Příslušníkem národnostní menšiny v ČR může být jen český občan

Příslušníkem národnostní menšiny v ČR může být jen český občan

Praha, 4. 12. 2000
Do druhého čtení propustila sněmovna v pátek vládní návrh zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Ten má mj. nově definovat národnostní menšinu - jejím příslušníkem může být jen občan ČR - a lépe zajišťovat v obecné podobě menšinová práva. Jejich ochrana je podmínkou budoucího vstupu republiky do EU.
Příslušníci menšin mají mít například právo na používání jmen a příjmení v mateřském jazyce, na užívání svého jazyka v úředním styku a před soudy, v kulturní činnosti a při získávání informací. Pravidla pro zřizování menšinových škol či tříd stanoví připravovaný školský zákon. K vyjádření vůle být příslušníkem menšiny má stačit neformální, avšak jednoznačně projevené přání občana. Orgány státní správy také nepovedou žádnou evidenci příslušníků menšin, povoleno bude jen dočasné shromažďování anonymních údajů pro statistické účely. Zákon rovněž zakotvuje postavení existující vládní rady pro národnostní menšiny.
Na území ČR dlouhodobě žijí příslušníci bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, rakouské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské a ukrajinské menšiny (ne všechny však mají zájem o členství ve zmíněné vládní radě). Mezi uznané minority se nepočítají Vietnamci a Rumuni, protože nemají požadované státní občanství. Zvláštní postavení zaujímá židovská komunita. Její příslušníci totiž až na výjimky nepožadují statut národnostní menšiny, ale jsou pokládáni za náboženskou společnost.
(pra)