Údržbu zvládne kdokoli. Technikům stačí chytré brýle, digitální manuály a vzdálená AI asistence

Globální trh s virtuální realitou pro samotný výrobní a průmyslový sektor zažívá velký rozmach. Podle studie analytické a konzultační společnosti Fortune Business Insights bude mít v letošním roce hodnotu 8,66 mi­liard dolarů a do roku 2034 dosáhne téměř 70 miliard dolarů.

V oboru se začínají prosazovat i české společnosti. Nedostatek kvalifikované pracovní síly byl impulzem pro vznik softwaru Lumnio. Software zaznamenává know‑how expertů, vytváří z něj digitální návody a umožňuje pomoc na dálku v reálném čase. Firma Pocket Virtuality, která za softwarem stojí, je součástí průmyslově‑technologické skupiny CSG.

Nákup technologií digitalizace nevyřeší. Firmy podceňují lidské kompetence a zabezpečení

30. 7. 2026 ▪ 7 min. čtení

„Podobné technologie snižují nároky na personál vykonávající údržbu. Při nedostatku techniků na trhu se snižuje laťka. A jinak to ani nejde – nováčci nejsou schopní efektivně převzít know‑how starší generace a starší generace údržbářů není většinou schopna své know‑how předat zaškolením nebo sepsáním úplné dokumentace,“ říká Bohuslav Paule, ředitel Pocket Virtuality.

Lumnio se zaměřuje především na digitalizaci know‑how zkušených techniků, přípravu školicích materiálů pro mladou generaci techniků, zpřístupnění informací z technické dokumentace a pracovních postupů. Uvnitř softwaru je chytrý AI asistent. Jeho vstupy tvoří firemní technická dokumentace, schválené pracovní postupy či historická data ze strojů a jeho úkolem je na dotaz uživatele rychle najít správné řešení nastalé situace. Pokud si technik není jistý, jedním zmáčknutím tlačítka si může přivolat vzdálenou podporu seniorního technika. Ten mu radí, zatímco sedí doma nebo leží na lehátku u bazénu.

„Lumnio má každý technik v apce v mobilu. S pomocí AI chatu si snadno vyhledá technické řešení problému, spustí si průvodku s postupem, a když neví, klikne a zavolá si o pomoc. Je to takový WhatsApp call s mnoha funkcemi pro vzdálenou pomoc a maximálním zabezpečením,“ říká Bohuslav Paule o platformě, která kombinuje chytré brýle, mobilní aplikaci a AI nástroje pro digitalizaci údržby.

Radit se s odborníkem vzdáleným tisíce kilometrů není nic neobvyklého. Podpora probíhá ve víceuživatelských hovorech, takže se často sejde hned několik specialistů a vznikne malé technické konzilium. Na pomoc lze přizvat i externí odborníky, například techniky přímo od výrobce zařízení v Německu nebo Číně.

AI generuje návody přímo z videa

Podle serveru Maintainly bude do roku 2030 chybět 2,1 milionu pracovníků v průmyslu a třetina současných techniků je už dnes starší 55 let. Výrobní podniky přitom už dnes řeší hlavně to, jak zajistit kvalitní a dostupnou údržbu. Ve výrobě se dá nedostatek lidí částečně řešit robotizací, pro samotnou údržbu to ale neplatí. V ní bude ještě dlouhou dobu nenahraditelný člověk. Už jen proto, že k samotným úkonům údržby málokdy existuje dokumentace. Je pouze v hlavách zkušených údržbářů. Výzvou jsou i mladí technici, kteří se už neučí z manuálů, ale z videí, krátkých vizuálních instrukcí a AI chatů. „Zkušení údržbáři jsou seniory nejen znalostmi, ale také věkem. Je to generace techniků v předdůchodovém věku, která musí své zkušenosti předat nové generaci. Náš vzdělávací systém negeneruje nové techniky, kteří by snadno převzali štafetu údržby. Mladá generace nezvládá načíst rozsáhlou technologickou dokumentaci a naučit se z ní udržovat stroje v chodu. Učí se jinak – dotazují se AI a pouští si krátká YouTube a TikTok videa,“ vysvětluje Bohuslav Paule.

