Je to jeden z největších evropských paradoxů. Kontinent, který produkuje špičkový výzkum, vychovává talentované vědce a stojí za řadou technologických objevů, stále nedokáže své nápady proměňovat ve světové byznysové šampiony. Ne proto, že by Evropa neuměla inovovat. Neumí je dostatečně rychle monetizovat, škálovat a dostat na globální trh.

Evropská unie podle OECD produkuje přibližně 17 procent světových vědeckých publikací, Spojené státy 14 až 15 procent. Rozdíl tedy nevzniká v laboratořích ani na univerzitách. Vzniká ve chvíli, kdy z nápadu vybudujete firmu.

Jak připomíná nositel Nobelovy ceny Philippe Aghion, dlouhodobá prosperita vzniká skrz Schumpeterovu „kreativní destrukci“, která dokáže uvádět nové myšlenky na trh a která neúspěšné nahrazuje úspěšnými. Inovace bez trhu zůstává jen zajímavým nápadem. A právě zde Evropa ztrácí. Jak upozorňuje italský politik Enrico Letta, autor tzv. Lettovy zprávy, a jak naznačují propočty Mezinárodního měnové fondu, jednotný trh stále není skutečně jednotný. Zboží se pohybuje relativně volně. Kapitál, data, znalosti nebo inovace už mnohem méně. A svoboda si konkurovat? Ta je často jen na papíře. Vždyť evropský start-up se musí postavit 27 regulatorním režimům, roztříštěným kapitálovým trhům a rozdílným podmínkám podnikání. Zatímco jeho americký konkurent vstupuje rovnou na trh s více než 340 miliony zákazníků.

Není proto náhodou, že objem rizikového kapitálu v USA dlouhodobě několikanásobně převyšuje Evropu. Zatímco americké venture kapitálové investice dosahují přibližně 0,9 procenta HDP, v Evropské unii se pohybují kolem 0,3 procenta. Současně z Evropy každoročně odtéká celá třetina (přibližně 250 miliard eur) úspor domácností do zahraničí, převážně na americké finanční trhy.

Evropa proto nepotřebuje nutně více inovací. Potřebuje více prostoru pro jejich růst. Propojit kapitálové trhy, odstranit bariéry pro nové firmy, pěstovat svobodu si konkurovat, přilákat špičkové talenty a více podporovat excelenci než průměrnost.

Protože konkurenceschopnost už dnes nestojí jen na efektivitě. Novou měnou úspěchu je odolnost včetně schopnosti inovovat, růst a zároveň ustát geopolitické, technologické i energetické šoky.

Právě teď se rozhoduje, zda bude Evropa za deset let tvůrcem budoucnosti. Nebo jen jejím vnějším pozorovatelem.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam