Čupr by s umělou inteligencí přibrzdil, Mikolov nesouhlasí. Co dalšího zaznělo na konferenci Planeta AI

Umělá inteligence se podle zakladatele Rohlíku Tomáše Čupra rozvíjí tak rychle, že by uvítal zpomalení jejího dalšího vývoje. „Nejsme připraveni,“ řekl na konferenci Planeta AI, kterou v pondělí pořádaly Hospodářské noviny.

Navázal tím na debatu, která v technologickém světě sílí s rostoucími schopnostmi nejnovějších modelů. Část výzkumníků a šéfů technologických firem varuje, že jejich vývoj postupuje rychleji než schopnost společnosti reagovat na možná rizika, s čímž souhlasí i Čupr. Během nástupu internetu měla podle něj společnost na změnu práce a vzdělávání více času, nyní přichází podobná proměna mnohem rychleji. „Dceři je osm a já nevím, co jí mám do budoucna poradit,“ poznamenal.

Tomáš Mikolov, odborník na umělou inteligenci a zakladatel BottleCap AI, vidí větší nebezpečí jinde. Výzvy ke zpomalení slýchá už roky a za současnou debatou vidí hlavně obchodní zájmy velkých technologických firem. „Bral bych je vážně, kdyby zrušili svůj výzkum a firmu zavřeli. To se ale nestane,“ řekl. Mnohem více se obává zaostávání Evropy za Spojenými státy a Čínou. Pokud se situace nezmění, hrozí podle něj Evropě role „technologické kolonie“.

Rozdílné názory na rychlost dalšího vývoje ale byly jen jednou částí konference v pražském O2 universu. Velká část vystoupení se věnovala mnohem bezprostřednější otázce, tedy co už umělá inteligence ve firmách reálně mění.

Mluvil o tom například ředitel centra pro umělou inteligenci ve společnosti O2 Petr Hirš. „Nastavili jsme si AI strategii. Nechceme dělat umělou inteligenci jenom proto, abychom mohli říct, že ji máme. V centru toho všeho je náš AI transformační tým,“ popsal.  

Na příkladu Rohlíku to ukázal také zmiňovaný Tomáš Čupr. Ten za důležitý moment označil loňskou cestu do San Francisca, kam vyslal dvanáct technologických lídrů firmy pro zkušenosti s digitálními agenty. „Zjistili jsme, že brzda je v našich procesech a organizaci,“ uvedl Čupr. Informace potřebné pro práci agentů byly roztroušené v e-mailech, tabulkách, na poradách nebo v hlavách zaměstnanců. Firma proto začala budovat vlastní „mozek“, který tento kontext spojuje, což vedlo ke vzniku nového start-upu Duvo.

Rozdíl mezi zájmem firem a skutečnými výsledky ukázala i data, která na konferenci představil Matyáš Zetek z McKinsey. Umělou inteligenci dnes v Česku denně používá 28 procent lidí, ve firmách ale její širší nasazení postupuje pomaleji. Jen šest procent organizací podle něj zaznamenalo vyšší zisk nebo úspory.

Petr Zelenka z Adastry představil podobná čísla. S umělou inteligencí podle něj experimentuje 89 procent firem, výraznější růst provozního zisku ale hlásí jen šest procent z nich. Konkrétní dopady nových nástrojů ukázal šéf Grouponu Dušan Šenkypl. Ještě dříve pracovalo v zákaznické podpoře podniku 1300 lidí, na konci letošního roku by jejich počet měl klesnout na dvoucifernou hodnotu. Počet marketingových kampaní naopak vzrostl ze stovek na 25 až 30 tisíc. Groupon má přitom podle Šenkypla otevřených více pracovních pozic než kdy dříve.

Jak dále uvedl, umělá inteligence mění především rychlost, s jakou Groupon funguje. Sám ji využívá například při testování hypotéz nad firemními daty, kde podle něj dosahuje zhruba desetkrát lepších výsledků než před rokem. Využití pro ni ale našel i mimo Groupon. S její pomocí vylepšuje také přesilové hry hokejových Karlových Varů, které vlastní.

Podle Jana Hejtmánka z Deloitte ale firmy často brzdí i způsob, jakým odměňují vlastní manažery. Vyšší postavení bývá spojené s větším týmem, zatímco automatizace počet lidí snižuje. Úspěšný projekt tak může jít proti osobním zájmům člověka, který ho řídí. Firmy potřebují větší důraz na výkon či podíl automatizované práce. „Cena tokenů klesá, cena lidské práce ne,“ shrnul.

Na cenu a bezpečné používání AI se zaměřil také Raffaele D’Albenzio z kyberbezpečnostní společnosti F5. Podle něj musí firmy dávat pozor, jak umělou inteligenci používají a čím ji krmí, aby z ní nevyrostl „drahý otesánek“.

Velkou změnou prochází také vývoj softwaru. Zakladatel Apify Jan Čurn popsal, že jeho služby dříve využívali hlavně programátoři. Dnes přicházejí také lidé z marketingu, obchodu nebo personalistiky, protože nové modely výrazně zjednodušily tvorbu aplikací. Lubomír Forejtek z Aricomy doplnil, že podniky díky tomu zvládají vývoj během několika týdnů i tam, kde se jim dříve vlastní software ekonomicky nevyplatil. Podle Jiřího Fabiána z TopMonks navíc přibude komunikace mezi digitálními agenty. Zákazník tak část požadavků nebude řešit s firmou sám, ale předá je svému digitálnímu zástupci.

S většími schopnostmi ale přicházejí také nová rizika. Martin Rehák ze společnosti Resistant AI uvedl, že generativní modely už používají podvodníci při tvorbě falešných účtenek, faktur nebo firemních struktur. Jejich postupy se podle něj mění během několika dnů.

Juraj Jánošík z Esetu upozornil také na rizika uvnitř firem. Digitální agenti mohou získat přístup k firemním datům, úložištím, kalendářům nebo obchodním platformám. Zaměstnanci navíc používají nástroje, o kterých jejich zaměstnavatel nemusí vědět. Firmy proto vedle samotného nasazení umělé inteligence stále více řeší také kontrolu nad tím, jaká data do jednotlivých služeb míří.

Debata nezůstala jen u softwaru. O datových centrech a jejich výstavbě mluvil ředitel společnosti České Radiokomunikace Miloš Mastník. „Momentálně máme nainvestováno do AI hardwaru zhruba čtvrt miliardy korun a plánujeme dál pokračovat,“ uvedl. Jeho firma totiž chystá projekt AI Gigafactory u pražské Zbraslavi. 

Tomáš Čupr pak za jednu z největších příležitostí označil fyzickou umělou inteligenci, tedy stroje schopné vnímat okolní prostor. Rohlík počítá například s roboty pro kontrolu ovoce a zeleniny nebo skládání nákupních tašek. Výzkumnice Karla Štěpánová z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT zase ukázala, jak se roboti učí manipulaci s předměty z lidských ukázek a oprav. Využití AI v reálném nasazení předvedla společnost Lumnio. Ta umožňuje skrze speciální brýle zaškolování nováčků ve výrobních podnicích. Jednoduchý návod jim podle instrukcí zkušených pracovníků vytvoří umělá inteligence. 

A jak s proměnou začít? Tomáš Čupr společnostem doporučil jednoduchý první krok. Najít v podniku člověka, který nové technologii skutečně rozumí. „Hrozně se vyplatí přitáhnout jednoho nadšence do umělé inteligence, dobře ho zaplatit a s jeho pomocí firmu předělat,“ řekl.