Raketa nestačí, chce to i odpalovací rampu. Konference ukázala, že brzdou AI dávno není technologie

Největší akce v historii českého SAP přivedla do ostravského Trojhalí Karolina přes tisíc hostů. Témata dvoudenní konference sahala od datových základů pro AI přes transformaci financí a nákupu až po digitální suverenitu. Jedno se ale vracelo ze všech stran: firmy se dnes neptají, zda umělou inteligenci nasadit, ale na čem ji postavit. A nemyslí tím servery, ale data, procesy a hlavně připravené lidi.

Konference začala symbolicky. Publikum mělo svými mobily pomoci odpálit raketu. Jenže kontrolky se rozsvítily červeně. „Co se stalo? Selhal motor, počasí, lidé nebo některý z tisíce systémů, které jsou ke startu potřeba?“ ptala se v úvodním vystoupení Hana Součková, generální ředitelka českého zastoupení SAP. Analogie je zřejmá: firmy se soustředí na raketu, tedy na samotnou AI, ale zapomínají na odpalovací základnu – na data, infrastrukturu, bezpečnost a vlastní lidi.

Vlak nám neujel

Před dvěma lety se na stejné konferenci řešilo, jestli AI není jen další technologická bublina. Odpověď mezitím přinesl průzkum, který si nechal SAP zpracovat: zatímco loni mělo AI jako součást dlouhodobé strategie devět procent českých firem, letos je to 28 procent. Podíl společností, které umělou inteligenci reálně využívají v některé ze svých podnikových aplikací, vyskočil za rok ze 41 na 83 procent. „Můžeme říct, že nám ten vlak neujel,“ konstatovala Součková.

Podstatnější je ale druhé číslo. Globálně jsou jen tři procenta firem připravena nasadit AI agenty v celém podniku. Jako bariéry firmy uvádějí nedostatek kvalifikovaných lidí, regulaci, nejasné priority, finance a data. „Ale víte, co mezi těmi překážkami chybí? Technologie. Ta nikoho netrápí, ta prostě je,“ dodala Součková.

Stejná technologie na temné straně

Rizikovou stránku vývoje ukázal Ondřej Vlček, zakladatel kyberbezpečnostního start‑upu Aisle. Začal tím, kde umělá inteligence pomohla k průlomu: loňskou Nobelovu cenu za chemii dostali autoři modelů pro návrh a predikci struktury proteinů, díky strojovému rozpoznávání obrazu jezdí v amerických městech autonomní taxíky a nedávno AI přispěla k řešení dlouho otevřeného matematického problému Navierových–Stokesových rovnic. Nejcitelnější je ale změna ve vývoji softwaru – podle odhadů dnes AI generuje polovinu až 80 procent nového kódu.

Pak přitvrdil. Popsal letní incident, kdy se v šesti amerických státech dostaly do problémů desítky vodáren kvůli napadení svých řídicích systémů. Útočník si potřebný škodlivý kód nechal vygenerovat umělou inteligencí. „Dřív by takový útok musela provést armáda expertů, kteří by se v infrastruktuře pohybovali celé týdny. Dnes to ale celé zabere jen několik hodin,“ řekl Vlček.

Druhý příběh byl ještě znepokojivější. Při tréninku modelu zneužili AI agenti chybu v infrastruktuře, začali spolupracovat a ve snaze získat lepší hodnocení se pokusili napadnout infrastrukturu hodnotitele. V provozních záznamech se pak našla komunikace téměř odpovídající lidským hackerům. Nejvíc Vlčka překvapuje, že nikde nezaznělo, že by agenti mohli na problém upozornit člověka. Jeho závěr byl přesto střízlivě optimistický: „Počet zranitelností v softwaru je konečný a AI nám pomáhá upravit systémy tak, aby byly bezpečnější. Jen to musíme v příštích pár letech skutečně udělat.“

Tři firmy, tři fáze transformace

V panelové diskusi se sešli zástupci tří velmi odlišných českých firem – a rychle našli společnou řeč.

Nejdál je s implementací SAP skupina CPI Property Group, kde má IT na starost Tomáš Novotný. Firma působí ve dvanácti zemích, SAP provozuje dva roky a nasazený jej má už ve většině portfolia, dalších šest zemí ji čeká příští rok. Původní systém přestal stačit technologicky i rozsahem, protože skupina mezitím rostla akvizicemi a expandovala na další trhy. Při hodnocení vlastních chyb byl Novotný otevřený: „Začali jsme implementovat s poměrně malým týmem. Je to přece IT projekt. Po pár měsících jsme zjistili, že takhle to nepůjde.“

Později měl projekt 160 lidí, a kdyby v CPI začínali znovu, nejdřív by vybudovali kompetenční centrum s lidmi, kteří znají metodiku. „Čím více dáte do projektu lidského kapitálu, tím rychleji ho dotáhnete do konce.“ Konkrétní užitek AI přichází až teď: skupina má desetitisíce nájemních smluv a potřebuje z nich vytěžovat informace. Maďarský tým si na příští rok nastavil závazek ušetřit díky tomu přes 70 tisíc eur na právních konzultacích.

