Růst firem na Ostravsku brzdí nedostatek pracovníků, kvalifikovaní absolventi z regionu mizí

Moravskoslezský kraj se potýká s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v Česku, úspěšné nadnárodní koncerny zde ale paradoxně naráží na nedostatek pracovníků. Problém prohlubuje i fakt, že z regionu dlouhodobě odcházejí lidé, a to zejména ti perspektivní.

Tuto nepříznivou situaci mají snahu zlepšit společnými silami veřejný i soukromý sektor. Mezinárodní koncern ABB, který patří mezi významné zaměstnavatele v regionu, a společnost Česká hlava, podporující domácí vědce, iniciovaly setkání u kulatého stolu na téma transformace zaměstnanosti. Diskuse se zúčastnili zástupci kraje, města Ostrava, tří univerzit, personální agentury, zaměstnavatelů s vysokou přidanou hodnotou práce a rozvojových organizací.

Česko‑polská spolupráce

Firmy jsou dnes nuceny si pracovníky vozit ze zahraničí. Jen do průmyslové zóny v Mošnově dojíždí za prací denně několik stovek Poláků. Navíc do kraje zvažují umístění výroby i noví investoři a jejich rozhodnutí stojí na dostupné pracovní síle.

Podle ostravského primátora Jana Dohnala (ODS) by mohla tento problém vyřešit nebo alespoň zmírnit společná strategie trhu práce mezi Moravskoslezským krajem a přilehlými oblastmi na jeho polské straně. „Začít se prezentovat s druhou stranou hranice společně může být cesta do budoucna pro celý tento region,“ uvedl Dohnal s tím, že v něm žije tři a půl milionu lidí.

„V Polsku se na to dívají stejně. Říkají nám: Pro nás je lepší, když lidé zůstanou bydlet v Katovicích nebo Gliwicích a budou pracovat v Ostravě, než kdyby odešli z regionu úplně,“ doplnil Dohnal.

Odliv obyvatel z kraje probíhá kontinuálně 20 z posledních 25 let. Trend se dočasně zvrátil jen s příchodem uprchlíků po ruské agresi na Ukrajinu, podotkl Jiří Schwarz, rektor Anglo‑American University v Praze.

Nedostatek pracovníků přitom pociťuje i samotné město Ostrava, které zaměstnává ve svých společnostech a organizacích téměř čtyři tisíce lidí, podotkl Dohnal.

„Rosteme raketovou rychlostí, která nemá snad jen kromě Číny a Indie v naší společnosti obdoby,“ řekl Pavel Mík, ředitel European Operation Center (EUOPC) společnosti ABB v Ostravě. „Mohli bychom růst víc, ale jsme omezeni nabídkou pracovní síly na trhu práce,“ dodal. EUOPC zaměstnává více než tisícovku lidí, přičemž zhruba 800 z nich pracuje v Ostravě. A 25–30 procent zaměstnanců podle Míka dojíždí ze Slovenska.

ABB potřebuje kvalifikované pracovníky. EUOPC patří mezi několik globálních center společnosti se zaměřením na inženýring technologických projektů, jež koncern realizuje po celém světě v řadě průmyslových odvětví. Z kraje přitom pochází nejvyšší počet vysokoškolských studentů technických oborů v Česku. Mladí lidé ale odcházejí a jako hlavní důvody uvádějí studijní obory, které v kraji chybějí, méně dobře placených pozic a kvalitu života, shrnul David Březina, ředitel divize Regionální inovační strategie Moravskoslezského inovačního centra.

Neobvyklý zásah do kauzy hořící haldy. Státní Diamo žaluje ministerstvo vedené Motoristy

18. 9. 2026 ▪ 5 min. čtení

 Limit stoprocentní zaměstnanosti

Stávající zaměstnanci v odvětví strojírenství, automotive a logistiky zase nechtějí měnit práci, podotkla Bohumila Černochová, ředitelka ostravské pobočky personální agentury Hofmann Personal. „V kategorii mužů 25 až 45 let je téměř stoprocentní zaměstnanost,“ dodala. Aby firmy pozice obsadily, jsou nucené lidi přeplácet, importovat nebo jít cestou automatizace.

Ostatně kopřivnický výrobce autodílů Brose z toho důvodu implementuje linku za miliardu korun. „Nahrazujeme 120 zaměstnanců – ne proto, že bychom chtěli, ale protože musíme. Jiná možnost není,“ řekl Roman Strakoš, personální ředitel Brose pro Česko.

Podle něj situaci zhoršuje i široká nabídka veřejných gymnázií. „Tam nám utíká spousta žáků, kteří nejsou motivovaní studovat technické obory,“ podotkl Strakoš. A naráží také na to, že často převládají zažité mýty, že je ve fabrikách chlad a špína.

