Když nevíš kudy kam, mrskni tam Sudeťáka! Brzdou naší budoucnosti nejsou sudetští Němci, ale ti, kdo jimi straší

Koalice tlačí sněmovnou usnesení vyzývající, aby se v Brně nekonal plánovaný sjezd sudetských Němců. Vládní poslanci tvrdí, že jim jde o klid ve společnosti, historickou paměť a majetkové jistoty Čechů. Vypadá to vznešeně, vlastenecky, ba dokonce státotvorně. Jenže ve skutečnosti je to hlavně kulturně-válečnický bullshit, postavený na sentimentech, smyšlenkách nebo rovnou lžích, kterým se vláda snaží překrýt problematické momenty svého vládnutí. A objevit můžeme ještě jednu – možná podstatnější – motivaci, která se týká samotné podstaty současné české vlády.

Nejdříve věcně k navrhovanému usnesení. Čteme v něm: „Poslanecká sněmovna odsuzuje kategoricky jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zdůrazňuje význam ochrany historické paměti k obětem nacismu a zachování společenského smíru.“

Kdyby tyto věty stály samostatně, dalo by se souhlasit prakticky se vším, co je v nich obsaženo. Ovšem v daném kontextu jsou úplně mimo. Nic z toho, co je teatrálně odsuzováno, dnes Sudetoněmecké krajanské sdružení nepředstavuje. Neprovozuje žádný revizionismus, nerelativizuje žádné zločiny, nemá žádné majetkové požadavky. Fakticky se těchto témat vzdalo už dávno. A před jedenácti lety pasáže o „znovuzískání ztracené vlasti“ zmizely z jeho stanov i formálně.

Sudetští Němci jsou naši krajani, řekl ministr Bek na sjezdu. Bavorský premiér také chválil, až na „trapné“ vlakové spojení

9. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Jaké je krajanské sdružení dnes? Jasně to plyne z postojů šéfa Bernda Posselta. Ten mluví o Hitlerovi jako o „šíleném zločinci“ a je dalek toho, aby z čehokoli vinil Čechy. „Doma jsem neslyšel jediné negativní slovo o Češích… Rodiče říkali, že to nebyli Češi, kdo zničili osudy našich rodin, ale že to byl nacionalismus a především německý nacionalismus. Vždycky si zametali před vlastním prahem,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.

Ojedinělé hlasy, které agresivně požadují zrušení Benešových dekretů, Posselt neváhá označit za hlasy idiotů. „Byli bychom rádi, kdyby dekrety zmizely, ale je to pro nás morální, a nikoli právní a materiální otázka. Ale dokud zrušení nechtějí Češi, tak se nedá nic dělat. Vždycky svým lidem říkám: respektujme tu vnitročeskou diskusi, čím více se do toho vměšujeme, čím více vyvíjíme tlak zvenčí, tím hůře. Necháváme české diskusi volný průběh. Každý si na internetu může přečíst všechny mé projevy ze Sudetoněmeckého sněmu a uvidí, že jsem slova Benešovy dekrety už spoustu let neřekl. Není to vůbec ústřední bod naší politiky, i na Sudetoněmeckém sněmu v Brně to bude okrajové téma.“

Je tedy naprosto jasné, že pokud česká vládní koalice brojí proti sjezdu Sudetoněmeckého sdružení v Brně, není to nic jiného než školní ukázka boje se slaměným panákem. Tedy s hrozbou, která ve skutečnosti neexistuje, ale dotyčný si ji vymyslí a nafukuje ji do absurdních rozměrů, aby se mohl v boji proti ní předvádět jako statečný a zásadový ochránce lidu. Věru trapná politická figura.

Zároveň je ale třeba připustit, že v Česku strašení „Sudeťáky“ většinou funguje. Můžeme si vzpomenout na to, jak „sudetskou hrozbou“ léta úspěšně šermoval Václav Klaus, jak téma využil v úspěšné prezidentské kampani proti Karlu Schwarzenbergovi Miloš Zeman, jak se daří bubnovat do antisudetských bubnů Tomiu Okamurovi. Prostě platí: Když už nevíš kudy kam a máš problém, mrskni do debaty „zlého Sudeťáka“ a ono z toho něco kápne.

Což je také důvod, proč zatuchlé téma opět vytáhla na světlo právě současná koalice. Spoléhá, že rozčilená debata o Sudetoněmeckém sněmu překryje její vlastní problémy, průšvihy a nepravosti. Tedy například neschopnost plnit obranné závazky, snahu zničit pravidla rozpočtové odpovědnosti a uvrhnout tak zemi do dluhové spirály, propad důvěry veřejnosti až pod hodnoty, kvůli kterým se Andrej Babiš smál Petru Fialovi, a tak dále. Dalo by se říci, že jde o jasné „vrtění Sudeťákem“. 

Je tady ale ještě jeden motiv. Bernd Posselt je zásadním odpůrcem fašismu a nacionalismu. A nastavuje tak zrcadlo právě naší vládě, která se jako nacionalistická profiluje. Nikdy by nepronesl fašizující výroky o „deratizaci“ a „méněcenných lidech“, které nyní zaznívají z úst představitelů vládních Motoristů. Dnešní druhá, ale spíš už třetí generace krajanů chápe, že jedinou zárukou neopakování tragédií 20. století je vzájemná důvěra a co nejužší spolupráce v co nejvíc sjednocené Evropě.

Naše vláda naproti tomu dál usilovně straší vlastní občany tu před „sudetským nebezpečím“, tam před „diktátem Bruselu“ a v zájmu fixace vlastní moci pracuje na výrobě virtuálních nepřátel. Sudetští Němci by nyní rádi spojovali, naše vláda rozděluje, aby mohla panovat. 

Skutečným problémem a brzdou naší budoucnosti tak nejsou sudetští Němci. Ale ti, kdo jimi straší. Tedy ti, kdo nám nyní vládnou. A důvodem, proč v Česku krajanský sněm nechtějí, je i to, že se bojí, že by si to ještě více lidí mohlo naplno uvědomit.