Ještě před několika lety byl Volkswagen symbolem síly evropského průmyslu. Německá automobilka slavila úspěchy nejen doma. Miliardové zisky jí plynuly i z Číny, která se zdála být dobytým trhem. Dnes je situace opačná. Prakticky neuplyne týden beze zpráv o plánovaném propouštění, rušení modelových řad nebo úsporách. V Číně Volkswagen ztrácí podíl na trhu. A dokonce zvažuje, že část svých evropských továren přenechá čínským výrobcům. Pro firmy jako BYD nebo Geely by totiž mohly představovat vstupní bránu na evropský trh.
Podobné problémy řeší nejen Volkswagen a nejen automobilový průmysl. Volání o pomoc je slyšet také z mnoha dalších průmyslových sektorů. Nejčastější vysvětlení zní jednoduše: evropské firmy nedokážou soupeřit s levnou a státem podporovanou čínskou konkurencí. Evropská unie mezitím hledá způsob, jak domácí průmysl ochránit. Zavádí cla, připravuje nové průmyslové strategie a podporuje výrobu čipů, baterií nebo solárních panelů.
Přesto zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se evropskému průmyslu podařilo ztrátu konkurenceschopnosti zastavit. Nabízí se proto otázka, zda je vysvětlení vůbec správné. Opravdu stojí čínský úspěch jen na levné práci, státních dotacích a neférové konkurenci? Nebo za ním stojí mnohem složitější hospodářský systém, který v Evropě chybně posuzujeme optikou vlastních zkušeností?
Co se dočtete dál
- Proč za čínským úspěchem nestojí jen dotace tamnímu průmyslu.
- Ve kterých oborech Čína ovládla světové trhy.
- Jak funguje ekonomický model státního plánování tvrdého kapitalismu.
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
