Více než osm měsíců po účinnosti směrnice NIS2 a zákona o kybernetické bezpečnosti vycházejí najevo první praktické problémy. Ukazuje se, že pro organizace není nejnáročnější část samotné pořízení technologií, ale správné vymezení regulovaných služeb, nastavení odpovědností, řízení rizik a vytvoření prokazatelných procesů. Většina nově registrovaných organizací je přitom stále v přechodné lhůtě pro zavedení opatření.
Prvním velkým vystřízlivěním byla povinnost samoidentifikace. Mnoho organizací se mylně domnívalo, že je stát sám osloví a k registraci vyzve, což se nestalo a dle zákona ani stát nemělo. Než si firmy samy vyhodnotily, že do regulace spadají, ztratily drahocenný čas. Podle vyjádření mluvčího NÚKIB Jakuba Neščivery úřad ke konci července 2026 evidoval 5864 regulovaných subjektů, které splnily ohlašovací povinnost. Celkový počet regulovaných subjektů se přitom podle dlouhodobých odhadů pohybuje mezi šesti a 10 tisíci organizacemi. Je tedy evidentní, že část organizací samoidentifikaci podcenila.
Co se dočtete dál
- Jak nový zákon přenáší odpovědnost na top management?
- Jak firmy řeší nedostatek interních odborníků?
- Jaké konkrétní změny reálně zvyšují odolnost trhu?









