pokud tyto peníze nebudou k dispozici, nemusí se do umělé inteligence tolik investovat. Ta navíc může narážet na limity, které jí dají tvůrci politiky. Podle některých scénářů velká automatizace může některá odvětví zdecimovat a vést k masivnímu propouštění. Sice to většina komentátorů označuje za hororové scénáře, ale zároveň je vidět, že růst nových pracovních míst v USA zpomaluje.

AI je tedy takový dvousečný meč a letošní rok pro ni může být zlomový. Doposud převažoval jednoznačně pozitivní pohled, dnes se začínáme bavit i o tom, že vzhledem k tomu, jak současná ekonomika funguje, může masivní zavádění AI přinést i řadu destruktivních dopadů na ekonomiku. Mluvíme sice o krajně nepříznivých vyhlídkách, ale investoři už s touto možností začínají na trzích pracovat.

Burza vyspělé české firmy neláká. Expanzi financují hlavně z vlastního kapitálu

5. 5. 2026 ▪ 7 min. čtení

Jaký vliv má na investování nepředvídatelnost Spojených států a to, že podle definice TACO (Trump Always Chickens Out) Donald Trump vždy couvne. Jak toto jeho typické chování využívají investoři při svých strategiích?

Investoři se naučili na podobné situace reagovat až příliš dobře. Bylo to vidět už na začátku války s Íránem, kdy trhy zpočátku působily dojmem, že se vlastně nic zásadního neděje. Situace byla ale jiná než to, co vidíme během druhého prezidentského období Donalda Trumpa, kdy šlo o cla a další kroky, které mohl americký prezident jednostranně ukončit. To byla vyjednávací taktika: pohrozit vysokým clem, vytvořit tlak, a se zase stáhnout.

Teď je to jiné. USA vstoupily do konfliktu poměrně agresivně a společně s Izraelem odstranily významnou část íránského vedení. V takové situaci se těžko hledá rychlé řešení. Proto si myslím, že tohle není typická situace označovaná jako TACO, a mám dojem, že investoři ji částečně podcenili a doufali, že jde jen o přechodnou situaci.

Kryptoměnám se poslední dobou moc nedaří. Doporučoval byste jejich nákup?

Považuji se za kryptorealistu. Nejsem jejich zásadní odpůrce, ale ani nadšenec. Pořád mi chybí důvod, proč bych si kryptoměny měl kupovat. U bitcoinu vidím v podstatě jen spekulativní využití, že může růst. Ale nevidím za ním žádný fundament. Cena je už tak vysoko, že transakcí v kryptoměnách je stále minimum. Nevidím tedy velký důvod, proč by kryptoměny měly výrazně posilovat, pokud by nepřišla nějaká podpora ze strany Trumpovy administrativy, která by jim hrála do karet.

Jaké investiční příležitosti jsou podle vás momentálně výhodné? Kam byste doporučoval vložit peníze?

Jsem spíše akciový investor, takže vidíme příležitosti hlavně v nějakých společnostech, které jsou nyní na poklesu. Trh se momentálně veze na obavách, že softwarové firmy budou pod tlakem kvůli umělé inteligeci, že utrpí nástupem AI agentů a nikdo si nebude kupovat jejich software, protože všichni si udělají přes víkend vlastní na míru. V praxi to ale podle mě ještě dlouho nenastane a velcí hráči budou AI integrovat do svých produktů, které budou díky tomu uživatelsky přívětivější. Krátkodobě proto mohou posílit některé firmy z tohoto sektoru – například Microsoft, SAP nebo Salesforce. Obecně tedy mohou být atraktivní akcie větších softwarových společností.

Samozřejmě pak jde spíš o individuální příležitosti, protože akcie jako celek jsou stále poměrně drahé. A přestože tu máme válku, určité vystřízlivění kolem AI a další faktory, nedá se říct, že by trh nabízel velké množství levných akcií. Není to jako během covidu, kdy příležitostí bylo hodně. Teď je potřeba je hledat spíš „pod lupou“.

Čím to bylo, že bylo v covidu tolik příležitostí a teď je hledáme pod lupou?

Šlo o bezprecedentní situaci. Nikdo z investorů předtím nezažil, že by se celé ekonomiky zavíraly doslova ze dne na den. Navíc tehdy ještě nebyli tak aktivní retailoví investoři, ale od konce roku 2020 si zvykli nakupovat akcie, když trochu padají. Do cen akcií se v covidu promítla extrémní očekávání.

Češi jsou tradičně spořílci a milovníci hotovosti. Zlepšujeme se v investování?

Určitý posun tu je, ale pořád investuje relativně málo lidí. Ale například na zájmu o IPO CSG na začátku roku bylo vidět, že lidé chtějí být součástí silného příběhu, spíš než aby detailně studovali firemní čísla. Takže určitá pozitivní změna směrem k větší participaci veřejnosti tu podle mě existuje. Finanční gramotnost je ale stále nízká a ve finále mnoho lidí končí v bankovních produktech nebo velmi defenzivních řešeních, kde se dlouhodobě připravují o výnos.

Motivace často končí u toho, že lidé nevědí, do čeho investovat. Kam byste doporučil vložit peníze začínajícím investorům?

To je složité. Je potřeba vědět, jaký má investor časový horizont, jak dlouho peníze nebude potřebovat, jak velkou ztrátu je ochoten snést a jak silně ho případná ztráta bude bolet. Obecně bych podle věku doporučil mít část portfolia v akciích. Něco také v dluhopisech – ideálně velmi bezpečných, tedy státních nebo dluhopisech velkých stabilních firem. Pro mnoho lidí je vhodné využít fondy, protože skládat si portfolio sám je náročnější.

Část portfolia může být i v nemovitostech, i když u nás jsou poměrně drahé. A pokud jde o zlato, nejsem jeho velkým zastáncem. Někdy se chová nestandardně, je volatilní a rozhodně neplatí, že musí jen růst.

Také u začínajících investorů doporučujete diverzifikovat a nesázet všechno na jednu kartu?

Rozhodně. Diverzifikace je zásadní, aby se člověk vyhnul negativním scénářům. Něco jiného je, když je někdo profesionální investor, má za sebou extrémně důkladnou analýzu a je přesvědčený, že určitá sázka musí vyjít, ale u běžného investora bych jednoznačně doporučil diverzifikovat.

Investice a ochrana kapitálu

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak zůstat v klidu, i když se všechno červená?

Ideálně se na to příliš nedívat. Brát výkyvy a výprodeje v některých případech jako příležitost k dokoupení a přijmout je jako nedílnou součást tržní reality. Akcie je potřeba vnímat jako dlouhodobou hru. Je to investice na pět a více let, ne na měsíc. Když někdo po měsíci vidí dvacetiprocentní pokles a zároveň nejde o situaci, kdy koupil extrémně předraženou firmu, ale jen o běžnou korekci, nemusí to být důvod k obavám.

Spíš si myslím, že problém je opačný, že to poslední dobou tolik „nečervená“ a mizí příležitosti k opravdu atraktivním nákupům, jako byly během covidu. Od té doby, když přijde sebemenší propad, okamžitě se nahrnou investoři, nejdřív retail, a na jejich chování pak navazují i větší hráči. Je to začarovaný kruh a cena jde rychle nahoru.

Jaká je vaše závěrečná rada investorům pro letošní rok?

Zdůraznil bych dvě věci: nic neroste do nebe a přílišná bezstarostnost se nemusí vyplatit. A zadruhé: poučky, na které jsme zvyklí, například že určité politické scénáře se vždy vyvinou určitým směrem, nemusí platit navždy.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice a ochrana kapitálu.