Ceny ropy a jejich vliv na inflaci

Analýza ukazuje na významný podíl růstu světových cen na domácí cenovou hladinu

Ceny ropy a jejich vliv na inflaci

Světové ceny ropy a české rafinérské ceny tab. 1

1999 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Cena ropy Brent 100,0 95,3 116,4 139,5 143,1 146,9 168,7 184,0 206,9 zatím není
(leden 1999 =100, měs. průměr
Cena benzínu Natural 100,0 103,4 114,0 141,9 150,4 149,4 165,6 182,3 186,7 193,2
(leden 1999 =100, měs. průměr)

Meziroční růst PPI a výstup. cen rafinérií (OKEČ DF) v % tab. 2

1999 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
PPI celkem 0,8 -0,1 0,0 0,2 0,4 0,4 0,5 1,2 1,2 1,8
PPI OKEČ DF -24,3 -19,5 -13,7 -1,9 6,1 8,2 13,8 33,4 33,4 zatím není
Zdroj: ČSÚ

Maloobchodní ceny pohonných hmot (Kč/l) tab. 3

1999 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Special 20,19 20,10 20,23 21,86 21,95 21,70 23,34 24,24 24,44 24,96
Super 21,52 21,46 21,56 23,02 23,.11 22,86 24,49 25,36 25,56 25,94
Natural 20,49 20,36 20,50 22,19 22,25 21,95 23,61 24,51 24,68 25,30
Nafta 16,84 16,75 16,94 18,26 18,40 18,06 19,27 19,76 20,08 20,50
Zdroj: ČSÚ

Meziroční růst CPI a jeho složek týkajících se cen

pohonných hmot (v %) tab. 4
1999 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
CPI headline 3,5 2,8 2,5 2,5 2,4 2,2 1,1 1,4 1,2 1,4
CPI doprava -1,4 -1,4 -0,5 2,5 3,0 3,2 4,8 6,5 7,1 8,1
CPI provoz osobních
dopravních prostředků -4,9 -4,9 -3,3 1,8 2,8 3,3 7,8 10,8 11,5 není
Zdroj: ČSÚ
Období od počátku roku 1997 do počátku roku 1999 bylo obdobím významného poklesu světových cen řady komodit. Jak tento pokles ovlivnil naši inflaci a cenovou hladinu?
Podle komoditních indexů investiční společnosti Goldman Sachs (GS) v období od počátku roku 1997 do počátku letošního roku poklesly ceny zemědělských výrobků o téměř 30 %, ceny průmyslových kovů o zhruba 35 % a ceny ropy téměř na polovinu. Průměrná cena severomořské ropy typu Brent, která je vodítkem pro ceny ostatních druhů ropy, činila v roce 1998 v průměru 13,3 USD za barel. V prosinci 1998 a únoru 1999 dokonce krátkodobě poklesla pod 10,0 USD za barel.

Dohoda jako reakce na padající ceny

Země produkující ropu zareagovaly na padající ceny ropy uzavřením dohody o omezení těžby a prodeje. Země OPEC se v březnu 1999 zavázaly stáhnout z globálního trhu asi 1,7 miliónu barelů denně. Země mimo OPEC (Mexiko, Norsko, Omán, Rusko) se připojily ke kartelu a zavázaly se z trhu stáhnout dodatečných 0,4 miliónu barelů denně. To při globální poptávce odhadované na 75 (ministerstvo energetiky USA) až 77 (GS) miliónů barelů denně není nevýznamné množství.
Původní reakce význačných analytických pracovišť na ropný kartel sice situaci nepodceňovaly, nicméně byly (viděno dnešním pohledem) poměrně skeptické k "trvanlivosti" a soudržnosti tohoto kartelu, a tedy k jeho možnostem dlouhodobě a výrazně ovlivnit světové ceny ropy. V dubnu tohoto roku např. ministerstvo energetiky USA odhadovalo, že koncem roku se bude cena ropy (typu Brent) pohybovat mezi 15,0 až 16,0 USD za barel. GS měly vyšší odhady: 18,5 USD za barel koncem roku 1999.
Reálný vývoj cen však předčil očekávání. "Trvanlivost" ani soudržnost kartelu se zatím nezdají být ohroženy. Země OPEC se v listopadu "v principu" dohodly na prodloužení platnosti dohody o omezení těžby a vývozu ropy za původní konečný termín březen 2000. Ještě v předstihu k tomuto oznámení vydala začátkem listopadu Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zprávu, že světové zásoby ropy klesají rekordním tempem, takže (původní?) cíl OPEC snížit je na úroveň před dvěma až třemi lety je již na dohled. IEA dokonce prognózuje, že pokud OPEC bude i nadále udržovat přísné limity těžby a dodávek, zvýšilo by se čerpání ze zásob ropy v první polovině roku 2000 na historická maxima. Cena ropy nemohla nereagovat a v listopadu již atakuje hranici 25,0 USD za barel.

