Emoce, identita i jedinečnost místa. Umění vtiskuje developerským projektům autentičnost a odlišuje je od konkurence

Umění v developerském prostoru se dlouho upozaďovalo. Pokud se v něm objevilo, šlo spíše jen o třešničku na dortu. Zároveň se stalo první položkou, která se škrtala v době nejistoty. Dnes je tomu naopak. Tvoří důležitou část moderních budov i jejich okolí a jeho význam v připravovaných projektech roste. Pokud jsou totiž do nich umělci zapojeni včas a efektivně, může mít umění řadu pozitivních efektů. Zvelebuje prostor, zvyšuje investiční potenciál místa a přináší konkurenční výhodu.

Že se může umělecké dílo v developerském projektu stát konkurenční výhodou, připouští i David Musil, šéf Penta Real Estate. „Neumím ale říct, že by konkrétní socha zvýšila cenu nemovitosti o určité procento. Projekty s kvalitním veřejným prostorem a silným příběhem ovšem bývají atraktivnější pro nájemce, rezidenty i investory a to se následně promítá i do ekonomické hodnoty projektu,“ říká Musil.

Jen Penta zhruba za posledních deset let integrovala do svých projektů přes 20 uměleckých děl různého charakteru za více než 250 milionů korun. Patří mezi ně sochy ve veřejném prostoru, kinetické instalace, památníky, muraly i umění zakomponované přímo do architektury budov, jako je třeba zlatá fasáda Masaryčky od Zaha Hadid Architects nebo Victoria Palace na Vítězném náměstí.

Umění umisťuje nejen do veřejných prostranství mezi budovami, ale také do lobby, atrií, recepcí, vnitřních pasáží nebo komunitních prostor. Známým příkladem jsou Pegasové Davida Černého na Waltrovce, instalace Odvaha od Dušana Zahoranského či Pocta generálu Kutlvašrovi v Nuselském pivovaru.

„Umění nevnímáme jako třešničku na dortu nebo dekoraci přidanou na konci projektu, ale jako integrální součást procesu tvorby multifunkčního města. Když dnes stavíte větší městský projekt, lidé očekávají kvalitní veřejný prostor a určitý genius loci, tedy identitu místa. Právě umění pomáhá vytvářet prostory, které si lidé pamatují a ke kterým si vytvářejí vztah,“ říká Musil.

Umění byty neprodá, ale zvýší atraktivitu místa

O strategické výhodě a geniu loci mluví i Marcel Soural, zakladatel a předseda představenstva investiční skupiny Trigema. „Umění nenahrazuje základní předpoklady kvalitního projektu. Na prvním místě vždy stojí lokalita, kvalitní architektura, funkčnost, občanská vybavenost a odpovídající cena. Bez těchto faktorů nemůže být dlouhodobě úspěšný žádný projekt,“ připomíná Soural.

Umění ovšem podle něj dovede přidat něco, co se jen velmi obtížně kopíruje – identitu, emoci a jedinečnost místa. „Proto ho nevnímáme jako dekoraci nebo dodatek na konci procesu, ale jako součást tvorby prostředí. Naším cílem není pouze stavět budovy, ale vytvářet místa, kde se budou lidé cítit dobře po desítky let. A právě umění často pomáhá vytvářet genius loci, který dává místu jeho nezaměnitelnou atmosféru,“ vysvětluje Soural.

Emoce, identita i jedinečnost místa. Umění vtiskuje developerským projektům autentičnost a odlišuje je od konkurence

Další 2
fotografie

„Význam umění navíc roste. Lidé dnes více cestují, mají širší srovnání a stále častěji vyhledávají prostředí s autentickým příběhem a vlastní identitou. V tomto směru může být umění významným prvkem, který kvalitu veřejného prostoru posouvá na vyšší úroveň,“ dodává Soural.

Podle oslovených developerů umění samo o sobě byty neprodává. Dokáže ale výrazně zvýšit atraktivitu projektu a pomáhá vytvářet silnější vztah lidí k místu. „Vidíme, že projekty s výraznou uměleckou nebo kulturní vrstvou si lidé lépe pamatují, více o nich mluví a častěji je doporučují dál,“ potvrzuje Soural.

Také v Trigemě už pracovali s celou řadou forem umění – od monumentálních soch, které jsou součástí architektury, přes galerie Czech Photo Center až po drobné umění ve společných prostorech jednotlivých projektů. Investiční skupina Trigema nedávno koupila i butikový hotel Perk v Šumperku, jeden z pouhých deseti hotelů v Česku s oceněním One Michelin Key, a na jeho fasádu nechala nainstalovat jedno z ikonických miminek Davida Černého. Stopadesátikilové batole dlouhé tři a půl metru dostalo jméno Karolína.

Žádoucí jsou díla, která vyvolávají diskusi

Díla výtvarníka Davida Černého se v developmentu objevují často. Jedním z nejznámějších propojení je nájemní dům Fragment na pražské Invalidovně, jehož součástí je gigantická ocelová socha mytologické postavy Lilith, která vzbudila značnou pozornost veřejnosti. Podle některých odborníků projekt zásadně změnil směr českého developmentu.

