Od Taylor Swift po NASA. České značky dobývají svět kvalitou i řemeslem

Na pianu Petrof skládá písně Taylor Swift. Stoly z TON jsou součástí interiérů globálních značek jako BMW, Apple nebo Amazon. Linet dodává lůžka od Francie po Salvador a tiskárny Prusa Research najdete na Aljašce i tropickém Kiribati. České firmy navazují na prvorepublikovou tradici kvalitního exportu a stále výrazněji se prosazují na globálních trzích. Vedle úspěchů ale řeší i tlak levné konkurence, cla nebo proměnu zákaznických nároků.

Pianina a klavíry Petrof najdete po celém světě, od La Scaly až po operu v Sydney. Vybírají si je instituce jako Mozarteum, Chopinův institut ve Varšavě nebo nedávno konzervatoř v Taškentu. Nástroje od královéhradecké firmy rezonují i na poli světového popu. Zpěvačka Billie Eilish u sebe má hned dva a Taylor Swift na pianu Petrof skládala písně na svou poslední desku.

Petrof působí v Hradci Králové přes 160 let a aktuálně vyváží do 65 zemí světa. V zahraničí stále roste a plánuje dál posilovat na trzích Středního východu a v Polsku. „Samozřejmostí jsou i naše domovské trhy Česko a Slovensko a také vidíme velký potenciál na Ukrajině – tato země bude potřebovat výraznou pomoc s rekonstrukcí a my se tam, podobně jako řada dalších českých firem, chceme zapojit formou zajímavých projektů,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka a majitelka Petrofu.

Těžko dostižná kvalita

Klíčem k úspěchu na zahraničních trzích je podle ní samotný produkt. „Sázíme na pečlivý výběr materiálů, poctivé české řemeslo a ruční práci. Náš charakteristický – romantický, kulatý a ušlechtilý zvuk je naším nezaměnitelným podpisem,“ vysvětluje Ceralová Petrofová s tím, že každý jejich nástroj má svou duši, do které klavírníci vkládají stovky hodin precizní práce.

Druhým pilířem úspěchu jsou pak podle ní i jejich zaměstnanci. „Bez,petrofáků‘ by zkrátka Petrof neexistoval. Jsme jedním z nejstarších zaměstnavatelů v kraji a naším cílem je poskytovat férové podmínky a práci i tehdy, kdy se globální trh otřásá a piana nejsou středobodem nákupních košíků,“ říká Ceralová Petrofová.

Největší výzvou posledních let je podle ní velká polarizace poptávky. Na jedné straně jsou instituce, které hledají naprostou, nekompromisní špičkovou kvalitu. Na straně druhé stojí fyzické osoby, které vyvíjí tlak na levnější a dostupnější nástroje. „Co se týče zahraničí a boje se stabilitou trhů, důležitým krokem pro nás bylo založení nové dceřiné společnosti v Americe – konkrétně se teď hodně soustředíme na Los Angeles. A napjatě také očekáváme, zda začne platit dohoda o snížení importních cel mezi státy sdruženými pod Mercosur a EU, v tomto regionu už máme připravené velmi zajímavé projekty,“ uvádí Ceralová Petrofová.

Byznys Petrofu ovlivňují i další změny na trhu. Rychlá a náročná doba, rapidní nástup nových technologií, umělé inteligence a obecná vlna digitalizace. „Žijeme v době, kdy si jakýkoliv zvuk můžete snadno stáhnout rovnou do počítače. Vidíme také posun ve vnímání volného času – mění se ochota lidí cvičit a drilovat hru na hudební nástroj hodiny denně. Vše kolem nás se zjednodušuje a lidé chtějí rychlejší výsledky. Na druhou stranu akustický nástroj ošidit nejde,“ komentuje proměnu společnosti Ceralová Petrofová.

„Dřevo, chvění strun, to vše přináší fyzický i emocionální zážitek, na který žádný software nestačí. I proto pro nás zůstává klíčové sledovat trendy a adekvátně na ně reagovat,“ zdůrazňuje byznysmenka, která chce v Hradci Králové vybudovat Petrof čtvrť.

„Aktuálně s vedením města intenzivně jednáme o revitalizaci části našeho areálu. V plánu je propojit tradiční výrobu a kulturní centrum s novým bydlením, kterého je ve městě nedostatek. Česko stárne, a proto uvažujeme i o domě s pečovatelskou službou,“ dodává.