Raul Stuchlík, ředitel rodinné firmy Marlenka, mluvil z opačného konce. Frýdecko‑místecký výrobce medových dortů s 350 zaměstnanci a obratem kolem 1,5 miliardy korun SAP teprve nasazuje a míří k obratu šesti miliard. Do projektu zapojil přes 50 lidí.

„Nikdy jsme nebyli zákazníkem SAP, takže jsme ukázkový příběh někoho, kdo se musí rozhodnout a dobře se na změnu připravit,“ řekl. Firma to bere jako příležitost zbavit se zbytečně složitých procesů, současně staví výrazně větší výrobní provoz a od SAP a AI čeká vyšší přidanou hodnotu na zaměstnance, lepší plánování, predikci poptávky a logistiku. Motiv celé transformace shrnul jednou větou: „Chceme světu dokázat, že i česká potravinářská značka může být stejně známá jako Coca‑Cola.“

Milan Urbášek, provozní a IT ředitel Škoda Group, plní při transformaci zadání od generálního ředitele skupiny: „Neděláme technologickou změnu. Chci vidět umělou inteligenci, připravená data a reporty. Ne že mi jen vyměníte systém.“ Škoda má vlastní AI tým reportující přímo generálnímu řediteli, který testuje využití umělé inteligence od nákupu přes výrobní technologie po konstrukci. Například při tvorbě „vlakometra“ pro Stockholm, kterému klasické metro už nestačí.

Urbášek přiznává i cenu změny: „Někdy to bolí, zažité zvyky se opouštějí těžko. Dlouhodobý růst ale nemůžete postavit na procesech navržených v jiné době, pro jinou velikost firmy a za jiných technologických podmínek.“

Pozvolná revoluce. Do vývoje kvantových počítačů tečou miliardy dolarů, jejich využití k reálným úsporám ve firmách je ale teprve na začátku

21. 9. 2026 ▪ 5 min. čtení

Autonomní podnik: lidé určují směr, AI vykonává

Kam míří cesta AI ve firmách, popsal Thomas Duschek, který má v SAP na starosti prodej technologií pomáhajících firmám uklidit si v datech a využívat je pro AI. Vizí SAP je autonomní podnik – model, ve kterém lidé nastavují směr a AI ho realizuje. ERP zůstává mozkem firmy, na který jsou napojeni AI agenti a asistenti. „Ti ale nebudou uživatele jen podporovat. Některé činnosti skutečně udělají za ně,“ řekl Duschek.

Na praktických příkladech ukázal, jak agent Joule sám dohledá chybějící nákladové středisko a zaúčtuje časové rozlišení nebo předpoví, které faktury budou pravděpodobně zaplaceny se zpožděním. „Velké jazykové modely jsou skvělé na text, ale ne na data uložená v tabulkách. Proto jdeme touto cestou,“ vysvětlil.

Z pokynů v přirozeném jazyce vzniká v nástroji Joule Studio byznysové zadání, technická specifikace i funkční agent. „Co firmám normálně trvá dny až týdny, je teď otázka minut.“ Kontext agentům dodává znalostní mapa firemních procesů a datová platforma Business Data Cloud, kde SAP předpřipravuje stovky datových sad. Samostatnou vrstvou je dohled nad agenty, včetně těch, které nedodal SAP. Na rozjezd prvních projektů zákazníků vyčlenil SAP globálně 100 milionů eur.

Nikdy nebudeme stoprocentně připravení

První den konference uzavřela Hana Součková optimisticky. Česko má podle ní rozhodně na co být hrdé – ať už jde o inovace, technologickou vyspělost nebo postavení v globálních žebříčcích. Zároveň ale zdůraznila, že právě teď je potřeba na této pozici systematicky pracovat, aby se země měla čím pochlubit i za deset či dvacet let. „Mám pro vás i špatnou zprávu. Pokud čekáte, až bude vaše firma na transformaci stoprocentně připravena, takový okamžik nikdy nepřijde. Technologie i byznys se mění příliš rychle, proto je důležité udělat první krok co nejdříve.“

Text vznikl ve spolupráci se společností SAP.