Dnes už nestačí jen benefity. Lidé hledají odpovědného zaměstnavatele

První dojmy ale rychle začaly narážet na realitu. Organizace nebyla na skupinu dostatečně připravená, dobrovolníci dlouho čekali bez jasného zadání a nevěděli, co přesně mají dělat. Nadšení se postupně měnilo v rozpaky a frustraci.

Po skoro hodinovém čekání se vedoucí týmu rozhodla odjet. Měla pocit, že v tu chvíli bude užitečnější u svého počítače. A když se konečně začalo? Zbylá skupina rozladěných dobrovolníků nakonec byla povolána k úplně jiné činnosti, než bylo původně domluveno.

Právě na takové situace naráželi spoluzakladatelé portálu Impaktio, který propojuje firmy a neziskové organizace a snaží se měnit způsob, jakým firemní dobrovolnictví a podpora neziskového sektoru funguje.

„Viděli jsme, že firemní dobrovolnictví má obrovský potenciál stát se běžným firemním benefitem, ale zároveň často není dobře uchopené. Dobrovolníci odcházeli s pocitem, že jejich čas nebyl efektivně využitý, neziskové organizace investovaly spoustu energie do přípravy a výsledek tomu neodpovídal. Často šlo spíš o jednorázové PR než o skutečný dopad,“ popisují zakladatelé.

Dobrá vůle nestačí

Firemní prostředí se rychle mění. Vedle flexibility, wellbeingu nebo prevence vyhoření se stále silněji prosazuje i téma smyslu práce. Zejména mladší generace zaměstnanců se zajímá o to, jaký dopad má jejich zaměstnavatel mimo samotný byznys a jak se firma chová ve vztahu ke společnosti.

Dobrovolnictví se tak přesouvá z okraje HR aktivit do oblasti employer brandingu, firemní kultury a práce s angažovaností lidí. Jenže realita často pokulhává za očekáváním.

Dobrovolnické programy bývají špatně definované, komunikace mezi firmami a neziskovými organizacemi vázne a chybí koordinace i kapacity na přípravu kvalitních aktivit. Výsledkem je frustrace na obou stranách – u firem i u organizací, které pomoc přijímají.

Velký potenciál přitom nabízí zejména takzvané expertní dobrovolnictví – tedy zapojení zaměstnanců podle jejich profesních dovedností. Marketér může pomoci s komunikací výrazně více než manuální prací, IT specialista může řešit dlouhodobý technický problém a finanční expert nastavit procesy, na které neziskové organizace často nemají kapacity ani rozpočet.

„Velký potenciál vidíme právě v expertním dobrovolnictví, které zatím není dostatečně uchopené. V praxi ale často platí, že čím více se firmy zapojují, tím nákladnější se pro ně pomoc stává. Nedává nám smysl, aby byly tímto způsobem znevýhodněné. To jsme chtěli změnit,“ říkají zakladatelé.

Když dobrovolnictví funguje

Firmy, které dobrovolnictví uchopí strategicky, rychle zjišťují, že nejde jen o pomoc navenek, ale i dovnitř firmy. Dobrovolnické aktivity totiž přirozeně fungují i jako forma vzdělávání – zaměstnanci se během nich dozvídají více o fungování neziskových organizací, o společenských problémech i o dopadech své pomoci v praxi.

Společnost Ayming se například zapojila do dobrovolnického dne v Potravinové bance. Zaměstnanci třídili a balili potraviny, připravovali balíčky pro rodiny v nouzi, osamělé seniory i jednotlivce v těžké životní situaci.

Součástí programu ale nebyla jen samotná práce. Tým měl možnost poznat, jak potravinová banka funguje, jak široký má záběr a komu všemu pomáhá. Mnohé překvapilo, že pomoc směřuje i k lidem s duševním onemocněním, kteří často patří mezi nejzranitelnější skupiny. Někdy se bojí vyjít i ven a potraviny jim doručují sociální pracovníci.