Největší výrobce 3D tiskáren má jít k šípku. Miliardová firma vyhrožuje vývojářům, sama přitom porušila pravidla

19. 5. 2026 ▪ 6 min. čtení

TON: Ikonické židle a stoly

Úspěchy doma i v zahraniční sbírá i přední světový výrobce designového ohýbaného nábytku ze dřeva TON. Export dlouhodobě tvoří přibližně 70 procent obratu firmy a produkty ikonické značky dnes putují do více než 90 zemí světa. Největším zahraničním trhem jsou aktuálně USA, kde dlouhodobě roste zájem o evropský design a kvalitní řemeslné zpracování.

„Za klíčový trh stále považujeme Evropu a věříme, že zde existuje další prostor pro růst. Naše podpora směřuje k našim relativně novým pobočkám ve Španělsku, Itálii a Velké Británii. V posledních letech se výrazně zaměřujeme na utvrzení svého postavení v sektoru hotelů, restaurací a kaváren,“ popisuje majitel a ředitel TON Milan Dostalík a dodává, že minulý rok představili lounge křeslo Cissy od Patricka Norgueta a letos na veletrhu Salone del Mobile novinku All’essenza od Alexandra Guflera, která dobře reaguje na potřeby hotelových a gastro interiérů.

„Zároveň jsme se stoly P.O.V. výrazněji vstoupili také do office segmentu a snažíme se postupně rozšiřovat pole svého působení i do dalších typů veřejných interiérů,“ říká Dostalík.

Asi se najde málokdo, kdo by nikdy neseděl na ikonické židli od této firmy. Úspěchy slaví ale i se svými stoly, které se staly součástí interiérů globálních značek jako BMW, White & Case, Google, Starbucks, Apple nebo Amazon.

Podle Milana Dostalíka ale k úspěchu na zahraničním trhu samotný produkt nestačí. Důležité je mít příběh, vizi a strategii spolu s jasnou identitou, být konzistentní a zároveň umět reagovat na změny trhu. Zákazníci totiž dnes hledají nejen design a kvalitu, ale také důvěryhodnost, dlouhodobou hodnotu a partnera, na kterého se mohou spolehnout.

„Musíme se smířit s tím, že je to více maraton než sprint,“ říká a dodává: „Zároveň jsem si v posledních letech ověřil, že není možné být silný všude a ve všem. Některé cesty, například segment nábytku pro seniory, kde rozhoduje převážně pouze cena, se ukázaly jako slepé uličky a naučily nás větší koncentraci na segmenty a trhy, kde dává značka TON nejsilnější smysl,“ říká.

Udržet se na globálním trhu je podle něj dnes složitější hlavně kvůli tlaku na cenu a celkové nejistotě. Byznys navíc výrazně ovlivňují asijské levnější varianty. „V kombinaci s tím, že firmy i zákazníci více šetří, často volí tedy levnější řešení na úkor kvality. Trh je navíc obecně pomalejší, projekty se odkládají a rozhodování trvá déle. Máme ale stále možnost pracovat na zajímavých zahraničních projektech, které potvrzují, že pro část klientů zůstává důležitá kvalita, design a evropská výroba,“ konstatuje Dostalík.

Také on sleduje, že se v posledních letech jejich byznys mění. Mnohem větší nároky se například kladou na flexibilitu výroby a obchodních procesů. Zásadně se zrychlilo tempo rozhodování i proměnlivost projektů, zejména v segmentu pohostinství dnes klienti častěji mění zadání, pozastavují realizace nebo optimalizují rozpočty v průběhu.

Zároveň se proměnila samotná poptávka: roste důraz na skutečnou udržitelnost, což v praxi znamená dlouhou životnost a schopnost dodat komplexní řešení, nikoli jen solitérní produkt. Výrazně také sílí tlak na cenu, kdy zákazníci porovnávají evropskou výrobu s levnějšími alternativami, ale zároveň se profiluje skupina klientů, kteří vědomě hledají kvalitu, transparentní původ a řemeslné zpracování.

„Největší výzvou dnes není samotná výroba, ale schopnost udržet vyvážený poměr mezi kvalitou, cenou, rychlostí a jasně definovanou značkou v nestabilním prostředí,“ zdůrazňuje šéf TONU.

Linet buduje hub v Bangkoku

Výrobce lůžek Linet Group má po celém světě 70 tisíc zákazníků. Ročně vyrobí kolem 130 tisíc lůžek a vyváží do 120 zemí světa. Zaměřuje se na produkty od prenatální péče po péči o seniory, lůžka pro pokročilou péči, transportní lůžka, ale i matrace, asistenční systémy a nábytek.

Za posledních pět let Linet nezažil jediný rok bez významné události, která by se výrazně nepromítla do fungování firmy založené Zbyňkem Frolíkem v devadesátých letech v Želevčicích u Slaného.

Do podnikání postupně zasáhla pandemie, uzavření ruského trhu po vypuknutí války na Ukrajině, energetická krize doprovázená čtyřicetiprocentním růstem průmyslových cen, americká cla. Nejnověji podnikání Linetu komplikuje válka v Íránu, která již nyní ovlivňuje byznys na Středním východě a v Asii.

„Učíme se řešit přicházející problémy flexibilně. Na vysoká cla v Indonésii jsme reagovali lokalizací výroby a v tomto duchu pracujeme i na dalších projektech. Také jsme se aktivně zapojili do obnovy a rekonstrukce nemocnic na Ukrajině, přestože se jedná o válečnou zónu,“ říká šéf Linetu Tomáš Kolář.

„Investujeme do poskytování služeb spojených s našimi výrobky tak, abychom zvýšili přidanou hodnotu našeho byznysu. Ve Francii jsme na inflaci reagovali zautomatizováním procesu dekontaminace matrací, díky čemuž jsme dramaticky zvýšili produktivitu. Pro zefektivnění procesů jsme zapojili AI, máme například nástroj na vyhledávání náhradních dílů pro dané produkty nebo spouštíme AI call centrum ve Francii pro naše zákazníky,“ dodává.

Linet neprodává po kusech, ale účastní se stovek tendrů, kde jde obvykle o desítky, případně stovky lůžek, matrací, ale i souvisejících služeb. Na konci roku skupina zahájila výrobu v Indonésii a nedávno uzavřela několik velkých zahraničních kontraktů, včetně dodávky lůžek za několik milionů eur pro San Salvador a obnovení kontraktu s francouzským GPO UniHA na několik tisíc lůžek ročně.

„GPO je group purchasing organization, tedy něco jako nákupní aliance, která umožňuje ve zdravotnictví centralizovat nákupy pro veřejné nemocnice. A právě UniHA je jednička francouzského a de facto i evropského trhu. Ve Francii máme velkou dceřinou firmu a tento typ kontraktu je velkým úspěchem a potvrzením, že jsme číslo jedna na trhu. Podepsaný kontrakt s UniHA je jeden z největších, které se dají získat,“ říká Kolář.

„Investujeme do služeb a zvýšení přidané hodnoty: nejen dodat naše výrobky, ale nabídnout další balík služeb včetně finančních, zabezpečit celý životní cyklus včetně financování. Založili jsme a budeme dále budovat náš hub v Bangkoku a investovali jsme do join‑venture v Číně, společného podniku na výrobu lůžek,“ dodává Kolář.

Tiskárny Prusa: 3D tisk jako strategické odvětví

Tiskárny Prusa najdete ve firmách, institucích i domácnostech ve více než 160 zemích světa. Od zasněžených škol na Aljašce až po odlehlé tropické ostrovy Kiribati. „Náš obor se poslední roky razantně mění. 3D tisk se stal strategickým odvětvím a z dílen a škol zamířil do největších firem světa, špičkových univerzit, zdravotnických zařízení a institucí jako NASA nebo CERN, nebo do armád a NATO,“ říká Mikoláš Zuza, vedoucí obsahu v Prusa Research.

Aditivní výroba se dnes používání v inovacích, prototypování nových produktů, ale i pro finální produkci. Současně se prosazují běžné stolní 3D tiskárny, které za zlomek ceny zvládnou to, co dříve uměly jen výrazně dražší průmyslové. Tiskárny už navíc umí tisknout z materiálů, které nahradí hliník nebo jsou použitelné v kosmu.

Česká značka

Stáhněte si přílohu v PDF

Podle Mikoláše Zuzi v dnešním deglobalizovaném světě, kde Evropa i USA v minulých dekádách přišly o řadu odvětví, bude 3D tisk způsobem, jak průmyslovou výrobu vrátit zpět.

„Poslední zásadní změnou je systematická snaha Číny pomocí masivních subvencí ovládnout světový trh 3D tisku. Dnes již Čína ovládá téměř 95 procent trhu v kategorii stolních 3D tiskáren. Spolu s tím rostou obavy, že čínské 3D tiskárny jsou příští Huawei – nástroj průmyslové špionáže v západních firmách a univerzitách,“ dodává.

„U našich tiskáren dokážeme zákazníkům garantovat bezpečnost všech dat, která posílají na tisk. Nedávno jsme s velkým úspěchem představili tiskárnu pro kritickou infrastrukturu s úrovní zabezpečení, kterou používá například Apple. Poslední novinkou je tiskárna, která může naráz tisknout až z osmi druhů polymerů. Do konce roku představíme další zásadní inovace. Zároveň rozjíždíme produkci tiskáren v našem závodě v americkém státu Delaware,“ shrnuje novinky firmy Mikoláš Zuza.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Česká značka.