Státní kasa zeje prázdnotou, zatímco na účtech obcí se válí miliardy. V Česku se jedná o standardní jev, který jednou za čas vyvolá krátkou veřejnou diskusi. V té zazní kritika, že obce dělají něco špatně, obce namítnou, že nic špatně nedělají, a tím to obvykle skončí.
Jde přitom o významné a chytlavé téma, takže je s podivem, že jej za celé roky žádná významná politická síla v celé šíři nezvedla jako svůj volební tahák. Koneckonců, na politických billboardech jsme zvyklí vídat i mnohem větší prkotiny. S velkou pravděpodobností se totiž jedná o jeden z mnoha důsledků nebývalé roztříštěnosti českých samospráv. Té si lze všimnout i laickým okem při jízdě po venkově, kde vlastní ceduli hrdě oznamující název vesnice má každý shluk několika domečků. V rámci Evropské unie jsme v tomto ohledu unikát, když počet obyvatel průměrné české obce je šestnáctkrát (!) menší, než je evropský normál.
Co se dočtete dál
- Jak se liší státní rozpočet od těch veřejných?
- Jaké jsou nevýhody roztříštěnosti obcí?
- Co brání nápravě neefektivní státní správy?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
