Ve srovnání zemí CEFTA dochází v ČR k nejvyššímu dolarovému růstu HDP

Ve srovnání zemí CEFTA dochází v ČR k nejvyššímu dolarovému růstu HDP

[*] Během loňského roku došlo ke zhodnocení Kč proti USD o 10 procent

[*] HDP na obyvatele loni dosáhl podle parity kupní síly 7843 USD

Na první pohled těžko uvěřitelná zpráva o 13procentním růstu hrubého domácího produktu (HDP) ČR ve stálých cenách není výplodem fantazie, ale vyplývá ze seriózních statistických dat a propočtů.

V roce 1994 vzrostl HDP ČR v běžných cenách v Kč o 13,9 %, zatímco nominální kurs Kč k USD klesl o 1,3 %. Z toho plyne, že HDP ČR propočtený na dolary vzrostl v běžných cenách o 15,4 % (tab. 1). Když pak index 115,4 vydělíme mírou meziročního znehodnocení dolaru (podle deflátoru HDP USA), která v roce 1994 činila 1,021, dostaneme skutečně meziroční index českého HDP v konstantních dolarech 113,0.

Není to pouze hra s čísly. Propočty objemů i temp růstu HDP do konstantních dolarů se běžně používají v mezinárodních srovnáních, což mj. umožňuje spočítat agregace a průměry za skupiny zemí. Publikované tempo růstu HDP Číny za r. 1994 (11,8 %) bylo také vyjádřeno v konstantních dolarech. V národní měně bylo tempo růstu o zhruba tři body nižší. Ve vyspělých tržních ekonomikách se tempa růstu v národní měně a v dolarech zpravidla liší jen málo, protože rozdíly v inflaci buď nejsou veliké, nebo se kompenzují pohybem měnových kursů.

Značný rozdíl mezi tempy růstu reálného HDP ČR v USD (13 %) a v Kč (2,6 %) plyne z reálného zhodnocení kursu Kč proti USD. Deflátor HDP vzrostl v r. 1994 v ČR indexem 111,0, zatímco v USA jen indexem 102,1, inflační diferenciál (poměr těchto indexů) činí 108,7, a protože index kursu Kč/USD nevzrostl stejnou mírou, ale naopak ještě poklesl (98,7), došlo v r. 1994 k reálnému zhodnocení kursu Kč proti USD až o 10,1 %.

K ilustraci těchto relací je možno uvést, že když průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v r. 1994 o 17,1 % a zároveň kurs USD klesl o 1,3 %, bylo možno za průměrnou měsíční mzdu získat o cca 18,5 % více dolarů než v r. 1993. I po odečtení vlivu znehodnocení dolaru bylo pak možno získat o zhruba 16 % více zahraničního zboží a služeb ve stálých cenách. Rozdíl proti tempu růstu HDP v dolarech (13 %) plyne z vyššího tempa růstu reálné mzdy proti HDP.

Obdobným postupem jako v tab. 1 můžeme spočítat i reálný růst HDP ČR v DEM. Vzhledem ke zhodnocení DEM proti USD je reálné tempo růstu našeho HDP v DEM v r. 1994 o něco nižší, 10,5 %. V propočtu na měnový koš ČNB (65 % DEM + 35 % USD) tempo růstu reálného HDP dosáhlo v r. 1994 11,4 %.

Dopady na dovoz do ČR

Vysoké tempo růstu reálného HDP ČR v propočtu na dolary nebo jiné konvertibilní měny nemá ovšem vliv jen na tu malou část spotřeby, která se realizuje v zahraničí (při soukromých i služebních cestách atp.). Má totiž přímý vliv i na celý český dovoz zboží a služeb. Poptávka českých dovozců na zahraničních trzích nevystupuje v korunách, ale v dolarech nebo jiných zahraničních měnách. Jestliže tedy reálný HDP ČR vzrostl v roce 1994 v DEM o 10,5 % nebo v dolarech o 13 % (přitom např. v italských lirách nebo v ruských rublech byl růst našeho HDP ještě vyšší), je to rozhodující poptávkový faktor růstu dovozu zboží do ČR v r. 1994 o 13,1 %.

Vzhledem ke zrychlení růstu HDP v Kč ve 4. čtvrtletí 1994 na 4,8 % a k růstu stavební i průmys- lové produkce v lednu 1995 o více než 7 - 8 % lze při trvajícím fixním kursu Kč předpokládat, že "dolarový" růst HDP ČR je v 1. čtvrtletí 1995 ještě vyšší. To může částečně vysvětlit mimořádně vysoké tempo růstu dovozu v prvních dvou měsících 1995.

Růst HDP a měnový vývoj v zemích CEFTA

I když v národní měně bylo tempo růstu v ČR zatím nejnižší, v dolarech je nejvyšší, protože míra reálného zhodnocení kursu české koruny vysoko přesahuje zhodnocení měn ostatních středoevropských zemí (viz tab. 1). Zejména v Polsku a Maďarsku pokračují permanentní devalvace měny, které kompenzují navenek vlivy vyšší inflace (kolem 20 až 30 %), takže reálné zhodnocení kursů zlotého a forintu bylo v loňském roce vcelku malé.

