Sláva barokní Čechie se opět probudí

Sláva barokní Čechie je název obsáhlé výstavy, která se stane jednou z nejdůležitějších kulturních programů příštího roku. Umění a kultura společnosti 17. a 18. století ožije na šest měsíců ve všech regionech republiky a v Praze. 

Hlavní program, výstava uměleckých a kulturních děl a užitných předmětů barokního období, se představí ve čtyřech výstavních síních Prahy (Šternberský palác, Valdštejnská jízdárna, Palác Golz-Kinských a Obrazárna Pražského hradu).

Návštěvníci se mohou těšit na 1600 originálních exponátů, některé z nich se však budou během trvání expozice měnit. "Staré kresby a vzácné tisky nemohou být dlouhodobě vystavovány, škodí jim světlo a jiné faktory, proto je budeme obměňovat," řekl Vít Vlnas, generální kurátor výstavy.

"Návštěvník spatří dosud skrytou tvář baroka, asi třetinu všech vystavených předmětů uvidí veřejnost přinejmenším v tomto století poprvé." Řada barokních děl se speciálně k té příležitosti restauruje. Například pod rukama restauratérů Petra Bareše a Jiřího Brodského znovu ožívá oltářní obraz Oslava sv. Benedikta z roku 1693, který byl dlouho považován za ztracený.

Jeho autor Jan Kryštof Liška je podle kurátorů největším novým objevem na poli barokního malířství v českém i středoevropském měřítku. Po zrušení benediktinského opatství za Josefa II. byl obraz prodán v dražbě a postupně doputoval do venkovského kostela ve středních Čechách.

Objednavatel obrazu byl barokní vlastenec a spisovatel Jan Ignác Dlouhoveský, probošt svatovítské kapituly. 

"Novou" podobu získává také jantarový oltářík s Immaculatou zásluhou dvojice restaurátorů Andreje Šumbery a Vladimíra Komňackého. Malý oltář (je vysoký 52 cm) vznikl v baltské oblasti ve druhé polovině 17. století a více než náboženským účelům sloužil jako součást umělecké sbírky.

Cyklus obrazů Václava Dvořáka ze zámku v Manětíně není sice příliš umělecky cenný, avšak výjev ze zámecké kuchyně nebo scéna vybírání daní bude jistě pro současné diváky zajímavá. (Restaurátorské práce Eva Kolmanová.) Hlavním pořadatelem výstavy je Národní galerie v Praze, záštitu vedle prezidenta převzala Česká komise pro UNESCO, na její realizaci přispívá Československá obchodní banka. Současně s expozicí se připravuje katalog ve dvou verzích - obsáhlejší a výpravně i stručnější a cenově dostupnější.

Výstavu doprovodí bohatý program. Připravuje se cyklus odborných přednášek k různým aspektům české barokní kultury. Ve Valdštejnské jízdárně se bude předčítat z české barokní literatury, Pražská informační služba připravuje speciální vycházky barokní Prahou.

Nejlákavější atrakcí se jistě stane pokus o oživení největšího barokního divadla z roku 1723, zbudovaného ke korunovačním slavnostem Karla VI. Kopie podle dochovaných nákresů, která pojme 500 diváků, bude stát v Jelením příkopě pod Pražským hradem. Původní divadlo z 18. století sloužilo čtyřem tisícům diváků. Studenti DAMU si pro znovuoživené divadlo připravují pražskou korunovační operu z roku 1723.

Divadlo bude hrát od května do srpna 2001 a na programu jsou další tři barokní představení. Také na dalších místech Prahy se rozezní koncerty barokních, především těch méně známých autorů. 

V regionech přispějí ke Slávě barokní Čechie jednotlivé památkové ústavy ve spolupráci s církevními řády, školami a kulturními institucemi. Připravují výjimečné jednorázové i dlouhodobé akce s barokní tematikou.

Například ve středních Čechách se připravuje poutní cesta s literárním a hudebním doprovodem z Litovic do významného barokního poutního místa a kláštera v Hájku, v Národním hřebčíně v Kladrubech uspořádají den otevřených dveří a uskuteční se také parforsní hon (štvanice za pomocí psí smečky).

Zámek Nebílovy ve správě Památkového úřadu v Plzni rozšíří svou expozici umění a řemesel s výtvarným motivem květin o bohatou výzdobu z živých květin, trh květin, jiřinkový ples a květinová představení. Mnoho zámků ožije koncerty barokní hudby a divadelními představeními. Celkem se do přípravy programu kulturního projektu zapojilo 24 lokalit v celé České republice mimo Prahu. 

V rámci oživení barokní kultury pamatovali organizátoři (za podpory ministerstva školství) také na děti. Právě jim je určen CD-Rom nazvaný Ve stopách stavitelů paláců a chrámů, který se atraktivní formou snaží vzbudit jejich zájem o 17. a 18. století v Praze. Děti, nejlépe ve věku 12 až 15 let, se mohou virtuálně projít barokní Prahou, "listovat" encyklopedií, nebo si zahrát na hrdinu a zachránit lidstvo před morem. 

Výstava i doprovodné programy projektu Sláva barokní Čechie ukáží nejen vysokou kvalitu uměleckých děl vzniklých na území českého království. Záměrem je představit světla i stíny barokní epochy v její celistvosti a změnit stále převládající pohled na pobělohorské období jako na dobu kulturního a morálního úpadku, označovaného často za období temna.