Mužům po šedesátce se občas stává, že se začnou projevovat mírně řečeno sebestředně. Podvědomě tuší, že jim ujíždí vlak, a aby ho zastavili, začnou na sebe všemožně upozorňovat. Mívá to různé podoby, ale všechny spojuje přesvědčení, že jsou jedineční, a pokud to svět nevidí, jedná se o neodpustitelnou křivdu a mají mají plné právo se za ni pomstít.

Krásným příkladem je šestašedesátiletý plzeňský politik ODS Lumír Aschenbrenner. Ten bude muset po dvanácti letech opustit horní parlamentní komoru, protože v prvním kole voleb prohrál s Karlem Řehkou ze STAN a Lucií Kantorovou z ANO. A protože centrální heslo jeho ODS pro senátní volby znělo: „Senát jim (rozumějme hnutí ANO) nedáme“, bylo logické, aby v druhém kole podpořil kandidáta STAN.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč dlouholetý senátor ODS podpořil kandidátku ANO?
  • Nemá Lumír Aschenbrenner přece jen trochu pravdu?
  • Jak by se mohlo stát, aby jeho dějinná role byla nakonec v zásadě pozitivní?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.