Jihosrbská nálož má hořící doutnák

Kosovo je hrozbou nejen pro Balkán, ale pro celou Evropu

Jihosrbská nálož má hořící doutnák

* Není pochyb o tom, že Balkán, tentokrát v oblasti jihosrbského Kosova, znovu zasáhla hluboká krize, která neúměrně zvýšila hrozbu konfliktu.
Etnické napětí v jihosrbské provincii Kosovo, kde žije téměř devadesát procent etnických Albánců, není nové, neboť se táhne od konce druhé světové války. Přesto však v posledních týdnech a dnech přerostlo znovu v hrozivou krizi. A o co že zde nyní jde?
Na straně Albánců již dávno ne o loňský požadavek znovuzavedení albánského školství či o navrácení rozsáhlé politické, hospodářské a kulturní autonomie, kterou Kosovu Bělehrad odejmul v létě 1990. Přičemž kosovští Albánci od té doby neuznávají srbské úřady a bojkotují srbské volby. Z kosovského správního střediska Prištiny totiž zaznívá čím dál tím častěji volání po úplné samostatnosti. Po vytvoření kosovského státu a jeho úplném odtržení od Srbska a Jugoslávské svazové republiky (JSR).
Na straně Srbska a JSR pak sice o logickou snahu zabránit dalšímu okleštění jejich území, a tím i další teritoriální, ekonomické a politické fragmentaci této části Balkánu, ale také o přetrvávající velmocenské ambice některých politiků - především dříve srbského a nyní jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Bělehrad považuje dění a vývoj v Kosovu za vnitrosrbskou, maximálně za vnitrojugoslávskou věc. A faktem je, že žádná srbská politická strana včetně opozičních nechtěla do současnosti o autonomii Kosova ani slyšet. Známý vůdce jedné z "demokratických" stran srbské opozice Vuk Draškovič dokonce v prosinci vyzval k přejmenování Kosova na Staré Srbsko a nový srbský prezident Milan Milutinovič řekl, že Srbové Kosovo "nikdy neopustí".
Nejhorší však je, že to vše je na obou stranách provázeno násilím, terorem a neústupností, které stojí životy a přinášejí zbídačení a utrpení nevinným lidem. Jen v minulých dnech zahynulo v provincii na 70 osob a od zrušení autonomního statusu Kosova v roce 1990 se počet mrtvých v důsledku teroru albánských separatistů i akcí srbské policie na obou stranách pomalu blíží ke třem stům.
Situace je tak čím dál tím vážnější. Dnes už dokonce natolik vážná, že hrozí přerůst ve válečný požár. V požár, který by vzhledem k silným albánským menšinám v okolních státech mohl zasáhnout velkou část Balkánu. Proto není divu, že do řešení kosovského problému se dnes s plnou vehemencí zapojuje mezinárodní společenství.