Strojírenské firmy, které do pěti let neprojdou robotizací a digitalizací, skončí

Veřejná podpora ve strojírenství v současnosti pokrývá poptávku, firmy mají hned několik možností, jak posunout svůj byznys, včetně získání bezúročného úvěru na úspory energií. „Pokud dnes někdo ‚pláče‘, jsou to spíše konzervativní firmy, které byly zvyklé, že když potřebují nový CNC stroj, tak si zažádají o dotaci a dostanou ho,“ říká Marek Sklenář, jednatel konzultační agentury Pions, která se věnuje grantovému poradenství.

Jaká je teď situace ve strojírenství? Mají firmy zájem o modernizaci, nebo spíše zastavují projekty a vyčkávají?

Obecně je patrný tlak na modernizaci, i s ohledem na turbulentní situaci ve světě. Pro ty, kteří mají o modernizaci zájem, existují dostupné nástroje. Příkladem je program Expanze, který nabízí bezúročný úvěr až do 50 procent investice. Je realizován přes Národní rozvojovou banku v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Aktuálně je sice příjem žádostí pozastaven, ale předpokládám, že se budou řešit další alokace. Bezúročný úvěr až do výše 90 procent způsobilých výdajů projektu mohou strojírenské firmy získat také z programu Úspory energie.

O jaké formy podpor je největší zájem?

Největší zájem je o dotace, protože jde o nevratné prostředky. Bezúročné úvěry od Národní rozvojové banky byly dlouhá léta opomíjené, protože se stále jednalo o úvěr, který bylo potřeba splatit. Jak ale dotační příležitosti postupně vysychají, firmy začaly zjišťovat, že získat bezúročný úvěr na deset let může být velmi zajímavá investiční pobídka. Jde o levné peníze, které se mohou ve firmě dál točit.

Mají firmy představu o tom, na co všechno mohou získat podporu, nebo k vám přicházejí bez jasné vize?

V posledních letech se povědomí o dotacích a různých podporách rozšířilo. Informují o nich mainstreamová média a ve vyhledávačích je vidět velké množství placené reklamy. Po celé republice působí řada společností, které se dotačnímu poradenství věnují. Firmy tedy za námi přicházejí s tím, že mají povědomí o možnostech, které se jim otevírají. Většinou ale jen obecně. Vědí, že existují nějaké programy, ale už nemají detailní představu o konkrétních podmínkách. Často se také mylně domnívají, že dotace vyřeší vše. Jenže každý program má své jasné požadavky.

A právě tady nastupuje naše role. Vysvětlíme jim, jaké mají možnosti, co musí splnit a zda se jejich projekt do programu skutečně napasuje. Pokud je odpověď na všechny zásadní otázky ano, jsme schopni je provést celým dotačním procesem.

Využívají v praxi firmy všechny možnosti, tedy včetně kombinace programů? Vědí, že mohou čerpat více podpory a využít i programy zaměřené na poradenství?

Ano, jsou i takoví premianti, kteří podporu čerpají pravidelně už patnáct let. Jsou už natolik zběhlí, že vědí, co který program umožňuje, a různě podporu kombinují. Když například využijí Úspory energie na zateplení areálu, výměnu obálky budovy, oken nebo rozvodů, mohou zároveň sáhnout po jiném programu a pořídit si nové strojní vybavení v rámci digitalizace a robotizace. Co ale samozřejmě nejde, je čerpat více veřejných podpor na jeden konkrétní projektový záměr.

Je ještě něco, co firmy obecně nevědí?

Často se stává, že podcení projektovou přípravu. Nejsou dostatečně nachystané, i když mají určité obecné zkušenosti. Další nešvar je, že firmy často nenaslouchají radám, které jim dáváme. Například u projektů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace je potřeba vysvětlit a doložit, v čem spočívá inovace produktu, jak vznikla, kam firmu posune a jaký bude její dopad. Nejen na podnik, ale třeba i na region nebo celé odvětví. A právě tady firmy často přípravu podceňují. Podklady pak dodají na poslední chvíli, nejsou aktuální a chybí potřebná součinnost, bez které to nemůže dobře fungovat.

Investují firmy do digitalizace a digitálních technologií, nebo převládají investice do železa?

Mnoho firem si uvědomuje, že pokud chtějí zůstat konkurenceschopné a nedopadnout jako část automobilového průmyslu, musí investovat do digitalizace a robotizace. A u některých se to děje. Na druhé straně je tu velká skupina často rodinných firem, které vznikly v 90. letech a dnes narážejí na svůj strop. Majitelé bývají starší ročníky, digitalizaci a robotizaci nerozumí a často se jim do ní nechce. A tím ztrácejí krok se svými konkurenty. Když to shrnu, pokud české firmy během příštích pěti let neprojdou malou revolucí v digitalizaci a robotizaci, skončí. Pro ty, které zatím ještě nezačaly, je už za minutu dvanáct.

