Tuny zavěšené mezi nebem a zemí

Tuny zavěšené mezi nebem a zemí

[*] Jeřáby ve znamení evropské kvality
[*] Vývoj podmiňuje odbyt
"Břemeno Bř je moc těžké Těž a my to neutáhneme Neu!" stěžuje si vztekle První žoldnéř Druhému při pokusu o útěk z vězení v Těžké Barboře Voskovce a Wericha. A právě na takováto "břemena k neutáhnutní" se soustředila firma Adamec, s. r. o. Vznikla již koncem roku 1989 a o necelé tři roky později, v roce 1992, byla ustavena jako společnost s ručením omezeným. Dnes v ní pracuje zhruba třicet zaměstnanců a roční obrat dosahuje bezmála sta miliónů korun.
Projektanti v pražské kanceláři projektují jeřáby, které se vyrábějí v nově vybudované výrobní hale v Nehvizdech u Prahy. Dělají se zde nejrůznější konstrukce mos-tových jeřábů, jeřábů poloportálových a potrálových, a to jak o nižší nosnosti do 5000 kg, tak těžké jeřáby do nosnosti 100 tun. Dále se zde vyrábějí jeřábové dráhy, podvěsné drážky a složité automatické i poloautomatické manipulační linky pro zinkovny, galvanovny a podobné provozy. Jedním z klíčových programů je výroba jeřábů do výbušných prostředí plynových kompresních stanic či lakoven.

Prestižní záležitost

Kladkostroj se řadí mezi nejstarší lidské vynálezy. Tak staré, že se i přibližné datování jeho objevu ztrácí v hlubinách času. Bezpečně se ví, že jej používali Babyloňané v osmém století př. n. l. - to dokazuje jeho zobrazení na kamenném reliéfu. S největší pravděpodobností se však používal již daleko dříve. Patří k těm nemnoha "věčným" vynálezům, jejichž princip zůstal po celá tisíciletí stejný. Kladkostrojové systémy na současných jeřábech sice vypadají poněkud jinak, kladou se na ně podstatně vyšší nároky a musejí mnohdy pracovat v nesrovnatelně obtížnějších podmínkách, než které vládly pod palčivým slunce Babylonu, ale ve své podstatě fungují úplně stejně. A elektrické lanové kladkostroje vybavené mikrozdvihem a mikropojezdem jsou jediným zahraničním výrobkem, který firma Adamec, s. r. o., na svých jeřábech používá. Dováží je od německé firmy Stahl - Künzelsau.
"Projektujeme a konstruujeme si všechny vyráběné typy jeřábů sami," řekl majitel a ředitel firmy dr. ing. Aleš Adamec. "Pro urychlení práce používáme několik typových celků a uzlů, ale i tak zůstává řada věcí, které se musí spočítat a nakreslit pro každý jeřáb zvlášť, protože zákazník musí mít k dispozici technickou dokumentaci. Volba materiálů, konkrétní konstrukční řešení, to vše se musí přizpůsobit požadavkům odběratele, podmínkám prostředí a účelu, jemuž má jeřáb sloužit. Proto také věnujeme značnou pozornost vlastnímu vývoji. Ten se nevyplácí podceňovat. Prakticky vše, od přípravy zakázky až po vlastní výrobu, se zpracovává na počítačích - a mimochodem i ty si sami stavíme a připravujeme pro ně potřebný integrovaný software.
Jako všude ve strojírenství, i v tomto oboru rozhoduje o jménu a s ním spojené pozici na trhu úroveň technického řešení, kvalita, plnění dohodnutých termínů a servis. Firma Adamec, s. r. o., není velká a vstoupila do světa podnikání teprve před několika lety. Ale hned předložila vizitku, která ji zařadila - sportovní terminologií řečeno - do "první ligy". Jako jedna z několika českých firem - k jejich spočítání stačí prsty jedné ruky - získala zakázku pro CERN, Evropskou laboratoř pro fyziku částic. Šlo o jeřáb s nosností dvou tun. Tedy o relativně malý jeřáb a dodávku, na níž těžko někdo zbohatne. Jenže ve světě se gigantománie příliš nenosí, a především byla ve hře na straně konkurence taková jména renomovaných výrobců jeřábové techniky, jako jsou Demag, Kone či Abus.

Mosty na kolejích

Mostové jeřáby se u nás dělaly především ve vihorlatské Snině a v omezeném měřítku v Královopolských strojírnách. Dnes postupně přebírá tuto produkci firma Adamec. Z hlediska pojíždění se tato zařízení dělí na dva základní typy: Prvním jsou podpěrné jeřáby, které se pohybují po horní ploše kolejnice, a podvěsné jeřáby, které jezdí po dolní pásnici dráhy. Konstrukčně se pak rozlišují jeřáby jednonosníkové, u nichž kladkostroj - zpravidla nosnosti do 12,5 tuny - pojíždí po dolní pásnici nosníku a dvounosníkové, charakteristické pohybem kočky po horní ploše dvojice kolejnic. Tyto jeřáby jsou schopné zdvihnout břemeno do váhy sta tun.
A právě pohyb po jeřábové dráze je předmětem současných vývojových trendů v tomto oboru. Stotunová zátěž, která se nepředvídaně dostane do nekontrolovaného pohybu, by dokázala způsobit hezkou paseku. Speciální konstrukce koček zajišťující pravidelné rozložení váhy na pojezdová kola, měnitelné režimy rozběhu i brzdění a plynulý přechod do maximální rychlosti pojezdu patří takříkajíc k maturitním testům firem zabývajících se produkcí jeřábů.
Největší zakázky, které zatím odešly z výrobní haly v Nehvizdech, byly určeny pro odsiřovací jednotky elektrárenských bloků v Čechách a na Slovensku. Mimochodem - stavba velkého jeřábu trvá zhruba půl roku. Ale k častým odběratelům firmy patří také tiskárny, zinkovny, strojírenské podniky a dělají se zde i speciální jeřáby pro kompresní plynové stanice. Jak poznamenal Aleš Adamec, filozofie podnikání je jednoduchá - vše se zaměřuje k získání co největšího prostoru na domácím trhu a k proniknutí na trhy mimo republiku. V tomto směru už firma ostatně úspěšně uzavřela některé kontrkaty a první jeřáby s její značkou již našly uplatnění v Německu a Rakousku. (rip)