Relativně vysoké reálné zhodnocení kursu Kč k USD a dalším měnám je umožněno především "tlustým polštářem" z výchozího podhodnocení měny a masívní devalvace ke konci roku 1990. Koeficient ERDI (Exchange rate deviation index), tj. poměr kursu měny k paritě kupní síly, který vyjadřuje relativní podhodnocení národní měny, měl v r. 1990 hodnotu 2,82 (v propočtu založeném na deflátorech HDP ve vztahu k USD), tj. Kčs byla podhodnocena téměř trojnásobně. Po devalvaci, na počátku r. 1991, bylo toto podhodnocení už čtyřnásobné a v průměru za r. 1991 měl koeficient ERDI pro Kčs/USD hodnotu 3,3. Tím nejen značně přesahoval míru podhodnocení maďarské měny (ERDI cca 2), ale i měny polské (ERDI v r. 1991 pod hodnotou 3). V dalších letech ERDI pro Kč/USD postupně klesal na 2,73 v r. 1992, 2,48 v r. 1993 a 2,25 v r. 1994 (pro r. 1995 lze předpokládat 2,10). Po reálném znehodnocení kursu měny v r. 1991 došlo tedy v r. 1992 k jeho zhodnocení ve vztahu k USD o zhruba 20 % a v dalších dvou letech po 10 %. Navzdory tomu, že inflace u nás byla podstatně vyšší než v USA a SRN, nominální kurs Kč ve vztahu ke koši USD a DEM zůstal stabilní od začátku roku 1991 až dosud.

Nominální kurs Kč je přitom ještě stále značně podhodnocen. Koeficient ERDI závisí především na ekonomické vyspělosti země - čím vyšší je úroveň HDP na obyvatele, tím nižší je ERDI a u nejvyspělejších zemí bývá dokonce menší než 1, tj. nominální kurs je proti dolaru nadhodnocen. V r. 1994 je ERDI pro Kč/USD (2,25) sice nižší než na Slovensku nebo v Polsku (tab. 2), ale je vyšší proti Maďarsku (1,53) a dokonce i např. proti Turecku (s ERDI 1,85 při úrovni HDP na obyvatele jen asi 5300 USD). V Řecku a Portugalsku s nepříliš vyšší úrovní HDP na obyvatele proti ČR dosahuje ERDI jen cca 1,3 - 1,4, Německo a Rakousko mají už měnu proti dolaru nadhodnocenou (ERDI kolem 0,8), což platí ještě více mj. pro Švýcarsko (0,7) a Japonsko (0,6).

HDP podle kursu měny a parity

V první části tab. 2 je propočtena úroveň HDP na obyvatele do USD podle oficiálních měnových kursů za jednotlivé země CEFTA. Podle těchto propočtů by dosáhl HDP na obyvatele v r. 1994 v ČR úrovně necelých 3500 USD, což by bylo podstatně více než v Polsku a na Slovensku, ale méně než v Maďarsku.

Vzhledem k tomu, že nominální měnové kursy mohou být značně nadhodnoceny nebo podhodnoceny, používá se zejména v posledních letech stále více mezinárodní srovnání založené na paritách kupní síly měny, které mohou podstatně reálněji vyjádřit relativní ekonomickou úroveň jednotlivých zemí.

Propočty parity kupní síly a její relace k měnovému kursu (koeficienty ERDI) se mohou lišit podle toho, ke které měně jsou vztaženy (např. koeficienty ERDI ve vztahu k ATS nebo DEM jsou značně vyšší než ve vztahu k USD), jakož i podle toho, na jakých cenových indexech jsou založeny (relace spotřebitelských cen pro srovnávání úrovně spotřeby, relace cen průmyslových výrobců pro srovnávání konkurenceschopnosti). V této studii jde o srovnávání úrovně HDP, proto jsou použity deflátory HDP (podobný přístup se používá např. v OECD, Euro- statu a ve Světové bance).

Výchozí hodnoty ERDI za rok. 1990 pro čtyři země CEFTA ve druhé části tab. 2 jsou odvozeny z výsledků Evropského srovnávacího projektu OSN za r. 1990, kde byly původně vztaženy k ATS. S použitím příslušných údajů OECD byly propočteny do vztahu k USD. Jejich extrapolace do r. 1994 je odvozena od vývoje kursů příslušných měn k USD a rozdílů místní inflace proti inflaci v USA. Výsledkem jsou odhady parity kupní síly ve vztahu k USD, které jsou podstatně nižší proti oficiálním měnovým kursům.

Propočty HDP na obyvatele do USD podle parit kupní síly ukazují jiné pořadí zemí CEFTA. Nejvyšší úroveň HDP má ČR, v r. 1994 7843 USD na obyvatele, což je o 23 % více než na Slovensku a o 28 %, resp. 32 % více než v Maďarsku a Polsku.

V širším mezinárodním srovnání je ČR v objemu HDP na obyvatele téměř na úrovni nejméně vyspělých zemí Evropské unie, jako jsou Řecko a Portugalsko, ve kterých lze úroveň HDP na obyvatele v r. 1994 odhadnout (ve stejné metodice) zhruba na 8100, resp. 10 900 USD. Z průměru zemí Evropské unie (v r. 1994 asi 16 600 USD na obyvatele) však dosahuje ČR zatím jen necelou polovinu a z úrovně Německa nebo Rakouska jen 43 - 45 %. Podle řady domácích i zahraničních analýz však ČR má reálné předpoklady pro dlouhodobý růst reálného HDP tempy až 5 - 6 % ročně, což je o 2 - 3 procentní body více než předpokládaný průměrný ekonomický růst zemí Evropské unie.

IVAN ŠUJAN, místopředseda Českého statistického úřadu