Důvěra ve státy slábne, bitcoin může převzít jejich roli, říká investor do krypta Juraj Forgács

Před lety vsadil na kryptoměny téměř celý svůj majetek. Dnes Juraj Forgács tvrdí, že bitcoin se postupně posouvá z role alternativní investice k nástroji, který může v budoucnu vstoupit i do geopolitického uspořádání světa. „Důvěra v současný finanční systém klesá a vzniká prostor pro síť, která nestojí na víře v jednotlivé státy,“ říká zakladatel slovenské investiční platformy Fumbi.

Jaká byla vaše cesta ke kryptoměnám a proč podle vás mají velký investiční potenciál?

V minulosti jsem pracoval jako finanční ředitel pro švýcarské Basic Ventures. V té době, mezi lety 2016 a 2017, začal prudce růst bitcoin. A já dostal za úkol celé to prozkoumat. V té době nebylo online k dispozici mnoho materiálů, existovaly spíše placené kurzy. Ale protože jsem už na vysoké škole byl zastáncem rakouské ekonomické školy, dávalo mi to všechno kolem bitcoinu okamžitě smysl. Systém kryptoměny se mi propojil s tím, co jsem už dříve cítil vůči současnému finančnímu systému. Viděl jsem v něm něco, co svět potřebuje – a tím „světem“ myslím jak jednotlivé lidi – finanční spotřebitele –, tak firmy a v konečném důsledku i státy.

V čem je bitcoin lepší než současný systém?

Základní myšlenka bitcoinu je, že jako platební síť funguje bez nutnosti důvěry mezi protistranami, to je zásadní změna. Důvěra ve společnosti i v instituce přitom dlouhodobě klesá, roste polarizace a slábne i víra v samotné peníze. Současně narůstá veřejný i soukromý dluh a systém stojí na americkém dolaru, jehož dominantní postavení je stále méně udržitelné. Nabízí se tedy otázka, co přijde dál. Spíš než nová velmoc se rýsuje potřeba systému, který stojí mimo důvěru v konkrétní státy.

Bitcoin se podle mě prosazuje postupně a jednou z klíčových fází je jeho role mezi státy, která už dnes začíná být realitou. Pokud se současné trendy potvrdí, může být v horizontu pěti až deseti let vnímaný jako mezinárodní rezervní aktivum s výrazně vyšší hodnotou. Krátkodobé cenové výkyvy proto spíš vnímám jako zajímavou investiční příležitost.

Změnilo se obecně vnímání kryptoměn i z pohledu investorů?

Bitcoin prošel několika vývojovými fázemi. Kolem roku 2013 šlo hlavně o experiment s mnoha neznámými a vysokými technickými, právními i uživatelskými riziky. Nikdo tehdy přesně nevěděl, jaké možnosti se skutečně naplní. V té době neexistoval právní rámec ani jasná pravidla pro zdanění či účetnictví. Zlom přišel s nástupem hardwarových peněženek, například od SatoshiLabs nebo Ledgeru. Díky nim bylo možné bitcoin bezpečně uchovávat a vznikla fáze „alternativního aktiva“. Lidé ho začali vnímat jako investici podobnou umění nebo sběratelským předmětům.

Další posun nastal v letech 2017–2018 s rozvojem institucionální správy a přípravou regulace, například v rámci MiCA (Markets in Crypto‑Assets Regulation – nařízení EU o kryptoaktivech – pozn. red.). Dnes se nacházíme ve fázi standardizace, kdy roste důvěra díky regulovaným službám a dohledu. Další možnou etapou je pak geopolitická fáze, kdy bitcoin mohou začít více využívat státy v prostředí slabě vymahatelného mezinárodního práva.

Jak regulace napomáhá důvěryhodnosti kryptoaktiv?

Kromě právního ukotvení hlavně výrazně zpřísňuje požadavky na poskytovatele služeb a tím zvyšuje jejich kvalitu i důvěryhodnost. V praxi to dnes znamená, že získat licenci na kryptoaktiva je náročnější než u některých tradičních finančních institucí a blíží se to režimu malé banky. Zavádí povinnosti jako oddělení majetku klientů, pravidelné reportování národní bance nebo detailní řízení rizik, což snižuje pravděpodobnost selhání. Zároveň přináší transparentnost a kontrolovatelnost, takže klient má vyšší jistotu ochrany svých prostředků. Na druhé straně to trh i vyčistilo, regulované firmy posílily a neregulované postupně mizí.

Investice

AI je v oblasti investic dvousečný meč. Letošní rok pro ni bude zlomový, říká Tomáš Pfeiler z Cyrrusu

5. 5. 2026 ▪ 8 min. čtení

Jaká pro investory zůstávají rizika?

Týkají se spíše toho, jestli trh kryptoaktiv poroste, nebo bude klesat. Velkým rizikem je také způsob, jakým lidé obchodují na některých platformách, zejména tam, kde se používá princip páky. V takových případech mohou opravdu přijít o celý svůj majetek.

Takový systém ale v našem případě nenabízíme. Ve Fumbi funguje model jednoduchého držení: co si klient koupí, to drží. Podobně jako u akcií. U nás je to ještě bezpečnější tím, že jsou portfolia diverzifikovaná. Aby klient přišel o celou investici, musel by celý kryptotrh zaniknout. A to je velmi nepravděpodobné.

Spousta lidí ale pořád krypto míjí, nevěří mu. Jaké panují kolem těchto aktiv nejčastější předsudky?

Hlavní bariéra bývá v tom, že lidé často nechápou princip kryptoměn. Uniká jim důvod, proč do nich investovat. Mají pocit, že současný finanční systém funguje dobře. Dostávají výplatu, mohou pohodlně platit kartou nebo z účtu, nevnímají žádné zásadní problémy, které by museli řešit. O kryptu sice možná slyšeli, ale necítí potřebu měnit způsob, jakým nakládají s penězi.