Zaměstnancům Brose je k dispozici závodní lékařka, firemní školka, fyzioterapeut, tělocvičny, podnik podporuje více než 20 sportů, mladé láká na placené stáže.

„Ale je to málo. Lidé jsou zhýčkaní a čekají nástupní plat 70 tisíc a k tomu auto,“ glosuje Strakoš. Černochová má ale pro jejich mzdové požadavky pochopení. Bydlení je pro mladé lidi drahé a vzhledem k nízké porodnosti je podle ní v jejich zájmu jim zajistit podmínky k zakládání rodin.

Klíčové pro transformaci zaměstnanosti v tomto regionu se silnou průmyslovou historií je vzdělávání. Firmy sice mohou lovit z množství vysokoškolských absolventů, ale je třeba zapracovat na jejich specializaci. „Potřebujeme, aby univerzity byly jedničky ve svých oborech a kvůli tomu se sem sjížděli studenti nejen z Prahy, ale třeba i z Německa,“ řekl Mík z ABB.

Univerzity zase argumentují, že jim firmy neříkají, co mají studenty učit. „My potenciálního absolventa musíme připravovat na to, že se k nám bude vracet, protože se bude muset neustále vzdělávat,“ konstatoval Marek Pagáč, prorektor pro spolupráci a zahraniční vztahy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Dnešní absolventi budou pracovat podle předpokladu do roku 2070 a škola je podle Pagáče musí připravit na vícero povolání. „Budou vznikat povolání, o kterých možná ani nevíme,“ dodal.

Studijním oborům chybí flexibilita

Potíž je v tom, že akreditační řízení neumožňuje měnit studijní programy pružně během školního roku. Potřeby firem se ale dnes mohou měnit v řádu týdnů. Na jedné straně je rigidní a pomalé školství a na straně druhé překotné změny na trhu práce. „Firma třeba dva týdny říká, že nehledá pracovníky, a pak jich zčistajasna potřebuje do týdne 20,“ sdílela své zkušenosti Černochová. „Automotive jede v neuvěřitelné rychlosti… Dlouhodobé plánování je problém pro obě strany.“

Schwarz z Anglo‑American University v Praze upozornil na to, že v českých podmínkách je spolupráce soukromého sektoru a vysokých škol příliš formální.

„Žádná vysoká škola u nás se nechlubí, s kterými firmami spolupracuje, kde umisťuje kolik studentů nebo jaké jsou jejich nástupní platy. To jsou zásadní věci pro to, aby si student zvolil správný obor,“ konstatoval Schwarz.

Přizvaní hosté se shodli, že se vzděláváním je potřeba začínat už od mateřské školy. „Nezachrání nás jen univerzita nebo střední školy,“ řekla Šárka Šimoňáková, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje. Podle ní je důležitá i změna mindsetu. V regionu se téměř 250 let těžilo uhlí, lidé byli zvyklí celý život pracovat u jednoho nebo dvou zaměstnavatelů. Původně průmyslový region se ale postupně transformuje na jiné sektory. Například v okolí závodu Hyundai na Frýdecko‑Místecku začaly vznikat nové start‑upy v návaznosti na automobilku.

Faktem zůstává, že počty studentů se budou stále snižovat ruku v ruce s nižší porodností v Česku. Proto je nutné zaměřit se i na vzdělávání lidí v produktivním věku. „To vyžaduje masivní rozvoj celoživotního vzdělávání,“ řekl Martin Navrátil, který vede Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Středním školám bude po roce 2035 chybět třetina studentů a prostřednictvím večerních škol by si podle něj tímto způsobem mohli vydělat pětinu svých příjmů.

Shoda panuje, i pokud jde o prohloubení spolupráce soukromého sektoru s vysokými školami. Je ale třeba brát v potaz, že v dnešní zrychlené době se toho za pět let studia na univerzitě na trhu práce hodně změní. „Stejně nám nezbude nic jiného než lidi dovzdělávat. A je jedno, jestli jde o výrobní fabriku typu Brose, nebo inženýrskou firmu, jakou je naše EUOPC,“ řekl Mík. Ten předpokládá, že do pěti let umělá inteligence ovlivní 85–90 procent pracovních pozic v ostravské pobočce.

Podle Pagáče je třeba vytvářet pro absolventy takové pracovní pozice, aby v kraji zůstávali a neodcházeli pryč. „A velmi důležité je nejen to, aby sem přicházeli noví lidé, ale aby se sem vraceli i ti, kteří se něco naučili ve světě… A pokud možno v produktivním věku, a ne na důchod,“ uzavřel Mík.

Text vznikl ve spolupráci se společností ABB.