Největším přínosem AI není úspora času, ale kvalitnější práce

Umělá inteligence zastane časově náročné rutinní činnosti, které lidi nebaví. Zaměstnanci tak mohou dělat kreativnější práci a zvyšuje se jejich efektivita. NN životní pojišťovna a penzijní společnost dnes AI používá prakticky všude. Díky interně vyvinutým řešením se například vyřízení pojistných událostí zkrátilo z několika týdnů na několik minut. Velkou zásluhu na tom má vedení české pobočky a její zaměstnanci. „AI nástroje vyvinuté v Praze používá celá skupina NN a na to můžeme být opravdu hrdí,“ říká Yoram Schwarz, CEO společnosti NN ČR. V rozhovoru s HN mu sekunduje Filip Dřímalka ze společnosti Aibility, která firmě v oblasti AI pomáhá.

Yorame, jste hlavním hybatelem zavádění AI v NN, jak jste si našli cestu k Filipovi?

Skupina NN spolupracuje s Microsoftem, navštívili jsme i společnosti jako Amazon. Velmi rychle nám došlo, že dobrá řešení s AI musí vznikat ve spolupráci s lidmi, kteří danému byznysu rozumí. Klíčové je, aby lidé sami v praxi zjistili, že s pomocí AI mohou dosahovat lepších výsledků. Může usnadnit a zrychlit práci prakticky každému, není určena jen technicky založeným lidem.

S Filipem a jeho firmou Aibility jsem se seznámil před dvěma lety. Mají spoustu technických znalostí, ale současně řeší i praktickou otázku: Co bych měl zítra udělat jinak, abych si osvojil AI a posunul se dál? A to se mi velmi líbí.

Aibility pomáhá s adopcí AI v řadě firem, jak k ní přistupují?

Filip Dřímalka (F. D.): Ve všech firmách děláme školení, hackathony i AI projekty založené na učení praxí… V žádné firmě ale nezačnou lidé AI používat všichni ze dne na den. Nejdřív s ní pracují jednotlivci, potom týmy a nakonec celá oddělení.

Myslím, že firmy dělají při zavádění chybu v tom, že se snaží příliš mnoho věcí naplánovat dopředu. Yoram ale od začátku chápal, že musíte být agilní a učit se praxí. Naplánovali jsme sice řadu kroků, ale za pochodu jsme je upravovali.

Dvě třetiny zaměstnanců NN používají AI denně. Jaká k tomu vedla cesta?

Yoram Schwarz (Y. S.): Podle mě za tím stojí tři věci. Zaprvé jsme AI od začátku brali jako nedílnou součást fungování firmy, která chce růst, poskytovat lepší služby a plnit řadu obchodních cílů. Dále k ní přistupujeme jako k ekosystému – nestačí vytvořit jeden pilotní projekt nebo vyškolit jednoho člověka. Třetím prvkem jsou „zlaté české ručičky“. Jako cizinec to můžu říct a myslím to naprosto upřímně. 

Máme tu opravdu dobrý tým lidí, kteří přetavili prvotní nápady ve skvělé výsledky. Velmi rychle jsme pokročili například v používání AI při vyřizování pojistných událostí. 

Při jednom z prvních mapování jsme odhalili přes 700 možností využití AI, z nichž zhruba 72 bylo opravdu podstatných. Skupina lidí na nich začala pracovat a z výsledků následně těžili všichni zaměstnanci. 

Jak se vám podařilo vzbudit zájem zaměstnanců o umělou inteligenci?

Y. S.: Můžu vám říkat, že AI je skvělá, ale uvěříte tomu, až když vám usnadní práci. Teprve pak získáte motivaci s ní pracovat.

F. D.: Doplnil bych, že v době, kdy řada firem svým lidem používání AI dokonce zakazovala, tady už před dvěma lety fungoval interní chatbot Buddy dostupný všem zaměstnancům. Postavil jej jeden nebo dva lidé, což dokládá, že i malý počet lidí dokáže s pomocí AI vytvořit nástroj pro celou firmu. Myslím, že i to výrazně pomohlo rozšíření AI v celé firmě.

Jaký je váš cíl na českém trhu v oblasti AI?

Y. S.: Je to nekonečný příběh. Poslední tři roky byly o zrychlování. AI dnes ve firmě používáme prakticky všude. Nejen v pojistných událostech a call centrech, kde byste ji čekali, ale i v digitálním prodeji, financích, v práci s daty nebo migracích dat. Přirovnal bych to k iPhonu. Nejdřív přijde jedna generace, pak druhá, třetí – a najednou zjistíte, že držíte v ruce něco úplně jiného než na začátku. Inovace probíhá neustále.

Rozhovor

Děti už nevyrůstají s internetem, ale s umělou inteligencí. Co to udělá s jejich vztahy, kritickým myšlením a psychikou

23. 7. 2026 ▪ 14 min. čtení

Technologie se vyvíjí tak rychle, že zhruba každých šest týdnů se objeví něco nového. Například na konci letošního roku budeme 40 procent pojistných událostí zpracovávat plně automatizovaně. Do procesu už téměř nebude vstupovat lidská ruka a doba vyřízení se pro klienta zkrátí ze tří týdnů na několik minut.

Kolik lidí dnes vyřizuje pojistné události? 

