Firmy jsou zvyklé plánovat v krátko-, středně- a dlouhodobém horizontu. Plánovacím horizontem Lukáše Vondrovice je věčnost. V kanceláři ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poblíž Masarykova nádraží v Praze visí tabulka s poločasem rozpadu prvků, které jsou pro práci jím řízené instituce relevantní. Ta je zakončená thoriem 232 s 14 miliardami let. „Důležitější je pro nás ale třeba chlor 36,“ říká Vondrovic. Poločas rozpadu 36Cl je „pouhých“ 301 tisíc let.
V těchto časových dimenzích představuje 15 let jen těžko zaznamenanou chviličku, pro jaderné plány České republiky jde však o významné období. A právě o tolik dříve by v Česku mělo zahájit provoz hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu, tedy zařízení, kterým zatím žádná země na světě nedisponuje, a pouze Finsko je krátce před oficiálním zprovozněním. Vyplývá to z nové koncepce nakládání s radioaktivními odpady, kterou již vzala na vědomí vláda a na přelomu roku by ji měla definitivně schválit. Starší verze z roku 2019 počítala s dokončením úložiště v roce 2065, nový dokument stanovuje termín na rok 2050.
Mění se však i odhad nákladů. Jaderný odpad, demontáž odstavených elektráren a další následky jaderné energetiky mají Česko vyjít celkem na 559 miliard korun. To je více, než činí cena za dva nové dukovanské bloky, a více, než stát počítal doposud. Náklady rostou kvůli inflaci, ale hlavně proto, že elektráren má být více.
Co se dočtete dál
- Kdy by mohlo vzniknout hlubinné úložiště a jaký je stav přípravy.
- Jak vysoké jsou odhady nákladů na stavbu a provoz.
- Jaké další náklady jsou s radioaktivním odpadem spojeny.
- Kdo a kolik za radioaktivní odpad platí.
- Proč ČEZ nepočítá s recyklací použitého jaderného paliva.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