Je nějaká oblast, na kterou podpora nemíří, ale v praxi by ji firmy ocenily?

Myslím si, že poptávka je dnes pokrytá, od zelených energií až po využívání odpadní vody ve výrobě. Podporuje se digitalizace, robotizace, výzkum a vývoj. Pokud dnes někdo „pláče“, jsou to spíše konzervativní firmy, které byly zvyklé, že když potřebují nový CNC stroj, zažádají si o dotaci a dostanou ho. Jenže to už bez nějaké přidané hodnoty nejde.

Jak dlouho trvá průměrná příprava dotačního projektu?

Záleží na tom, v jaké fázi se s klientem potkáme. Obvykle jde o půl roku až rok. Pokud jsme úplně na začátku a klient má představu, že chce modernizovat výrobu a součástí modernizace je nejen digitalizace a nákup nových technologií, ale také rekultivace areálu nebo sanace výrobní haly, může příprava trvat klidně rok i více. Jestliže jde o výrobní technologii, jde přibližně o půl roku. U projektů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace by měla mít každá firma dlouhodobý i krátkodobý výhled. To jsou věci, které se plánují na roky dopředu.

Získáním dotace nebo jiné formy podpory ale celý proces nekončí. Co následuje poté a jakých chyb se vyvarovat?

Nejčastěji se chybuje už na začátku, protože každá dotace začíná výběrovým řízením. Většina klientů podá žádost, čeká na výsledek a teprve po schválení projekt rozběhne. A protože jde o veřejné peníze, je téměř vždy nutné vypsat veřejnou soutěž. Tady bych všem doporučil najmout si specialistu na zadávání veřejných zakázek, aby předešly jakémukoliv pochybení. Vše prochází kontrolami a chyby mohou znamenat i citelnou korekci dotace.

Jakmile je soutěž dokončena, projekt přechází do fáze dotačního managementu, tedy řízení realizace. Právě zde firmy často chybují, pokud vzniklé komplikace řeší svépomocí bez předchozí konzultace. Po schválení dotace se totiž podepisuje rozhodnutí o poskytnutí dotace, které funguje jako přesný „jízdní řád“ projektu – definuje závazná pravidla, oprávněné výdaje, povinnosti i případné sankce.

Jak úspěšně zvládnout tuto fázi?

Klíčem je úzká součinnost s dotačním poradcem a včasná reakce na jakékoliv změny. Téměř každý problém či odchylku od původního plánu lze bezpečně vyřešit na základě podaného změnového řízení a řádné konzultace s řídícím orgánem. Pokud však příjemce změny zatají nebo situaci vyřeší „po svém“ bez odborného projednání, vystavuje se riziku citelného krácení či odebrání dotace.

Po realizaci následuje žádost o platbu a zpráva o realizaci, kde se projekt shrne, popíší se výstupy a dodržení indikátorů. Klienti od nás dostanou přesné instrukce, jak má vypadat faktura, jak účtovat výdaje a podobně. Když je projekt finančně ukončen a dotace proplacena, začíná doba udržitelnosti, která je definována danou výzvou. Každý rok se píše zpráva o realizaci, tedy report ministerstvu, že projekt funguje podle pravidel, indikátorů a že nedošlo ke zcizení nebo zničení majetku. Po uplynutí této lhůty už může firma s majetkem nakládat podle svého. Tato lhůta je tři až pět let podle výzvy.

Strojírenský veletrh

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak očekáváte, že se bude dál vyvíjet podpora pro strojírenské firmy?

Vývoj dotační politiky se v následujících letech výrazně posune od plošné podpory k cílenému posilování strategických oblastí. Souvisí to s potřebou evropské soběstačnosti a konkurenceschopnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už spustilo první vlnu výzev v rámci iniciativy STEP (Strategic Technologies for Europe Platform). Jejím cílem je snížit závislost Evropy na Číně či USA ve strategických oborech. Podpora se soustředí na čtyři hlavní pilíře, kterými jsou digitální technologie a deep tech, čisté technologie, biotechnologie a obranné technologie. Důležité je, že platforma STEP bude otevřená i pro velké podniky. To je rozdíl oproti běžné praxi, kdy se většina podpory zaměřuje na malé a střední podniky.

Text vznikl ve spolupráci se společností Pions.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.