Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) chce přejmenovat jím řízený resort na ministerstvo hospodářství. Proti samotné myšlence asi není co namítnout, resorty s obdobnou agendou se podobně jmenují i v dalších zemích.
Spornější je ale způsob, jakým má k přejmenování dojít. Havlíček už do sněmovny poslal příslušnou úpravu, která je ovšem pozměňovacím návrhem k obsáhlé novele stavebního zákona z pera jeho kolegyně, ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Zda na ceduli u vchodu do mohutné budovy v Praze Na Františku stojí ministerstvo průmyslu, či ministerstvo hospodářství, s rychlostí nebo spíš pomalostí tuzemského stavebního řízení přitom nijak nesouvisí.
Ani to by v konečném důsledku nemusel být problém. Úpravy legislativy formou přílepků k nijak nesouvisejícím novelám jsou běžná praxe. V minulém volebním období posloužily jako nosiče pro nejrůznější legislativní balast třeba obsáhlá úprava liniového zákona či „bateriového“ energetického zákona zvaného lex OZE III. Ta měnila třeba i pravidla pro stavbu studní, tedy materii, která tematicky spadá právě pod nyní projednávaný stavební zákon, rozhodně však nemá nic společného s bateriemi.
Poslanecké přílepky neprocházejí standardním připomínkovým řízením, jejich transparentnost je nevalná, a tak mají oprávněně špatnou pověst. Na druhou stranu, ve většině případů jde o drobné a ryze technické změny. Ve snaze provést úpravu rychle je poslanci předkládají z iniciativy příslušných ministerstev. Za určitých okolností tak mohou mít smysl.
Známe ovšem i opačné případy. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) „přilepil“ například na lex OZE III záměr snížení podpory pro staré fotovoltaické elektrárny s cílem srazit výdaje státního rozpočtu. Zásadní změna s dalekosáhlými dopady nebyla podložena žádnými analýzami a dotčené subjekty neměly možnost vznést námitky. Výsledek je známý – státní kase Stanjura neušetřil nic a v zahraničí si Česko uřízlo ostudu jako země, která nedrží slovo a pravidla pro investory mění za pochodu.
Způsob, jakým vládní koalice a ministryně Mrázová aktuálně tlačí novelu stavebního zákona, to povyšuje na ještě vyšší level. Už původní 800stránkový návrh nepředložilo ministerstvo pro místní rozvoj jako svůj vlastní. Zcela nestandardně to udělala skupina vládních poslanců formou poslaneckého návrhu. To znamená, že se k návrhu neměly možnost vyjádřit další resorty, připomínková místa či Legislativní rada vlády.
Před nimi by muselo ministerstvo novelu obhájit a případné chyby odstranit. Na 800 stranách unikne často chyba i tomu největšímu odborníkovi na stavební právo a je právě smyslem připomínkového řízení, aby si jiný odborník s jinou perspektivou takové chyby všiml.
Ačkoliv ministryně obhajuje postup tím, že většina materiálu tvoří původní návrh z roku 2021, který připomínkovým řízením prošel, v pořádku evidentně nebyl. K původnímu návrhu totiž sama vypracovala nový pozměňovací návrh, který má přes 1000 stran. A to opět bez řádného připomínkování.
Hledání „nášlapných min“, ať už záměrných, nebo položených prostě jen z nedbalosti, tak zůstává na opozičních poslancích. Ti otevřeně přiznávají, že obsáhlý materiál není v jejich silách ani přečíst, natož v něm najít nedostatky.
„Vy říkáte, že jsme si to měli přečíst. No, tisíc stran, to je dobrý román. Avšak nejenom přečíst, ale i odhalit ty ďáblíky, kteří jsou v detailu. To prostě neodhalíme jako poslanci. To musí právníci, kteří tomu rozumějí,“ vyčítal koalici na jednání garančního hospodářského výboru poslanec ODS Ivan Adamec. Jde přitom o zkušeného sněmovního matadora, který má s tvorbou komplexních zákonů s desítkami pozměňovacích návrhů rozsáhlé zkušenosti.
Neodhalených „ďáblíků“ bude na stovkách stran nejspíš dost. „Je v tom spousta pozitivních věcí, ale také je tam spousta lobbistického balastu. Kdo co chtěl, to tam přilepil,“ hodnotí bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDÚ-ČSL). Za svůj obor zmiňuje dva body: možnost správců vodovodů a kanalizací bez povolení kácet stromořadí nad trubkami. „Když budou chtít, tak přijedou, pokácí kvetoucí třešeň a nikdo o tom nemusí vědět,“ nastiňuje Hladík.
Zároveň podle něj pozměňovák umožňuje také výstavbu logistických hal na nejkvalitnější půdě, pokud je to v kilometrové vzdálenosti od dopravní infrastruktury. „Takže víceméně všude,“ dodává politik. Opozice kritizuje třeba i možnost legalizace černých staveb či hrozící masový odchod úředníků. To vše by šlo odbýt jako obvyklou politickou kritiku opozice. Způsob, jaký vláda Andreje Babiše k protlačení zcela zásadní legislativy zvolila, však rozhodně nenasvědčuje tomu, že by výhrady chtěla transparentně vyvrátit.
