Ve francouzské díře bojují proti díře. Nechtějí v ní radioaktivní odpad

Jižní část francouzského departementu Meuse připomíná tuzemské Sudety. Kopcovitou krajinou se táhnou nekonečné pastviny, polnosti a lesy, lidských sídel je poskrovnu. A když už projíždějící narazí na vesnici, nejedno ze stavení s omítkou v typicky pískovém odstínu je opuštěné a v rozkladu. V lepším případě jej zdobí cedule „na prodej“.

Jak vysvětluje Jacques Delay, vedle obvyklého úpadku průmyslu v sedmdesátých a osmdesátých letech spojeného s odchodem už tak ne příliš početného obyvatelstva do perspektivnějších oblastí má řídká osídlenost regionu i ryze geografickou příčinu. Oblastí protéká jen málo
vodních toků, kolem kterých se lidstvo historicky koncentrovalo.

Řídká hustota osídlení a absence vody však představují dvě základní podmínky pro lidi pověřené úkolem, který se zatím s výjimkou Finska nepodařilo dotáhnout do konce nikde na světě. Nejen ve Francii, ale i v Německu, Rakousku či v Česku. K takovým lidem se řadí i Delay. Ten pracuje pro francouzskou agenturu Andra pověřenou vybudováním hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jedné z největších jaderných flotil světa. A právě zde, za osmdesátihlavou obcí Bure, by takové úložiště pod názvem Cigéo mělo vzniknout.