Sto miliard investic. Innogy zvažuje výstavbu paroplynu a buduje větrníky. Kde a s kým, to tají

Největší dodavatel plynu v Česku innogy nepatřil v poslední době mezi ty, o kterých by se mluvilo v souvislosti s výstavbou nových elektráren. To se nyní zásadně mění. Při příležitosti prezentace výsledků za loňský rok skupina představila i ambiciózní investiční plán. Do roku 2035 chce v Česku proinvestovat sto miliard korun nejen do obnovitelných zdrojů. 

„Výsledky za rok 2025 potvrzují stabilitu skupiny innogy a její připravenost výrazně investovat na českém energetickém trhu,“ prohlásil šéf skupiny Tomáš Varcop. V nejpokročilejším stadiu je záměr vybudovat flotilu biometanových stanic. Už loni na podzim skupina koupila za 150 milionů korun starší bioplynku v Písku, kterou aktuálně za dalších 150 milionů přestavuje na výrobnu biometanu, tedy bezemisního plynu se stejným složením jako zemní plyn, který se vyrábí z odpadů či zemědělských komodit. 

Nejde však o jediný projekt tohoto typu. Celkem chce innogy do zeleného plynárenství vložit dvě miliardy korun. Zčásti má jít podobně jako v Písku o odkup starších bioplynových stanic a jejich přestavbu, zčásti o výstavbu úplně nových zdrojů. „Podobné projekty rozvíjíme i v dalších částech České republiky. Dva jsou v Ústeckém kraji, jeden z toho je na zelené louce, kdy stavíme novou moderní biometanovou stanici. Druhý je akviziční,“ popsal šéf společnosti innogy Energo Jiří Šimek. 

Nákup další bioplynky završuje skupina aktuálně na Vysočině, v Pardubickém a v Plzeňském kraji. Innogy zároveň uspěla v soutěži ministerstva průmyslu a stala se takzvaným povinně vykupujícím. To znamená, že bude vykupovat biometan i od dalších výrobců. 

Grafika uvnitř

Podívejte se, kde mohou být nejvyšší větrníky a nejvýkonnější solární elektrárny. Akcelerační zóny už odmítly první kraje a obce

16. 4. 2026 ▪ 8 min. čtení

V pokročilé fázi a v rozporu se společenskou náladou v Česku zaměřenou aktuálně proti větrné energetice a vyvolanou zčásti dezinformační kampaní chystá innogy také výstavbu svého prvního větrného parku. Elektrárna o čtyřech větrnících má mít výkon 20,5 megawattu a stát 1,14 miliardy korun. Energetická skupina nicméně v projektu vlastní jen menšinový, 49procentní podíl. Kdo je druhým investorem, nechtělo vedení skupiny prozradit. „Pokud jde o našeho partnera, nepřál si být jmenován a já dodržím dohodu,“ řekl provozní ředitel innogy Blahoslav Němeček. Stejně tak neinformoval ani o tom, kde se park nachází. 

Jak nicméně uvedl Ekonomický deník, jedná se o projekt společnosti Noho královéhradeckého developera Tomáše Vrbického v Anenské Studánce na Orlickoústecku. Že innogy ve společnosti Noho Anenská Studánka vlastní 49 procent, lze již také dohledat v rejstříku. Podle vyjádření vedení innogy chce skupina postavit v Česku i další větrníky.

Podobně nesdílní byli zástupci innogy také ohledně zvažované investice výrazně větších dimenzí, než je větrný park či výrobny biometanu. Skupina chce v Česku vybudovat velkou paroplynovou elektrárnu.

Šance pro větrníky. Novela zákona má znemožnit místní referendum, pokud obec podepsala plánovací smlouvu s investorem

27. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Stejně jako další investoři do paroplynových zdrojů, jako je ČEZ, UCED či EPH, čeká i innogy na schválení takzvaných kapacitních mechanismů ze strany Evropské komise. Jde o systém podpory pro záložní zdroje, které by najížděly jen v době nevhodných povětrnostních podmínek a nedostatečné produkce obnovitelných zdrojů. Jejich schválení se očekává každým dnem. Kde a kolik by měla elektrárna stát, však innogy nespecifikovala. „Máme nějaké představy, ale není to něco, co je připraveno ke zveřejnění,“ prohlásil Varcop. 

V neposlední řade naskakuje innogy také do rozjetého trhu s velkokapacitními bateriemi. Ty podle Šimka plánuje spustit v druhé polovině roku v Berouně a Ostravě. S výkonem dva a čtyři megawatty a kapacitou čtyři megawatthodiny budou však obě úložiště patřit v Česku spíše mezi menší.  

Provozní zisk před odečtením úroků, daní a odpisů EBITDA skupiny innogy v Česku dosáhl loni 5,7 miliardy korun oproti 3,8 miliardy v loňském roce. Tržby loni klesly meziročně zhruba o 17 procent na 44,1 miliardy korun.