Ústup globalizace neblaze dopadne na naše děti, ukazuje na datech švédský ekonom Niclas Berggren

Dopady obchodních válek, zvyšování cel a ekonomického nacionalismu se obvykle hodnotí skrze inflaci, ceny energií nebo zpomalení růstu. Švédský ekonom Niclas Berggren tvrdí, že skutečné škody mohou být ještě výraznější. Na datech ukazuje, že globalizace nevytváří jen bohatší ekonomiky, ale i otevřenější a tolerantnější společnosti. A opačně: když se svět uzavírá, nerostou pouze náklady firem a států, ale postupně slábne i důvěra mezi lidmi. „Pokud dnes politici vytvářejí nestabilní, nejistý a ochranářský svět, podepisují se na mentálním nastavení celé budoucí generace,“ varuje Berggren, který působí také na Fakultě podnikohospodářské na VŠE v Praze. V rozhovoru vysvětluje, proč protekcionismus nahrává populismu, jak geopolitická nejistota formuje naše podvědomí i postoje dětí či proč jsou tolerantnější společnosti zároveň ekonomicky efektivnější.