Zákon není jednoznačný při následném odprodeji

Daňová hlediska přeměny zaměstnaneckých akcií na kmenové

Zákon není jednoznačný při následném odprodeji

* Již v minulém roce se v rámci valných hromad akciových společností rozhodovalo o přeměně zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové, ve většině případů veřejně obchodovatelné. Lze proto předpokládat, že tomu tak bude i letos.
Předpokládejme situaci, kdy zaměstnanec v rámci privatizace nabyl několik zaměstnaneckých akcií o jmenovité hodnotě 1000 Kč za 600 Kč za kus. Příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle § 158 obchodního zákoníku za nižší než jmenovitou hodnotu jsou osvobozeny od daně (§ 6 odst. 9 písm. h) zákon číslo 586/1992 Sb. - zákon o daních z příjmů). Valná hromada akciové společnosti nyní rozhodne o přeměně zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové. V době přeměny akcií se s kmenovými akciemi o jmenovité hodnotě 1000 Kč obchoduje na burze za cenu 2000 Kč za kus.

Přeměna akcie

Pro vyřešení této otázky je nutné vyjasnit si, co vlastně znamená samotný akt přeměny zaměstnaneckých akcií. Otázka je, zda při přeměně zaměstnaneckých akcií nedochází k jejich vrácení a k nabytí akcií kmenových. Pokud by se jednalo o vrácení zaměstnaneckých akcií za vyšší než nabývací hodnotu, považoval by se tento rozdíl za příjem z kapitálového majetku (§ 8 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů), který by se zdaňoval srážkovou daní ve výši 25 %. Tuto srážku by prováděl zaměstnavatel.
Podle našeho názoru přeměna zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové nemůže být považována za vrácení zaměstnaneckých akcií zaměstnavateli ani za jejich směnu za akcie kmenové. Vrácení zaměstnaneckých akcií je zvláštním institutem upraveným v ustanovení § 158 obchodního zákoníku, který nebude aplikován v případě změny druhu akcií.
Na rozdíl od vrácení akcií podle §158 obchodního zákoníku případná výměna akcií při změně druhu zaměstnaneckých akcií na kmenové je nutným následkem rozhodnutí valné hromady společnosti, nikoliv projevem vůle k uplatnění určitého práva zaměstnance - majitele zaměstnanecké akcie.
Ve standardní situaci dochází ke změně druhu cenného papíru, která nemůže být ztotožněna se specifickým institutem vrácení zaměstnanecké akcie. Při přeměně zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové tedy nedochází k vrácení, a tedy ani k realizaci příjmu z kapitálového majetku, jenž by podléhal zdanění. Setkali jsme se rovněž s názorem, že v případě přeměny zaměstnaneckých akcií je nutno rozdíl mezi původní nabývací hodnotou zaměstnaneckých akcií a jejich jmenovitou hodnotou, který byl původně na základě § 6 odst. 9 písm. h) zákona o daních z příjmů osvobozen (v našem případě 400 korun), dodanit jako příjem ze závislé činnosti, protože osvobození pozbývá platnosti. Podle našeho názoru zákon takovou interpretaci nepřipouští, a proto takové tvrzení není opodstatněné.

Následný prodej

Podle zákona o daních z příjmů obecně platí, že příjem z prodeje akcií je u fyzické osoby předmětem daně z příjmů. V určitých případech lze uplatnit osvobození podle § 4 odst.1 písm. w) tohoto zákona. Zde platí, že pokud doba mezi nabytím cenného papíru a jeho prodejem přesáhne šest měsíců, je tento příjem od daně osvobozen.
Pokud tedy zaměstnanec následně po přeměně prodá kmenové akcie, je otázka, odkdy se počítá šestiměsíční časový test pro osvobození příjmů plynoucích zaměstnanci z prodeje těchto akcií od daně. Zákon specificky neřeší, jak postupovat při uplatňování šestiměsíčního časového testu pro osvobození příjmů plynoucích z prodeje cenných papírů v případě zaměstnaneckých akcií, jež byly přeměněny na kmenové akcie. Zákon pouze uvádí, že toto osvobození nelze použít na příjmy z kapitálového majetku (např. dividendy, příjmy realizované při vrácení zaměstnaneckých akcií atd.). Při samotném aktu přeměny druhu akcií nedochází podle našeho názoru ani k prodeji akcií, ani ke směně, ani k ekonomickému nabytí nových akcií.
Pokud tedy doba mezi nabytím zaměstnanecké akcie a prodejem již přeměněné kmenové akcie přesáhne šest měsíců, měl by příjem plynoucí z jejího prodeje být osvobozen od daně z příjmů na základě § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů.
Současné znění zákona o daních z příjmů však nelze v tomto smyslu interpretovat jednoznačně, protože formálně je kmenová akcie nabyta zápisem na účtu majitele v SCP. Je možné, že správce daně bude v některých případech zastávat odlišnou interpretaci, protože mu to zákon umožňuje.

Podle současného znění zákona o daních z příjmů by při přeměně zaměstnaneckých akcií na akcie kmenové nemělo dojít ke vzniku žádné daňové povinnosti. U zaměstnavatele, plátce daně, by tedy nemělo vzniknout riziko možného postihu za neprovedení srážky daně či zálohy na daň.
Pokud se jedná o následný odprodej již přeměněných kmenových akcií, zde není zákon již tak jednoznačný. V každém případě je nutno sledovat jednotlivé případy, zda lze při prodeji uplatnit obecné pravidlo osvobození od daně z příjmů při prodeji cenných papírů fyzickou osobou (zaměstnancem). Tuto povinnost už nemá zaměstnavatel, ale každý zaměstnanec samostatně, který si příjmy z prodeje akcií, pokud nelze uplatnit toto osvobození, uvede ve svém samostatném daňovém přiznání.
Ne zcela jasnou zůstává odpověď na otázku, zda se za den nabytí kmenové akcie pro účely zákona o daních z příjmů považuje den nabytí původní zaměstnanecké akcie, nebo až den připsání přeměněné kmenové akcie na účet majitele u SCP. Zde bychom doporučovali zvážit související riziko, zejména pokud by byly akcie prodány se značným ziskem. Z praktického hlediska je toto riziko možné zcela eliminovat, pokud majitel prodá přeměněnou kmenovou akcii až po uplynutí šesti měsíců od data jejího připsání na jeho účet u SCP. Pokud by se majitel chtěl po toto šestiměsíční období vyhnout riziku možného poklesu kursu akcií, doporučujeme například s investorem (kupujícím) uzavřít smlouvu o budoucím prodeji akcií za předem stanovenou cenu.

Peter Chrenko, daňový poradce,
Arthur Andersen Česká republika, k. s.
Daniel Weinhold, advokát,
Weinhold a partneři, v. o. s.