Když veřejnost slyší pojem „advokátní mlčenlivost“, část lidí si možná představí ochranu právnické profese. Ve skutečnosti je to ale přesně naopak. Advokátní mlčenlivost nechrání advokáta. Chrání hlavně klienta – tedy každého člověka, který potřebuje právní pomoc.
Jako advokát se denně setkávám s lidmi v mimořádně složitých životních situacích. Řeší rodinné spory, trestní řízení, podnikatelské konflikty nebo problémy se státními úřady. Často přicházejí ve stresu, s obavami a nejistotou, zda jim vůbec někdo dokáže pomoci. V takové chvíli musí mít jistotu, že mohou mluvit otevřeně a bez strachu.
Právě tuto jistotu však relativizuje návrh zákona o ekonomické ochraně státu (ZEOS). Nejde přitom o odmítání boje proti praní špinavých peněz nebo organizovanému zločinu. Advokacie dlouhodobě respektuje evropská pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (AML) a podílí se na jejich naplňování. Spor se vede jinde – o hranice státní kontroly a ochranu důvěrné komunikace mezi klientem a advokátem.
Některé části zákona vytvářejí velmi široký rámec pro sdílení informací mezi státními institucemi a současně tak oslabují dosavadní ochranu komunikace mezi advokátem a klientem. Pro běžného člověka to může znít jako technický detail. Jenže právě na těchto detailech stojí a padá důvěra v právní stát.
Pokud klient získá pocit, že informace sdělené advokátovi nemusí zůstat skutečně důvěrné, začne si dávat pozor na to, co říká. Něco zamlčí, něco popíše nepřesně. Advokát pak nemůže správně vyhodnotit situaci ani účinně hájit jeho práva. A to není hypotetický problém.
Představme si podnikatele vedoucího spor se státem. Nebo rodiče řešící citlivý spor o děti. Všichni tito lidé potřebují právní pomoc založenou na absolutní důvěře.
Právě proto je advokátní mlčenlivost chráněna evropskou judikaturou i rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva. Není náhodou, že Rada Evropy letos přijala takzvanou Lucemburskou úmluvu o ochraně povolání advokáta, kterou Česká republika podepsala. Jejím cílem je posílit nezávislost advokacie a ochranu důvěrné komunikace mezi klientem a právníkem. O to zvláštněji působí, že současně vzniká návrh zákona, který míří opačným směrem.
Advokátovi dnes nestačí znát právo. Musí klientův byznys vnímat jako svůj vlastní, říká advokát Vít Stehlík
Obavy vyvolává také posilování role Finančního analytického úřadu (FAU) vůči advokacii. Advokacie totiž není běžné podnikání. Advokát často stojí právě proti státu – hájí občana v trestním řízení, napadá nezákonná rozhodnutí úřadů nebo zastupuje klienta v jiných citlivých sporech. Právě proto musí být advokacie nezávislá. Pokud stát získá příliš silný dohled nad těmi, kteří mají občany chránit před výkonem státní moci, vzniká nebezpečná nerovnováha. Diskuse se vede i o ustanoveních, která by mohla výrazně posílit vliv FAU v disciplinárních procesech vůči profesním komorám, kde by například v extrémním případě mohla nařídit vyškrtnutí advokáta z komory.
Dalším často zmiňovaným problémem je takzvaný goldplating – situace, kdy české zákony zavádějí přísnější pravidla, než požaduje samotné právo Evropské unie. Typicky jde o širší definice povinností, tvrdší sankce nebo přísnější procesní pravidla.
Podobná debata se v posledních měsících vede také kolem návrhu zákona o odčerpávání majetku nevysvětleného původu. Ten by za určitých okolností umožnil státu zabavit majetek, aniž by byl jeho vlastník obviněn, a to dokonce aniž by měl nějaký vztah k trestnímu řízení, v jehož rámci by byl tento majetek zajištěn. Po silné odborné i veřejné kritice by přitom nyní mělo dojít k významným úpravám návrhu.
Stejně otevřená veřejná debata by měla proběhnout i u zákona ZEOS. Neměla by ale stát na jednoduchém heslu „kdo je proti, chrání zločince“. Taková zkratka je velmi nebezpečná.
Demokratický stát musí umět účinně bojovat s kriminalitou. Zároveň ale musí stejně důsledně chránit práva lidí, kteří žádnou kriminalitu nepáchají. A mezi tato práva patří i možnost důvěrně mluvit se svým advokátem bez obavy, že stát jednou získá příliš široký přístup k citlivým informacím.
Protože ve chvíli, kdy se lidé přestanou svěřovat svým právníkům, nezačne být společnost bezpečnější. Začne být méně svobodná.
Autor je partner Bříza & Trubač, advokátní kancelář a místopředseda České advokátní komory
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
