V kladenské Poldi to opět vře

S různými výsledky působí dvě firmy v bývalé chloubě socialistického hospodářství

V kladenské Poldi to opět vře

* Železárny Hrádek mají ve staré Poldovce potíže, výpověď dostalo tři sta padesát pracovníků. Tamní odboráři vyhlásili stávkovou pohotovost. Třinecké železárny, které mají v nájmu areál Dříň, naopak přibírají dalších šedesáti lidí.
Kladenské hutě Poldi se stávají začarovaným kruhem. Po působení kontroverzního Vladimíra Stehlíka, který přivedl podnik ke krachu, loni rozjely výrobu v ocelárnách Želerárny Hrádek. I ty nyní však mají v kladenském podniku problémy.
Hutě Poldi Ušlechtilé oceli, známé spíše jako stará Poldovka, koupila začákem roku 1998 společnost Ferra podnikatele Zdeňka Zemka za dvě stě miliónů korun včetně ochranné známky Poldi. Provozovatelem se staly Železárny Hrádek patřící do Zemkova impéria. Poldi Kladno je jejich závodem.

Zlom nastal v říjnu loňského roku

Aktivity Železáren na Kladně se zprvu vyvíjely pozitivním směrem. Koncem loňského března se po osmačtyřiceti měsících opět rozžhavily pece a do provozů se vrátili zaměstnanci. "Nejvíce pracovníků zde působilo v srpnu a září, kdy jejich počet dosáhl téměř jedenácti set," řekl našemu listu předseda Odborové rady Poldi Stanislav Tomášek. "Poté však nastal zlom a začaly se hromadit potíže," dodal.
Firmy Ferra a Ferromet, které měly zajišťovat zakázky a prodej a jež patří také do skupiny společností podnikatele Zemka, zřejmě podcenily zájem trhu o kladenské produkty. Hutím se nedostávalo provozního kapitálu i zakázek a výroba začala pokulhávat. Od října zaměstnanci, kterých začalo opět ubývat, nedostali ani v jediném případě svoji mzdu v řádném výplatním termínu.
Na obranu Železáren Hrádek je však nutné podotknout, že na rozdíl od příchodu Stehlíka v Poldovce nebyly prakticky žádné zásoby, které musely nakoupit za vlastní finanční prostředky. Tím se rozjezd výroby samozřejmě prodražil a také jméno Poldi nemá u peněžních ústavů zřejmě nejlepší pověst. Zemek se k současné situaci v Poldi nemohl vyjádřit, protože je nemocen.

Propouštění a stávková pohotovost

Odborářům však začala postupně docházet trpělivost a rozhodli se vyhlásit stávkovou pohotovost. Ta trvá i po výplatě lednových mezd, které zaměstnanci dostali rovněž se zpožděním. Obdržení peněz není podle Tomáška důvodem pro ukončení stávkové pohotovosti, protože nebyly splněny další požadavky odborů.
Největší rozpor mezi vedením hutí, respektive představenstvem Železáren Hrádek, a odborovými předáky panuje v již částečně realizovaném propouštění. Počet zaměstnanců by se totiž měl snížit ze současných 950 na šest set. "Sto osmdesát lidí již výpovědi dostalo k 1. únoru a dalších sto sedmdesát ji obdrželo k 1. březnu," sdělil Tomášek.
Ten je přesvědčen, že se šesti sty pracovníky není možné realizovat roční produkci sedmdesáti tisíc tun ušlechtilých ocelí, která je minimální hranicí pro rentabilní výrobu. "Buď by se zde nevyráběla ocel v současné kvalitě, nebo by Železárny musely investovat do vybavení hutí," prohlásil odborový předák. V posledních dnech projevilo podle Tomáška vedení Poldi jistou vstřícnost a již striktně netrvá na hranici šesti set zaměstnanců jako horního limitu. "Rovněž s naším hlavním požadavkem, zachováním zlatého fondu pracovníků, již vedení v obecné rovině souhlasí," uvedl Tomášek.
Východiskem ze současné situace, kdy Poldovka nemá podle Tomáška na letošní rok příliš zaplněné zakázkové knihy, by mohl být její prodej. Údajně existují tři vážní zájemci o Poldi, jeden z tuzemska a dva ze zahraničí.

Správci konkursních podstat platí dluhy

Bývalí zaměstnanci Huti Poldi Ušlechtilé oceli se v závěru loňského roku dočkali výplaty sto procent dlužné částky vzniklé po vyhlášení konkursu na tuto společnost 22. července 1997. Správce konkursní podstaty je podle Tomáška připraven vyplatit i další sumy z doby před vyhlášením konkursu. V horší situaci jsou pracovníci Poldi Steel, kteří obdrželi pouze sedmnáct procent dlužné částky, a šance, že by dostali zbytek, je mizivá. Ještě hůře jsou na tom lidé, kteří byli zaměstnáni v Huti Poldi Konstrukční oceli a v Poldi Ocel. Ti na výplatu svých nároků musejí stále čekat, protože konkursní podstaty nebyly zatím prodány. Správci konkursní podstaty obou firem totiž nyní vedou spor s německou společností Spontan, která usiluje o vyjmutí majetku oceláren z konkursní podstaty. A tak výrobní areál Dříň, tzv. nová Poldovka, jehož majetek je provázán mezi Konstrukční oceli a Poldi Ocel, mohl být zatím pouze pronajmut.

Třineckým se daří

Nájemcem dříňského areálu jsou Třinecké železárny. Jejich dosavadní činnost se ubírá opačným směrem než kolegů ve staré Poldovce. Loni v srpnu rozjely výrobu sochorové válcovny a nyní zaměstnávají přes pět set lidí. "V průběhu několika následujících týdnů chceme rozjet úpravárenský provoz sochorové válcovny na čtyři směny. Proto budeme přijímat dalších šedesát pracovníků," sdělila HN mluvčí Třineckých železáren Bohdana Horáčková. Do konce loňského roku sochorová válcovna vyrobila podle předběžných odhadů třicet tisíc tun válcované oceli, letos by se měla produkce více než ztrojnásobit. Sochorová válcovna finalizuje výrobky z Třince, odběrateli tyčové oceli jsou zejména kovárny a strojírny. "Více než padesát procent naší kladenské produkce exportujeme, a to především do zemí Evropské unie, Polska a na Slovensko," uvedla Horáčková.
Třinecké železárny, které mají dříňský areál pronajat na dobu neurčitou s půlroční výpovědní lhůtou, se netají svým zájmem celý komplex koupit.

Tomáš Mrázek