Citronová perla Itálie

Není divu, že Amalfské pobřeží zařadilo UNESCO už v roce 1997 na seznam Světového dědictví a že po staletí bylo inspirací pro mnoho umělců. Místem byl okouzlený třeba Richard Wagner, spisovatel John Steinbeck, zamilovala si ho také Patricie Highsmithová, která ve svém románu Talentovaný pan Ripley popisuje klidnou malou vesnici na italském pobřeží, fiktivně nazývanou Mongibello. Místo má jedinečnou atmosféru i přepychové restaurace a honosné vily. Nejen tím přitahuje návštěvníky z celého světa.

Neapol jako start cesty

Pokud i vy chcete prozkoumat jeho půvab, připravte se ale na to, že jeden týden vám stačit nebude. Pobřeží nejspíš zatoužíte navštívit opakovaně. Putování pak může začít v Neapoli, do které se z Prahy dostanete letadlem za přibližně dvě hodiny. Třetí největší město Itálie byste měli alespoň na chvíli zažít a prožít.

Pobřeží se dá procestovat na skútrů nebo poznávat z paluby lodi. Z té je pohled na zdejší krajinu nejkrásnější.

Foto: Shutterstock

Místo, kde se zrodila pizza Margherita, je totiž tím ideálním kontrastem k amalfským městečkům. Je rušné, živelné, autentické a vždy, když si myslíte, že Neapole máte dost, váš nervový systém si řekne o další dávku.

Z Neapole se na Amalfské pobřeží můžete dostat hned několika způsoby. Velká část turistů zvolí hodinovou cestu vlakem do Sorrenta. To je pravým opakem Neapole. Je čisté, klidné, občas máte pocit, že se tu zastavil čas. Pokud tedy nejedete v top sezoně. Ale takový nápad snad zavrhnete už předem.

Tip: V Sorrentu v Mo’ Mo’ Kitchen & Bar na Piazza Sant’Antonino můžete ochutnat jedno z nejlepších rizot s mořskými plody.

Foto: Miroslava Kohoutová

Město se nachází v malebné poloze na 50 metrů vysoké tufové skále s výhledem na moře i Neapolský záliv, Vesuv, Ischii a Procidu. Kromě této scenerie vás uchvátí barevnými domy z různých období, od starobylých po klasicistní i secesní.

Při procházce mezi typickými malými obchůdky v úzkých uličkách můžete nasát vůni citronů a pomerančů rostoucích v okolí. Vynechat byste neměli ani nejznámější místa jako centrální náměstí Piazza Tasso, klášter svatého Františka, park s výhledem na moře Villa Comunale nebo baziliku svatého Antonína.

A pokud by vám zbýval čas, naproti poloostrovu Sorrento, necelou půl hodinu plavby trajektem, se nachází nejkrásnější ostrov Kampánského souostroví, Capri. S proslulou modrou jeskyní – Grotta Azzurra a Augustovými zahradami.

Citrony na každém kroku

Sorrento je domovem citronů chráněných označením původu, pěstovaných podle přísných pravidel, a také limoncella, které se zde vyrábí tradiční metodou. Na citrony budete narážet po celém Amalfském pobřeží. Jsou oválné, obrovské a mají jemnou kyselost. Jsou známé jako „Limone Costa d’Amalfi IGP“ a patří mezi místní nejvýraznější symboly. Na Amalfském pobřeží se ročně vypěstuje přibližně 8000 tun citronů odrůdy Sfusato Amalfitano.

Pochopitelně se propojují i s místní kuchyní. Doporučuji ochutnat jemné těstoviny s citronem – pasta al limone a také světoznámý italský dezert delizia al limone, který vymyslel v roce 1978 cukrář Carmine Marzuillo. Skládá se z nadýchaného piškotu napuštěného sirupem s likérem Limoncello, je plněný jemným citronovým krémem a obalený sametovou citronovou polevou.

Ať chcete, nebo ne, citronovému šílenství tu úplně propadnete. Citrony jsou všude – porcelán, mýdla, bonbony, kosmetika, zmrzlina, koření i svíčky. Vše má vůni, chuť nebo design citronu. Jinak to není ani v Amalfi. To bylo mimochodem jedním z prvních evropských měst, které používalo citrusy jako prevenci kurdějí u námořníků.

Amalfi je malé městečko, které má kolem šesti tisíc obyvatel. Je proslulé svými nádhernými výhledy, křišťálově čistým mořem a barevnými domky nalepenými na útesech. Je to jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších míst Itálie.

Dechberoucí přímořské městečko bývalo v 10. století významným obchodním centrem a jeho flotila byla jednou z největších ve Středozemním moři. Právě z období velkého rozkvětu se uchovala celá řada památek, jako místní dominanta – katedrála svatého Ondřeje, která je skvělým příkladem románské architektury s arabskými vlivy. Stejně jako Fontanu del Popolo ze 16. století ji naleznete v centru města.

Potůčky v horách a stezka bohů

Díky centrální poloze Amalfi se snadno dostanete k hlavním zajímavostem pobřeží. Pár kilometrů je to do Positana, jednoho z nejúchvatnějších měst v této lokalitě. Je to místo, které nevynechá žádný turista. Ročně jich po zdejších nekonečných schodech projdou tisíce. Tady se chodí pěšky a vše se odehrává ve svahu. Jinak to ani nejde, uličky jsou příliš úzké a klikaté. Stejně jako na celém Amalfském pobřeží to tady nádherně voní – po citronech, moři a krevetách.

Míst, která můžete v této části Itálie vidět, je nespočet. Ať už je to vesnice Ravello, rozkládající se na terasovitých svazích vysoko v kopcích, která podle mnohých patří k nejkrásnějším v celé Itálii, nebo méně známá městečka Cetara a Maiori.

Amalfské pobřeží můžete ochutnávat všemi smysly. Nabízí se možnost prozkoumávat ho ze skútru při jízdě klikatými cestami nebo z paluby lodi, ze které je pohled na zdejší krajinu stejně nejkrásnější. Na místě můžete relaxovat, koupat se v moři nebo ve studených horských potocích.

Dovolená nejen v Česku

Stáhněte si přílohu v PDF

Máte výjimečnou příležitost nechat jen pozvolna plynout čas, případně si dát pořádně do těla při výšlapech do kopců. Najdete tu nespočet lehkých procházek a turistických tras různých obtížností. Všechny s úchvatnými výhledy.

Vydat se můžete i na devítikilometrovou Stezku bohů, která je jednou z nejmalebnějších celodenních túr v Itálii. Název této naučné stezky vychází z legend, podle kterých tudy procházeli řečtí bohové, aby zachránili Odyssea před Sirénami.

Po celé Stezce bohů se nacházejí místa hodná pozornosti, jako jsou vesnice ve skalách nebo jeskyně Grotta Biscotto, která svými neobvyklými skalními útvary připomíná sušenku. Minout byste neměli ani Valle delle Ferriere, přírodní rezervaci, která je známá svými vodopády, bujnou subtropickou vegetací a vzácnými kapradinami.

Nakonec se vraťte zpět do Amalfi. Dejte si večeři v jedné z místních restaurací na panoramatických terasách. Při západu slunce nad mořem chutnají všechny italské speciality nelépe. La dolce vita.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená nejen v Česku.