Y. S.: Dříve jsme měli 25 lidí, dnes jich je 18. Ale úbytek je spíše o přirozeném vývoji týmu, lidé běžně zhruba každých pět let mění práci. Náš byznys roste a přibývá i pojistných událostí, my však zvládáme větší objem a současně pracujeme mnohem rychleji. 

Do konce roku plánujete 40 procent pojistných událostí vyřizovat bez člověka, jak velký podíl dokážete v budoucnu automatizovat?

Y. S.: Vyvíjíme systémy, v nichž má člověk stále své místo, říkáme tomu „Human in the loop“. Na konci procesu totiž vždy potřebujeme odborný úsudek. Momentálně přichází velká vlna agentních systémů, které nabízejí nové možnosti i technologie. Procesy, které jste už jednou zjednodušili, jde znovu přepracovat a ještě víc zrychlit. 

F. D.: Největší změna podle mě přišla před šesti měsíci s nejnovější generací modelů společností Anthropic, OpenAI a dalších. Nasazení inovací ale vždy nějakou dobu trvá. S AI dnes dokážete mnohem víc než před rokem, takže věřím, že podíl automaticky zpracovaných případů vzroste. Cílem však není snižovat počet lidí, protože firma poroste, přibude pojistných událostí a s nimi i objem práce.

V datech vidíme stovky, možná tisíce drobných inovací. Třeba vytvořit prezentaci dnes některým lidem zabere místo dvou hodin jen tři minuty. Ti nejšikovnější už nepíší kód, ale řídí agenty, kteří programují za ně. Díky tomu pracují rychleji a lépe inovují. Největším přínosem AI ale podle mě není úspora času, nýbrž kvalitnější práce.

Můžeme AI důvěřovat, kontrolujete výsledky?

F. D.: Když lidé zjistí, jak AI funguje, pochopí, že někdy může chybovat. Nejlepší je, když ji používá člověk, který rozumí své práci. Pozná tak, zda je výsledek správný, a dokáže postavit systémy, které omezí rizika spojená s AI.

Y. S.: Neustále kontrolujeme přesnost výsledků a máme pro ni přísná interní pravidla. Přesnost používaného řešení musí překročit 99 procent. Náš byznys je založený na odborných znalostech, mezi něž patří posouzení zdravotního stavu, stejně jako porozumění finanční situaci člověka. 

Technologie dokáže shromáždit dokumentaci a předběžně porovnat například lékařské zprávy s informacemi, které uvedl klient. Konečné stanovisko ale dává člověk. AI tedy převezme velkou část časově náročné přípravy a odborník získá víc času na práci, ve které může uplatnit své znalosti. 

Znamená to, že nepotřebujete tolik juniorů, ale spíše zkušenější lidi? 

Y. S.: To je zdánlivě logický závěr, s nímž ale nesouhlasím. Část juniorské práce se automatizuje. Každodenní používání AI však vyžaduje pohled na věc novýma očima. Zvídavá juniorka, která se chce naučit pracovat s AI, může být za pár měsíců lepší než zkušenější kolega bez této motivace. Potřebujeme lidi, kteří rozumějí byznysu, i lidi s novým pohledem a velkou mírou kreativity. 

F. D.: Naprosto souhlasím. V éře AI je podle mě nejdůležitější zvídavost a schopnost učit se, protože s AI se učíte mnohem rychleji. Když mi dáte data o svých produktech, můžu si o nich povídat s AI a naučit se je několikanásobně rychleji než před dvěma lety.

V dubnu zaměstnanci NN již podruhé hodnotili využívání AI, co z průzkumu vyplynulo a co považujete zpětně za nejtěžší?

Y. S.: Ukázalo se, že s pokročilými nástroji pracují desítky lidí. Stavějí automatizace a skutečně mění způsob práce svých týmů. 

F. D.: Každému zaměstnanci jsme v průměru ušetřili 30 minut denně. V IT to bylo ještě větší zrychlení vývoje nebo úspora pěti až deseti hodin týdně.

Y. S.: Klíčem k transformaci nebyly nové nástroje, ale změna způsobu přemýšlení, aby se nová technologie stala součástí DNA firmy, a nejen povinností.

F. D.: Zavádění AI a nejnovějších nástrojů vyžaduje čas. Když jsou lidé zahlcení prací, nemají čas inovovat. Každý týden potřebujete několik hodin na to, abyste se naučili s AI pracovat, psát správné prompty a vybírat procesy, na které se zaměříte. 

Inspirovala česká NN v zavádění AI jiné pobočky skupiny?

Y. S.: Naše první AI nástroje vyvinuté tady v Praze používá celá skupina NN. Hledáme řešení, která se dají používat opakovaně. Budujeme centrální platformy a knihovny. Česká pobočka vytvořila nejméně sedm řešení, která se používají i jinde. Nevymyslel je management, ale lidé se skvělými nápady. Můžeme být na to opravdu hrdí. 

F. D.: Mnoho zemí se inspirovalo tím, co tady dělá Yoram a jeho tým. I díky tomu dnes podobným způsobem pomáháme rozvíjet lidi v dalších zemích, kde NN působí – například v Belgii, na Slovensku, v Řecku, Španělsku, Maďarsku, ale třeba i v Japonsku. A to je podle mě samo o sobě důkazem toho, že je tato cesta správná.

Text vznikl ve spolupráci se společností NN.