Vliv na českou inflaci a cenovou hladinu

Jaký má vliv růst světových cen ropy na českou inflaci? Vůči dolaru koruna proti stavu na přelomu roku 1998 a 1999 oslabila, měřeno měsíčními průměry, zhruba o 15 %. Učiníme proto zjednodušující předpoklad o tom, že ve zvýšení dovozních cen ropy, cen rafinérských produktů i spotřebitelských cen pohonných hmot je slabší kurs koruny vůči dolaru (měně, ve které jsou ceny ropy kotovány) "zodpovědný" přibližně za toto procento. "Zbytek" nárůstu těchto cen pak (opět zjednodušeně) lze připsat na vrub růstu světových cen ropy. Hlavním zjednodušujícím předpokladem tohoto "rozkladu" je neměnnost marží všech článků dovozního, výrobního a prodejního řetězce, tedy dovozců, rafinérií a čerpadlářů.
Jak se změna cen ropy promítá do českých cenových hladin? Světové ceny ropy v kombinaci s kursem koruny vůči dolaru ovlivňují v první řadě domácí rafinérské ceny, a tím přímo index cen průmyslových výrobců (PPI). PPI je pak ovlivněn i nepřímo přes nárůst cen průmyslových oborů, pro které rafinérské produkty představují vstupní suroviny (chemie, farmacie). Růst rafinérských cen pohonných hmot (benzínů a nafty) se pak promítá do maloobchodních cen těchto produktů, a tím přímo i do celkového indexu spotřebitelských cen (CPI). Do CPI se s určitým zpožděním promítá i nepřímo, přes růst cen zboží a služeb, při jejichž výrobě a poskytování rafinérské produkty představují významnou část nákladů (vstupů).
Nejprve pohled na vývoj světových cen ropy typu Brent a jejich dopad na vývoj rafinérských cen (na příkladu benzínu Natural) - viz tabulka 1. Světové ceny ropy se v dosavadním průběhu roku více než zdvojnásobily, české rafinérské výstupní ceny pak téměř zdvojnásobily. Hypotézu, podle níž tuzemské rafinérie pokryjí podstatnou část růstu světových cen ropy na úkor svých ziskových marží a nedopustí tak výrazný nárůst svých výstupních cen, tedy na základě uvedených čísel, lze jen obtížně prokázat.
Vliv růstu cen ropy na meziroční PPI a jeho součást index cen "koksování a rafinérské zpracování ropy" (klasifikace OKEČ, kód DF) ilustruje tabulka 2. Růst výstupních rafinérských cen se na první pohled jeví jako hlavní zdroj růstu PPI. V říjnovém PPI však již významnou roli hrálo i zvýšení cen chemických a farmaceutických výrobků.
Jaký byl vliv růstu rafinérských cen na maloobchodní ceny benzínu, ukazuje tabulka 3. Maloobchodní, tzv. stojanové, ceny pohonných hmot se od ledna do října 1999 zvýšily o 20 až 25 % podle druhu. Cena motorové nafty překročila magickou hranici 20 Kč/litr. Ceny benzínu Super a Natural atakují hranici 26 Kč/litr (u některých čerpadel ji již překročily).
Srovnání tabulky 4 s tab. 2 prokazuje platnost hypotézy, že vliv růstu světových cen ropy je vyšší na PPI než na CPI. Hlavní rozdíl v bezprostředním vlivu na velkoobchodní ceny (PPI) a maloobchodní ceny (CPI) je v tom, že procentuální růst maloobchodních cen pohonných hmot je tlumen "polštářem" spotřební daně, která je na jednotku objemu (litr) konstantní. Přitom tvoří téměř polovinu maloobchodní ceny pohonných hmot. Růst červencových cen pohonných hmot byl do značné míry ovlivněn (a tedy cen zejména komoditní skupiny doprava a podskupiny provoz osobních dopravních prostředků) zvýšením sazeb spotřebních daní. V CPI se "nepřímý" vliv zvýšení cen ropy a rafinérských produktů zatím projevuje v menší míře než v PPI. Je však otázkou, zda je u CPI pouze větší časové zpoždění či zda vysoká konkurence v maloobchodě při slabé domácí poptávce zvyšování cen zboží a služeb, kde rafinérské produkty tvoří významnou část vstupů, prostě nedovolí.
Tato stručná analýza ukazuje na významný podíl růstu světových cen ropy na českou inflaci, ať již měřenou PPI nebo CPI. Jaká je prognostická úvaha ohledně dalšího růstu cen ropy a pohonných hmot? Nelze předpokládat, že OPEC bude hnát vývoj světových cen ropy "nade všechny meze". Proti jejich dnešní úrovni je možno očekávat jejich krátko- až střednědobou přibližnou stagnaci či jejich mírný pokles. Světové ceny ropy by tedy v roce 2000 měly mít na domácí inflaci zhruba neutrální (či mírně brzdicí) vliv.

Jiří Křovák,
hlavní ekonom,
Investiční a Poštovní banka