V Rusku se potichu chystá nová mobilizace. Firmy dostávají instrukce a narychlo shánějí specialisty

Když ruská armáda v roce 2022 vtrhla na Ukrajinu, spoléhala se především na profesionální vojáky. Po prvotním neúspěchu vzrostla důležitost Prigožinových wagnerovců a stavy regulérní armády doplnilo zhruba 300 tisíc mužů z částečné mobilizace. Následně Rusko přešlo na žoldácký systém postavený na náborech v chudších regionech. Data z letošního roku ale naznačují, že vábnička finančních odměn už nefunguje jako dříve. Posilují proto spekulace, že se Kreml chystá sáhnout ke krajnímu řešení. 

V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl počet nových smluvních vojáků v ruské armádě nejnižší úrovně za poslední tři roky. Rusko jich mělo rekrutovat přibližně 71 tisíc. Průměrný denní nábor klesl na 800 až 1000 osob, což je výrazně méně než v předchozích dvou letech. Vyplývá to z analýzy německého odborníka na Rusko Janise Klugeho z institutu SWP. Na potíže s doplňováním stavů ukazuje podle Klugeho i další fakt: průměrný jednorázový bonus za podpis smlouvy vzrostl na rekordní 1,45 milionu rublů (390 tisíc korun). „Existuje také velké množství neověřených zpráv o masivním náborovém tlaku v některých regionech,“ uvedl.

Wildberries sčítá po ukrajinských útocích ztráty. Největší internetový obchodník v Rusku se zřejmě neobejde bez vládní pomoci

4. 8. 2026 ▪ 7 min. čtení

To odpovídá informacím západních zpravodajských služeb. Podle nich celkové ztráty ruské armády dosáhly k polovině roku 2026 už 1,4 milionu zabitých a zraněných a tempo náboru nových „kontraktníků“ je přestalo kompenzovat. Znovu se tak objevuje přízrak mobilizace, o které se spekuluje čím dál hlasitěji. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem prohlásil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin chce mobilizovat 300 až 500 tisíc vojáků po zářijových parlamentních volbách.

S podobným tvrzením přišel americký deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z americké administrativy. Podle nich ruští představitelé tento scénář zvažují z toho důvodu, že nedostatek nových rekrutů může zhatit Putinovy plány na ovládnutí celé Doněcké a Luhanské oblasti. Tam Rusko postupuje jen pomalu a za cenu vysokých ztrát – podle Institutu pro studium války (ISW) se ruským jednotkám letos daří postupovat zhruba o 2,5 kilometru čtverečního denně.

Deník WSJ rovněž upozornil, že by tentokrát mobilizace mohla zasáhnout i osoby s minimálním výcvikem nebo ty, které bojovat vůbec nechtějí. Při první vlně přitom úřady cílily hlavně na rezervisty a muže s vojenskými zkušenostmi.

Firmy se chystají 

Spekulace o mobilizaci rozvířily také texty v ruských podnikatelských periodikách jako Business.ru, Glavbuch nebo Rossijskij nalogovyj kurjer. Jak upozornil server The Insider, začaly publikovat podrobné instrukce k vedení vojenské evidence v případě mobilizace. Například portál Glavbuch aktualizoval své pokyny poprvé od září 2022, přestože v legislativě k žádným odpovídajícím změnám nedošlo.

Články rozebírají i postihy za neplnění povinností. Podle serveru The Moscow Times to podporuje hypotézu, že se stát snaží přenést část odpovědnosti za mobilizaci na zaměstnavatele. Firmám totiž hrozí tvrdé sankce: za neoznámení náboru, propuštění branců nebo za nepředání mobilizačního rozkazu mohou dostat pokutu od 40 tisíc do 500 tisíc rublů (v přepočtu přibližně 10 až 130 tisíc korun). Od června 2026 má navíc ruská prokuratura rozšířené pravomoci při kontrolách vojenské evidence ve firmách.

Ruské podniky i státní instituce proto začaly shánět specialisty na vojenskou a mobilizační přípravu. Jen během posledního červencového týdne se na pracovním portálu HeadHunter objevilo 1300 takových nabídek.

Žádná mobilizace 

Čelní ruští představitelé přípravu na další vlnu odmítají. Místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv koncem července prohlásil, že zprávy o mobilizaci jsou jen lživé provokace ukrajinské propagandy s cílem destabilizovat stát před volbami. Tvrdí, že nábor funguje – za prvních šest měsíců letošního roku podle něj podepsalo smlouvu 200 tisíc lidí, což je jen o 10 tisíc méně než ve stejném období loni. Také ministr obrany Andrej Bělousov ujišťuje, že plán se daří plnit.

Znějí však i opačné hlasy. Poslanec Státní dumy Andrej Guruljov začátkem června na sociální síti Telegramu napsal: „Nyní se v kuloárech začalo aktivně mluvit o potřebě nové rozsáhlé mobilizace. Zásadní rozhodnutí v této věci již padlo a proběhne na podzim.“

Popírání ze strany Kremlu je pochopitelné – mobilizace představuje v Rusku mimořádně citlivé téma. Znamenala by narušení nepsané společenské smlouvy. Vladimir Putin prezentuje konflikt jako „speciální vojenskou operaci“, která se běžných občanů nedotýká. Tuto fikci sice narušují ukrajinské útoky na rafinerie a infrastrukturu uvnitř Ruska, plnohodnotné vyhlášení mobilizace by ji však strhlo definitivně.

Podle analytiků z ISW si nicméně Kreml skrze novou legislativu vytváří podmínky nejen pro samotný odvod, ale i pro potlačení případných protestů. Rusko navíc postupně dokončuje digitální mobilizační registr, jehož absence při první vlně v roce 2022 způsobila značný chaos.