Znalosti seniorní technik předává tak, že si jednoduše nasadí chytré brýle a nahraje svou běžnou práci. Software dokáže z videa zpracovat pracovní postup krok za krokem, doplněný o krátká instruktážní videa a názorné obrázky. Takto vzniklé návody jsou srozumitelné, vizuální a praktické, takže je mladí technici dokážou rychle pochopit a podle nich bezpečně pracovat.

Chytré brýle dávají seniorním technikům možnost předat své know‑how z jejich perspektivy. V záběru jsou vidět obě ruce a jednotlivé pohyby. Mikrofony brýlí zároveň potlačí okolní hluk. Technik svoji práci průběžně komentuje. Takto vzniklý záznam spolu s dostupnou technickou dokumentací zpracuje umělá inteligence a navrhne kompletní pracovní postup. Ten obsahuje: jednoznačný popis každého kroku, názorné obrázky, krátká videa do deseti sekund, seznam potřebného nářadí a materiálu. Výslednou návodku zkontroluje a schválí seniorní technik.

„Systém sám rozpozná kroky, napíše do manuálu například ,nyní povol těchto šest šroubů‘ a připojí k tomu zvětšenou fotografii nebo desetisekundové video lokalizované pro konkrétní úkon,“ ukazuje na příkladu Bohuslav Paule.

Ve výrobě se umělá inteligence stále častěji uplatňuje při předvídání poruch z dat senzorů, identifikaci příčin problémů, kamerové kontrole kvality, optimalizaci plánů údržby nebo analýze servisních dat. V Lumniu se používá také k vytváření návodek z nahraného videa, při AI chatu nad dostupnou dokumentací a pracovními postupy a pro různé odpůrné funkce, jako je překlad pracovních postupů do různých jazyků, přepis záznamu z technických hovorů nebo k překládání hovorů speech to speech.

Lumnio dnes využívají desítky zákazníků. Jde zejména o výrobní podniky a firmy, které poskytují servisní služby. Technologie se uplatňuje jak v menších firmách, tak u velkých mezinárodních korporací. Zákaznická podpora přitom může být i pro běžné domácnosti.

„Představte si výrobce kotlů do domácností, kde má uživatel kotle Lumnio v mobilu. A přístup k přehledné dokumentaci, k vizuálním návodkám základní údržby, naplánované povinné prohlídky a na klik spojení se zákaznickým centrem pro poskytnutí pomoci,“ říká šéf Pocket Virtuality.

Budoucnost průmyslu

Stáhněte si přílohu v PDF

Firma se zároveň podílí na rozsáhlých projektech v rámci skupiny CSG, zejména s Tatra Defence a Excalibur Army. Technologie se využívá například u obrněných vozidel Tadeas a Titus nebo u houfnice Dita.

Výhodou softwarového řešení je také to, že umělá inteligence zvládne zpracovat tisíce stran návodů. U složitých strojů nebo armádních vozidel se díky tomu dá vyřešit problém rychle i v polních podmínkách. Za řešením Lumnio je už dnes více než 30 tisíc programátorských hodin a funguje v Evropě, USA, Mexiku, Jižní Koreji, Japonsku či Ománu. Technici využívají kromě češtiny a slovenštiny také polštinu, ukrajinštinu, filipínštinu nebo bulharštinu.

Lumnio se nejvíce využívá ve strojírenství a průmyslové výrobě. Velký potenciál má ale také ve zdravotnictví, například u záchranných složek nebo vojenské medicíny. „Limity dnes vyplývají spíš z prostředí, ve kterém lze chytré brýle používat. Ale současná generace zařízení zvládá i extrémně náročné provozy, ať už jde o hlučné haly, prašná prostředí nebo venkovní podmínky. Třeba u Českých drah tak můžeme pomoci s údržbou a servisem téměř 300 typů vozidel,“ říká Bohuslav Paule.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Pocket Virtuality.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost průmyslu.