K tomu všemu se už začínají slétávat další pozměňovací supi, nejen Karel Havlíček s touhou přejmenovat své ministerstvo. Shodou okolností řada návrhů se týká úprav v energetice, jako by se poslanci chtěli revanšovat za to, jak se v minulosti prostřednictvím energetického zákona měnily stavební předpisy.
Například poslankyně Marie Pošarová z SPD předložila hned několik návrhů, které mají zakázat výstavbu větrných elektráren v blízkosti obydlí, a to až do vzdálenosti osmi kilometrů. To by jakýkoliv rozvoj větrné energetiky Česku definitivně zabilo. Především však vyostřená debata kolem větrníků, která Česko v posledních měsících zasáhla, jistě nepřispěje ke zklidnění nervů kolem neméně vyostřené stavební legislativy.
Další pozměňováky se týkají například velkoobchodních trhů s elektřinou, cen tepla, výroby biometanu, požární bezpečnosti fotovoltaických elektráren a skrze „stavebák“ má projít také třeba plánované zúžení počtu radních Energetického regulačního úřadu z pěti na tři. Nic proti, o tom se diskutovalo už za minulé vlády, na zrychlení povolování staveb má ovšem počet členů vedení energetického regulátora nulový vliv. Návrh tedy jen ještě více zahltí už tak maximálně nepřehlednou paragrafovou změť.
Adamec má pravdu, že ani zákonodárce s nejvyšší motivací nemá šanci se ve vzniklém chaosu vyznat. Riziko, že sněmovnu opustí nakonec norma plná (nezamýšlených) chyb, jež celé stavební řízení ochromí ještě více než dnes, je mimořádně vysoké. A na vině je výhradně nepochopitelný způsob a spěch, jaký vládní koalice pro prosazení stavební legislativy zvolila.
Výběr týdne:
Jeden z nejbohatších Rakušanů chce zatřást českým hazardním trhem
Třetí nejbohatší Rakušan Johann Graf působí v Česku prostřednictvím společnosti EDP a sítě kamenných kasin se známou značkou Admiral dlouhodobě. Nejnovější akvizicí se však zaměřil na digitální byznys online hazardu.
Bonatrans se chystá v USA investovat až dvě miliardy korun
Skupina ve vlastnictví miliardářky Jitky Cechlové Komárkové se tak zařadí po bok jiných českých strojírenských firem, které v USA investují. Ve městě Wayland ve státě New York postaví nový závod.
Berounský trojúhelník. Správě železnic kolabuje klíčová trať do Prahy
Za týdny si na trati mezi Prahou a Berounem desítky vlaků poškodily takzvaný sběrač elektrického proudu. Proč tomu tak je, není zřejmé. Cena úplně utrženého sběrače může přitom jít do stovek tisíc korun, u nových strojů klidně vyjde oprava i na milion.
Plánovaný nárůst počtu reaktorů je v poměru k velikosti Česka bezprecedentní
Štěpán Kochánek letos převzal vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost po loni zesnulé Daně Drábové. Tedy v době, kdy po relativně klidném období startuje Česko masivní jaderný program. „Takový nárůst v poměru k velikosti země, dodavatelským kapacitám a počtu možných odborníků je globálně bezprecedentní,“ říká v rozhovoru pro HN Kochánek.
Zkrachoval další velký e-shop. Měl pověst drtiče cen
„Vážení zákazníci, provoz e-shopu byl ukončen,“ informoval na svém webu prodejce výpočetní techniky, elektroniky, domácích spotřebičů či vybavení do kanceláře z Moravskoslezského kraje. Tlak v tuzemské e-commerce zesiluje a zvlášť v oboru spotřební elektroniky a IT vybavení je znát, že si čím dál větší díl trhu zabírají nejsilnější hráči jako Alza, Datart a Planeo.
Masivní škrty ve Volkswagenu, jaké tu nebyly dvě dekády. A stejně je to málo
Rozsáhlé škrty a úsporné balíčky, oznámené koncem roku 2024, měly koncern Volkswagen pořádně rozhýbat. Zatím ale příliš nefungují. Svědčí o tom nepříznivé finanční výsledky za první kvartál, problémy koncernu jsou však hlubší.
Akcie zbrojařské CSG padly v pondělí na nové dno
Kolem IPO zbrojařské skupiny CSG miliardáře Michala Strnada byl ve druhé polovině ledna velký povyk. O primární úpis byl obrovský zájem a na většinu velkých investorů z Česka se při něm ani nedostalo. Teď mohou být možná rádi.
Ochromení výroby během desítek sekund. Počet kyberútoků na firmy v Česku prudce roste
Firmy v Česku čelí v posledních měsících prudkému nárůstu kybernetických útoků. Alarmující je přitom rostoucí rychlost. V roce 2022 trvala hackerům doba mezi průnikem do firmy a nasazením škodlivého programu do sítě průměrně osm hodin. Vloni se tento čas zmenšil na pouhých 22 sekund.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