Inflace ale existuje a kryptoaktiva s ní pracují konzervativnějším přístupem k penězům bez nutnosti jejich neustálého „tisku“, který snižuje hodnotu práce. Bitcoin je proto potřeba vnímat jako příležitost. Potenciál zhodnocení je podle mého osobního odhadu v horizontu pěti až deseti let zhruba desetinásobný až padesátinásobný. A to už podle mě stojí za to, aby člověk alespoň část majetku do krypta alokoval.

Když mluvíte o horizontu pěti až deseti let, je to zároveň i období, během něhož by neměl investor s kryptoaktivy hýbat?

Myslím, že cílem obecně není bitcoin prodávat zpět do korun nebo eur. Jakmile ho začnou ve větší míře držet silní hráči – státy –, budou schopni udržet jeho hodnotu vysoko a zároveň s mnohem nižší volatilitou. V tu chvíli se bitcoin jako investiční nástroj může proměnit spíše v globální platební prostředek nebo zajišťovací aktivum. Bude možné v něm oceňovat zboží, snáze ho přijímat i držet.

Věřím, že by stačilo upravit daňové zákony tak, aby se s bitcoinem nakládalo podobně jako s cizí měnou. Pak by mohl vzniknout globální bitcoinový oběh, lidé by realizovali zisk jednoduše tím, že za bitcoin nakoupí například auto, aniž by museli mezitím danit kapitálový zisk. Tím by odpadl důvod k jeho prodeji. To by zároveň výrazně snížilo tlak na odprodeje a podle mě by to vedlo k další stabilizaci jeho ceny.

Kryptotrhy procházely v minulosti velkými výkyvy. Neočekáváte další prudký pád?

To bohužel nejde vyloučit. Geopolitická situace je v současnosti klíčová a velmi nestabilní. Finanční analytik musí být dnes do určité míry i politický analytik, protože dopad geopolitiky na trhy je zásadní.

Pokud se situace ve světě uklidní, ať už jde o Ukrajinu, Írán nebo vztahy s Čínou, věřím, že bitcoin už výrazně klesat nebude a znovu poroste. V určitém momentu může dojít k bodu zlomu, kdy poptávka převýší nabídku a cena vystoupá velmi rychle. Velkým impulzem by mohlo být například přijetí zákonů o bitcoinových rezervách na úrovni států: o něčem takovém se už diskutuje třeba v Brazílii nebo v některých státech USA. V takovém případě bych očekával velmi výrazný růst.

Zmínil jste, že ve Fumbi tvoříte klientům diverzifikovaná portfolia. Proč není dobrý nápad dát všechno jen do bitcoinu?

Bitcoin už dnes koncentruje obrovské množství kapitálu, takže jeho růst bývá pomalejší než u menších kryptoměn. Pokud do trhu přitečou nové peníze, část z nich zamíří právě do bitcoinu, ale menší projekty mohou nabídnout výrazně vyšší zhodnocení. Diverzifikace proto neznamená jen snížení rizika, ale i šanci na vyšší výnos. Některé kryptoměny navíc umožňují získávat průběžný výnos v řádu jednotek procent ročně. Zkušenější investoři pak využívají i kombinaci různých nástrojů, kterými omezují výkyvy hodnoty portfolia a zároveň si zajišťují dodatečný výnos.

Jak konkrétně portfolia pro klienty stavíte?

Stavíme je na investičních tezích a vždy podle rizikového profilu klienta. Klient nejprve vyplní dotazník, který nám pomůže určit jeho vztah k riziku. Podle toho doporučujeme konzervativní nebo dynamičtější strategie, včetně indexů nebo tematických portfolií. Některé produkty jsou pasivní, jiné aktivně spravované a pracují s DeFi strategiemi (Decentralized Finance – decentralizované finance – pozn. red.). Cílem je, aby složení dávalo smysl a odpovídalo znalostem i toleranci klienta.

Portfolia ve vašem případě koriguje i algoritmus. Jak to funguje?

Každé portfolio je řízené algoritmem, který vybírá nebo spravuje jednotlivá aktiva. U indexu například vybírá 25 největších kryptoměn podle kritérií jako tržní kapitalizace a likvidita. Problematická nebo nelikvidní aktiva se automaticky vylučují, aby se snížilo riziko. Algoritmus pak průběžně rebalancuje portfolio a upravuje váhy jednotlivých aktiv. Každý produkt má svůj vlastní model řízení.

Investice a ochrana kapitálu

Stáhněte si přílohu v PDF

Kolik peněz by si podle vás měl retailový zákazník ideálně uložit do krypta?

Záleží na tom, kolik volných prostředků člověk má a jak dobře rozumí riziku. Pokud jich má méně, je vhodnější konzervativnější přístup, u větších objemů si může dovolit vyšší expozici. Osobně mám téměř vše v kryptu a nemovitostech, protože se obávám vývoje akciového trhu. Ten je podle mě silně ovlivněný érou levných peněz a koncentrací zisků u několika velkých firem.

Růst bude určitě ještě nějakou dobu pokračovat. Ale když se střetne potřeba znovu krotit inflaci s uvědoměním, že trh s AI je přeinvestovaný, může to být velmi komplikované. Přepálenost realitních trhů má schopnost znovu spustit řetězovou reakci jako při poslední krizi. Americká ekonomika vykazuje po dlouhé době negativní růst. To určitě přinese další nafukování peněžní zásoby, které je ale už dlouhodobě neudržitelné. Pokud tato éra skončí, může přijít výrazná šoková korekce i na akciích.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice a ochrana kapitálu.