Izrael volí a znovu to bude referendum o Netanjahuovi. Voliči rozhodnou, zda mu za říjnové selhání dají červenou kartu

Izraelci jdou k volebním urnám. Opět se mluví o klíčových volbách. Opět slyšíme, že volby jsou referendem o premiéru Netanjahuovi. A i tentokrát máme jistotu, že ať vyhraje kdokoli, náramně se zapotí při sestavování koalice. (Nemluvě o tom, že ji může sestavit i poražený, pokud bude mít lepší koaliční potenciál.)

Benjamin Netanjahu, který v premiérském úřadu odsloužil více let než kterýkoli z jeho předchůdců, je polarizující osobností. Je bystrý, pohotový, má charisma. Dokázal přežít korupční aféry, které by politiky v jiných demokratických státech zničily, a vystačil si přitom s jedinou zásadou: „Zatloukat, zatloukat a ještě jednou zatloukat.“

Jeho příznivci jsou přesvědčeni, že Netanjahu má pravdu, když své kauzy líčí jako komplot, od A až do Z vymyšlený jeho nepřáteli. Jiní Izraelci sice připustí, že Netanjahu mohl někdy zneužít pravomoci a jindy vzít úplatek, ale řeknou, že i tak mu dali hlas. Prostě proto, že chtějí pokračování dosavadního kurzu. A také bezpečnost.

Ta je pro Izrael, utopený v arabském moři, životně důležitá. A Netanjahu se vždy prezentoval jako ten, který je schopný ji zajistit. Jenže pak přišel říjen roku 2023 a vpád Hamásu do Izraele, který tuto iluzi rozmetal. Armáda selhala a mnozí Izraelci jsou přesvědčeni, že selhala i vláda. V každém případě zareagovala se zpožděním, a to se týká hlavně jejího předsedy.

A může to být ještě horší. Vynořila se obvinění, která by Netanjahuovi mohla volby prohrát. Izraelská vláda prý byla před vpádem Hamásu varována hned z několika stran, jedno takové upozornění měl údajně vyslechnout sám Netanjahu – a nic. Bezpečnostní opatření se nezpřísnila, armádní jednotky u hranic s Gazou posíleny nebyly.

Pokud takovým zprávám uvěřil dostatečný počet izraelských voličů, uvidí premiér po volbách červenou kartu. A muž, který se vydává za pojistku pro bezpečnost, kvůli bezpečnosti skončí.

Spočítaly by se mu při tom i předchozí chyby – jako dlouhodobé podceňování hrozby, jakou Hamás představuje (Netanjahu viděl v Hamásu nejen nepřítele, ale také užitečnou protiváhu jen s nechutí trpěné palestinské autonomie).

Od našeho zpravodaje

„Nechceme tě, Bibi!“ volali demonstranti v centru Tel Avivu. Výzkumy však napovídají, že premiér Netanjahu podporu stále má

25. 10. 2026 ▪ 4 min. čtení

Vedle bezpečnosti a Netanjahua jsou hlavními volebními tématy vysoké životní náklady a vztah k ultraortodoxní komunitě, náboženským stranám a osadnické pravici. Krajní pravici a náboženské strany vzal Netanjahu i do své současné vlády, a aby koalici udržel, v mnohém jim musel ustupovat. Pokud by opět vyhrál, bude odsouzen k tomu, aby ve spolupráci s těmito partnery pokračoval. Ve volbách jde tedy i o to, zda se udrží sekulární charakter státu, anebo zda ho bude i příští vláda osekávat.

A jde samozřejmě také o to, jestli se nová vláda s lačnými jestřáby jako Becalel Smotrič či Itamar Ben Gvir nepokusí o anexi Západního břehu Jordánu, či dokonce Pásma Gazy. To by Izraelcům bezpečnost rozhodně nepřineslo.

Netanjahu by se bez problematických spojenců zprava hypoteticky mohl obejít, dovolila by mu to velká koalice, kterou by jeho Likud mohl dohodnout s Jašarem bývalého generála Eisenkota. Průzkumy dávaly Jašaru naději na stejný počet hlasů, jaký podle nich dostane Likud – zhruba dvacet procent. Velkých koalic bylo v Izraeli už několik, a navíc v některých důležitých bodech není mezi stranami Jašar a Likud zas až takový rozdíl. Obě jsou sekulární a žádná z nich není pro samostatný palestinský stát – to ostatně, po říjnu 2023, ani většina Izraelců. Osobní animozity a předvolební sliby (Eisenkot slibuje postavit Netanjahua kvůli říjnu 2023 před vyšetřovací komisi) by se mohly nechat stranou.

Ale volební matematika je neúprosná. Pokud by Jašar a Likud dohromady pobraly kolem čtyřiceti procent hlasů, na potřebnou většinu ve 120členném Knesetu nedosáhnou.

A tak zřejmě nastane situace, která se po izraelských volbách pravidelně opakuje. Vítěz má sice už před volbami dohodnutý svůj blok, ale potřebuje další poslance. A tak slibuje a ustupuje a ustupuje a slibuje. Díky nízkému kvóru se do izraelského parlamentu vždycky probojuje přehršel stran. Často pak záleží na každém hlasu. A ten mívá svou cenu.

Autor je komentátor a analytik