Energetická bouře na obzoru. Máme proplout, anebo se vrátit na břeh?

Z pohledu průmyslu jako by se svět vracel o čtyři roky zpátky. Opět se objevují obavy z výpadků dodávek klíčových energetických komodit a jejich ceny výrazně kolísají. Tyto impulzy už jednou odstartovaly inflační spirálu, jakou jsme ve východní Evropě nepoznali od doby ekonomické transformace v 90. letech a západní svět od ropné krize před více než 50 lety. Růst ceny ropy tehdy způsobil významné ekonomické zpomalení a ukázal, jak důležitou roli tato surovina hraje ve fungování vyspělých ekonomik.

Jak situace vypadá dnes? Ropa a plyn zůstávají nadále klíčovými pilíři globální energetiky i průmyslu, přičemž jejich význam je umocněn rostoucí poptávkou související s ekonomickým rozvojem nejlidnatějších částí světa.

Situace, která eskaluje kvůli válce na Blízkém východě, provázená přetrvávající nestabilitou globálních dodavatelských řetězců, znovu připomíná citlivost ekonomik na vývoj energetických trhů. Fosilní paliva nadále zůstávají důležitou součástí energetického mixu a zajištění stability dodávek, zároveň se ale ukazuje význam jejich diverzifikace a doplnění o další zdroje. Navíc, ropa a její deriváty nejsou jenom fosilní palivo, ale slouží jako základ pro spoustu produktů každodenního života – od plastů a syntetických vláken přes barvy, laky a izolační materiály až po farmaceutické výrobky, kosmetiku či zemědělské chemikálie. Vývoj jejich cen se tak přirozeně promítá do širších inflačních trendů napříč ekonomikami.

Malé otevřené ekonomiky bez vlastních zdrojů ropy, které jsou zároveň tradičně průmyslově orientované a energeticky náročnější, jsou vůči těmto výkyvům citlivější. Není překvapením, že uvedenému popisu takřka dokonale odpovídá právě Česko.

Tuzemská zkušenost s energetickou krizí vyvolanou Ruskem ale zároveň ukazuje, že tento vývoj nemusí mít plošně devastující dopad – pokud z něj dokážeme vyvodit správné závěry. Ukázalo se, že firmy, které nečekaly na dotace a různé další státní podpory a již dříve investovaly do energetické efektivity, vlastních zdrojů či záložních řešení, dokázaly bouří projít s výrazně menšími ztrátami. Nemuselo jít vždy o nákladné projekty v podobě masivní výstavby obnovitelných zdrojů. V mnoha případech přinesly zásadní úspory investice do moderních technologií, digitalizace procesů a chytřejšího řízení energie v rámci provozu.

Komentář

Návrh akceleračních oblastí pro větrnou energii ohrožuje původní cíl. Místo zrychlení povolování zavádí plošná omezení a výškové limity

9. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

Český průmysl má tak za sebou období intenzivní adaptace a dnes stojí mnohem blíže řešením, která zvyšují jeho odolnost i dlouhodobou konkurenceschopnost. Zda tyto kroky byly dostatečně intenzivní a rozsáhlé, aby se neopakovalo dramatické přenesení nákladů do celkové cenové hladiny, ukážou až data v nadcházejících měsících.

Současně ale vstupujeme do nové energetické éry, která není formována jen krizemi, ale především strukturálními změnami v tom, jak energii vyrábíme, přenášíme a spotřebováváme. Spotřeba elektřiny roste tempem, jaké svět nezažil celé generace. Rychlý rozvoj digitalizace a umělé inteligence vytváří bezprecedentní tlak na energetické systémy a sítě. Klíčovou se stává schopnost expandovat kapacitu energetických soustav a současně zvyšovat jejich odolnost. Bez moderních, inteligentních a flexibilních sítí není možné zvládnout proměnlivé toky energie ani zapojení stále diverzifikovanějších lokálních zdrojů. Digitalizace a automatizace zde nehrají podpůrnou, ale zcela zásadní roli – umožňují přechod od reaktivního řízení k předvídatelnému a efektivnímu provozu.

Opakující se energetická nestabilita by proto měla být definitivním impulzem k urychlení systémové změny, a to nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. Jistě, v mnohých případech se jedná o investičně náročné kroky. Skokové výkyvy cen fosilních paliv a hrozby výpadků v dodávkách ale stále zřetelněji ukazují, že vysoká závislost na nich je z dlouhodobého pohledu ještě dražší.

Otázkou tak není, zda energetická bouře přijde, ale jak na ni budeme připraveni. Máme přitom v rukou nástrojů více než kdy dříve – od moderních technologií přes digitalizaci až po chytřejší řízení spotřeby i diverzifikaci zdrojů. Právě teď je chvíle přestat čekat a začít aktivně jednat: investovat do odolnosti, efektivity a flexibility. Kdo se odváží a vyrazí včas, nemusí bouři jen přečkat – může z ní vyjít silnější a lépe připravený na budoucnost.

Autor je ředitel ABB Elektrotechnika