Zajímavým zjištěním bylo i to, že potravinová banka neřeší jen samotnou distribuci potravin, ale také vzdělávání – například kurzy vaření a hospodaření, které lidem pomáhají lépe využít darované potraviny.

Právě tento přesah je podle Impaktia klíčový.„Nejde jen o odpracované hodiny. Důležité je, aby si lidé odnesli zkušenost a pochopení, jak neziskový sektor funguje a komu všemu v běžném životě pomáhá,“ říkají zakladatelé. Pozitivní zkušenost potvrzují i firmy samotné. „Nejvíce si ceníme toho, že je celý proces jednoduchý a dává jistotu, že aktivita má skutečný smysl,“ uvádí Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming.

Podobně to vnímá i Jan Zelený z marketingového týmu: „Dříve jsme dobrovolnický den organizovali sami, ale bylo velmi složité najít smysluplnou aktivitu pro větší skupinu lidí. Tady bylo vše připravené a lidé odcházeli s pocitem, že darovaný čas skutečně pomohl.“

Od teambuildingu k dopadu

Dobrovolnictví dnes stále častěji funguje nejen jako CSR aktivita, ale i jako nástroj pro budování firemní kultury a vztahů v týmu.

Architektonická kancelář Starý a partner se například zapojila do pomoci v pražské komunitní organizaci Nová Trojka v Praze 3. Tým zde pomáhal s posezonním úklidem v prostředí, kde se přirozeně potkávají místní rodiny a komunita.

„Dříve jsme netušili, že může existovat takto smysluplný benefit pro firmy, který zároveň přináší hodnotu společnosti. Díky Impaktiu jsme měli možnost zapojit náš tým do dobrovolnické aktivity, která se pro nás stala nejen pomocí dobré věci, ale také velmi příjemnou formou teambuildingu,“ říká Jiří Moos, senior architekt ve Starý a partner.

Zkušenost pro ně nebyla jednorázová. Firma plánuje v dobrovolnictví pokračovat – v létě se chce zapojit například do pomoci při údržbě pražských židovských hřbitovů, kde se propojuje práce s prostorem a péče o místa s historickým významem pro město.

ESG jako reálná zkušenost zaměstnanců

Dobře nastavené dobrovolnictví dnes firmy nevnímají jen jako součást CSR, ale jako reálnou součást práce s lidmi i firemní kultury. Důležitý není počet odpracovaných hodin, ale zkušenost, kterou si zaměstnanci odnášejí a která ovlivňuje jejich pohled na firmu i společnost.

Tento přesah potvrzuje i Anna Pedretti z Nadace Via. „Kristýna a Milan dobře chápou, co je potřeba, aby propojení neziskového a soukromého sektoru fungovalo – znají realitu neziskovek i firem a umí z toho vytěžit srozumitelná a smysluplná partnerství. Jejich kompetence nezůstává jen u dobrovolnictví, ale i u zaměstnaneckých sbírek a dalších forem podpory tak, aby přinášely konkrétní společenský dopad.“

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Rok 2026 patří dobrovolnictví

Není náhodou, že právě rok 2026 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. Téma se tak dostává ještě více do centra pozornosti firem, které hledají konkrétní cesty, jak naplňovat společenskou odpovědnost nejen na papíře, ale i v každodenní praxi.

Od pomoci přírodě přes podporu lidí v náročných životních situacích až po expertní dobrovolnictví – možností, jak zapojit zaměstnance smysluplně, neustále přibývá.

Zkušenost z firemního dobrovolnictví často mění i samotné vnímání neziskového sektoru. Lidé si začínají lépe uvědomovat, jak zásadní roli neziskové organizace v každodenním životě hrají. A často pak sami hledají způsoby, jak se zapojit i mimo práci – podle svých možností, ale opakovaně, což je typické zejména v oblasti sociálního dobrovolnictví.

Dobrovolnictví se tak z jednorázové aktivity stává přirozenou součástí vztahu mezi firmami a společností.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.