Astana znamená "sídelní město"

Kazachstán dnes slavnostně inauguruje novou metropoli země

Astana znamená "sídelní město"

* Nezvyklou změnu prodělává Kazachstán - místo Almaty má mít ode dneška nové hlavní město. Důvody stěhování vlády jsou i ekonomické.
Za přítomnosti předních představitelů především turkofonních zemí, mimo jiné i tureckého prezidenta Sülejmana Demirela, se dnes v Kazachstánu koná slavnostní inaugurace nové metropole této eurasijské země. Hlavním městem se stala Astana (česky "hlavní" či "sídelní město"). Původní metropoli Almaty (za sovětského režimu Alma-Ata), ležící na jihu země poblíž hranice s Čínou, nahradila Astana, ležící na severu poblíž hranice s Ruskem, již před téměř šesti měsíci. Donedávna však nesla Astana podle názoru prezidenta Nursultana Nazarbajeva "nedůstojné" jméno Akmola, což znamená Bílá hrobka. To byl také důvod, proč Nazarbajev letos na počátku května rozhodl o jejím přejmenování na Astanu, ačkoli v dubnu 1997 se objevily spekulace o tom, že hlavní město se bude jmenovat Kazachstán (česky země Kazachů). Vzdušnou čarou odděluje Almaty od Astany 1200 kilometrů.
O změně metropole se poprvé diskutovalo na půdě kazašské Nejvyšší rady (parlamentu) již před šesti lety, rozhodnutí však padlo teprve roku 1994. Parlament tehdy rozhodl, že metropole bude z Almaty přenesena do Akmoly (za cara Akmolinsk, za dob SSSR Celinograd, nyní Astana), a počátkem roku 1996 prezident Nazarbajev oznámil, že přesídlení vládních úřadů do Astany proběhne v roce 1997.
Časový skluz vyvolává skutečnost, že nová, severní metropole se jen pozvolna připravuje na roli metropolitního centra obrovské země se 17 milióny obyvatel. Dosud není dokončena infrastruktura. Na výstavbě letiště se podílí Saúdská Arábie, rozsáhlé projekty tu má Turecko. Příležitosti jsou i pro ČR, především v oblasti dopravy a komunikací.
Navzdory skeptickému přístupu části kazašské veřejnosti má přenos metropole z Almaty do Astany výrazné opodstatnění. Přelidněnost Almaty komplikovala skutečnost, že město leží v seizmicky nestabilní oblasti a zemětřesení tu nebyla vzácností. Významný je i demografický aspekt. Mezi severem a jihem Kazachstánu je nerovnováha v hustotě obyvatel.
Přelidněný jih (hustota obyvatel je tu dvaapůlkrát vyšší než na severu) již neskýtá dostatečný potenciál pro další ekonomický růst, nízká hustota osídlení na severu naopak může díky nové roli Astany přilákat pracovní síly a demografickou disbalanci tak vyrovnat. Již loni se míra nezaměstnanosti (příznačné především pro jih země) snížila ze 4,2 procenta v roce 1996 na 3,8 procenta.

Dimitrij Běloševský