„Fragment nám ukázal, že lidé dokážou ocenit odvahu a originalitu. To je zkušenost, kterou si chceme přenášet i do dalších projektů. Stejný přístup se promítá i do připravovaného projektu Top Tower v Nových Butovicích, který vzniká ve spolupráci s Davidem Černým a opět pracuje s výrazným uměleckým gestem v architektuře,“ říká Soural s tím, že i v tomto případě se chtějí vyhnout tomu, aby bylo umění samoúčelné. Klíčové pro ně je propojit ho s charakterem daného místa i jeho fungováním. O kontroverzi za každou cenu přitom podle Sourala nejde. „Na druhou stranu si myslíme, že město potřebuje odvážné projekty a silné podněty,“ dodává.

Nejkvalitnější umění podle něj nevzniká na základě kompromisu ani čistě marketingového zadání. Musí být autentické a mít jasný důvod, proč na daném místě existuje. „Ne každé dílo musí být každému sympatické. Pokud vyvolává diskusi, často tím plní svůj účel. Naopak největším rizikem je snaha vytvořit něco, co nikoho neurazí – takové projekty pak často nikoho ani nezaujmou,“ vysvětluje Soural. Výzvou podle něj bývá sladění časových harmonogramů, technických požadavků a někdy i odlišného pohledu umělců, architektů a stavebních profesí.

Umělci musí být na začátku projektu

Rostislav Koryčánek z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně zdůrazňuje, že pokud investor nepovolává umělce či umělkyni jen proto, aby okrášlil nebo zatraktivnil svůj stavební projekt, ale obrací se na autory či odbornou veřejnost se skutečným zájmem obohatit veřejný prostor o další vztahy, je propojování umění a developerských projektů přínosem pro všechny.

Výzvy pak přináší i pro samotné architekty. „Je klíčové, aby autor či autorka architektonického návrhu byli součástí debaty od samého počátku. I pro ně je totiž nahlížení na veřejný prostor z jiné, umělecké perspektivy nesmírně obohacující a inspirativní,“ říká Koryčánek.

Také Marcel Soural zdůrazňuje, že nejlepších výsledků se dá dosáhnout, když se o umění přemýšlí od samého začátku projektu. Pokud přijde až na konci jako dekorace, většinou nefunguje tak dobře. „Proto se snažíme hledat soulad mezi architekturou, lokalitou a uměleckým dílem už v raných fázích přípravy. Architekty a umělce zapojujeme do procesu současně, aby výsledné řešení vznikalo přirozeně a nebylo dodatečně naroubováno na hotový projekt,“ uvádí Soural.

Je ale umění ve veřejném prostoru kulturním obohacením, nebo marketingovým tahem? A co samotní umělci, nemůže propojování s developery degradovat jejich hodnotu na uměleckém trhu? „Umění ve veřejném prostoru se může nacházet v obou polohách a vždy záleží na zadavateli i nastavených kritériích výběru. Někdo hledá významové a estetické obohacení místa, jiný sleduje atraktivitu objektu nebo míru pozornosti, kterou umělecké dílo přitáhne,“ vysvětluje Koryčánek a dodává, že s tím souvisí i vztah k samotným autorům.

„Jsou umělci, kteří si toto nastavení velmi pečlivě hlídají, zatímco jiní v tom nevidí žádný podstatný rozdíl. Pokud se však autor či autorka propůjčí aktivitě, která sleduje jednoznačně marketingový záměr, může to jejich hodnotu na uměleckém trhu paradoxně snížit,“ domnívá se Koryčánek.

Autoři soutěže vítají

Zájem o propojení umění a developerských projektů přitom roste také u samotných umělců. Potvrzují to i data Penta Real Estate, která pravidelně pořádá soutěže na umělecká díla ve veřejném prostoru. „Když jsme začínali, museli jsme umělecké komunitě vysvětlovat, že soutěže myslíme vážně, že jsou transparentní a že v porotě sedí nezávislí odborníci. Dnes už se do soutěží hlásí etablovaní umělci, designéři, profesoři i studenti z Česka i ze světa,“ potvrzuje změnu trendu David Musil, šéf Penta Real Estate.

Svět nemovitostí

Stáhněte si přílohu v PDF

„V jedné z posledních soutěží jsme například měli mezi finalisty studenty a jejich pedagoga. Myslím si, že umělci stále více vnímají, že soukromý investor může být férovým a transparentním partnerem,“ dodává Musil.

Do poslední soutěže o návrh uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru mezi budovami na Vinohradské se přihlásilo 51 umělců. „Další soutěž nás asi čeká na podzim na uměleckou instalaci doprostřed víc než hektarového parku, který postavíme uprostřed nové výstavby na nákladovém nádraží Žižkov,“ zmiňuje Musil.

Soural je přitom přesvědčený, že umění bude hrát v developerských projektech stále významnější roli. Ne ale každé místo vyžaduje výrazný umělecký zásah. „Někde dává smysl ikonická socha ve veřejném prostoru, jinde citlivější práce se společnými prostory bytových domů v podobě obrazů, uměleckých fotografií nebo designových prvků odkazujících na historii místa. V Lihovaru Smíchov jsme například využili původní industriální prvky továrny, ze kterých vznikly lavičky ve společných prostorách domu,“ doplňuje Soural, jak se také dá k umělecké tvorbě přistupovat.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Svět nemovitostí.