Rozpolcené reakce na prohlášení Bonnu

Kancléř údajně Zemanovi "nic zvláštního" neřekl - a patroni vyhnanců ho za to chtějí žalovat

Rozpolcené reakce na prohlášení Bonnu

* Dozvuky pondělní návštěvy premiéra Zemana v Bonnu potvrzují, že i bez formální změny právní pozice obou stran došlo k psychologickému zvratu v poměru obou vlád, což v Mnichově leckomu vadí.
Hlavní zahraničněpolitický poradce spolkového kancléře a bývalý německý velvyslanec v Praze Michael Steiner v úterý opětovně upozornil německé a zahraniční novináře v Bonnu, že Gerhard Schröder v pondělí dal během návštěvy českého kolegy Miloše Zemana zcela jasně najevo, že "spolková vláda nebude vznášet v souvislosti s událostmi během druhé světové války a po jejím skončení žádné majetkové nároky".
Zároveň se tím podle Steinera nezměnil právní postoj Bonnu, jenž nevylučuje případné individuální žaloby bývalých sudetských Němců. To již HN publikovaly s odvoláním na tentýž výklad státního ministra pro evropské záležitosti Güntera Verheugena. Kancléřův poradce poukázal včera před novináři v Bonnu na to, že Schröder "neřekl nic zvláštního". Proti právnímu stanovisku bývalé vlády Helmuta Kohla je podle něj rozdíl jen v tom, že ta to nikdy takto jasně neformulovala.
Kohl označoval případné právní nároky sudetských Němců plynoucí z odsunu za otevřenou věc. Základní změna spočívá podle Steinera v psychologické rovině, neboť Schröderovo ujištění "zbavuje česko-německé vztahy škodlivin". Poukázal také na Zemanovo sdělení, že vláda v Praze považuje tzv. Benešovy dekrety za "mezitím právně vyhaslé".
Poradce přijal s uspokojením reakci českých médií na tento pozitivní zvrat ve vztazích mezi ČR a SRN, neboť chápou Schröderovo vyjasnění na tiskové konferenci se Zemanem jako "osvobozující úder".
Už dlouho měli podle bývalého velvyslance v ČR Češi "nedefinované obavy", že by se za ponecháváním uvedených otázek jako "otevřených" mohl skrývat i sklon silnějšího souseda pokusit se později o "revizi dějin". Teď lze doufat, že se podvědomý strach občanů ČR definitivně rozptýlí.
Ve světle výkladu citovaného blízkého kancléřova spolupracovníka se jeví reakce z Mnichova jako přicházející z jiné planety.
S plnou podporou mluvčího sudetoněmeckého krajanského sdružení Franze Neubauera tam žádal poslanec Evropského parlamentu za CSU Bernd Posselt (člen koordinační rady česko-německého Diskusního fóra), aby spolkový kancléř Schröder rezignoval na svůj úřad s ohledem na pondělní prohlášení v Bonnu. Funkcionáři sdružení zkoumají, zda na kancléře nepodají žalobu. Již v pondělí večer řekla Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnanců a poslankyně Bundestagu za CDU, že jménem vysídlenců zažaluje vládu SRN o náhradu škod, jež jim údajně vzejdou ze Schröderova prohlášení.
Předseda CSU a bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber sice kancléři vyčetl "necitlivé zacházení" s pocity vyhnanců, avšak odmítl požadavky, aby Schröder kvůli tomu odstoupil. Zpochybnil též reálnou možnost žalovat vládu v Bonnu v souvislosti s nároky soukromých osob.

Josef Veselý, Bonn