Na Slovensku žijí skromněji než v ČR

Stabilizovaná míra inflace je výsledkem i nízké úrovně mezd

Na Slovensku žijí skromněji než v ČR

* Meziroční míra inflace v květnu dosáhla 7,6 procenta, což je dvaapůlleté maximum SR. K docílení této jedné z nejnižších inflací mezi tranzitivními zeměmi přispívají kromě jiných vlivů i nízké mzdy.
Nominální měsíční mzda zaměstnanců ve slovenském hospodářství dosáhla v prvním čtvrtletí v průměru 9033 Sk. V porovnání se stejným obdobím loňského roku stoupla o 10,4 procenta. Po odečtení inflace se tedy zvýšila o 2,9 procenta. V ČR za stejné období nominální měsíční mzda představuje 10 438 Kč.
Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v SR mají pracovníci bank a pojišťoven - 17 890 Sk, při výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody - 11 300 Sk a v odvětví nemovitostí, pronajímání obchodních služeb, výzkumu a vývoje - 11 174 Sk. Nejhůře jsou na tom pracovníci v oděvním a textilním průmyslu - kde se mzdy pohybují od 6108 do 6338 Sk, při zpracování kůže a kožených výrobků - 6481 Sk a v zemědělství - 7120.
Za průměrnými mzdami se však skrývají nesrovnatelně vyšší příjmy managementu. V některých odvětvích, například ve zdravotnictví, průměrné mzdy zkreslují i odměny za přesčasovou práci. Pro srovnání - příjmy zaměstnanců finančních institucí v ČR se pohybují kolem 19 tisíc Kč, v textilkách kolem 8000 Kč.
Ekonomové loni pokládali za jeden z hlavních problémů slovenského hospodářství rychlejší růst mezd než produktivity práce. Například za loňská první tři čtvrtletí rozdíl v průmyslu představoval 1,4 procentního bodu.
V posledních měsících však došlo k obratu a produktivita práce za celý loňský rok zaostávala již jen o 0,56 bodu. I v letošním prvním čtvrtletí pokračovala tendence zpomalování meziročního růstu průměrné měsíční mzdy, kterou do značné míry ovlivnila přijatá opatření týkající se mzdové regulace. Tempo růstu nominální měsíční mzdy bylo o 0,9 bodu pomalejší než růst HDP na zaměstnance v běžných cenách. Reálná mzda rostla o 2,8 bodu pomaleji než produktivita práce z HDP ve stálých cenách.
Naproti tomu vládou schválená Zpráva o sociální situaci obyvatelstva SR v roce 1997 vypadá optimističtěji - reálný přírůstek HDP 6,5 procenta, míra inflace 6,1 procenta, průměrná nominální mzda 9226 Sk a nárůst reálné mzdy o 6,5 bodu.
Přitom nárůst reálné i průměrné nominální mzdy byl nejvyšší v příspěvkové a nejnižší v rozpočtové sféře. Zpráva dále uvádí, že kupní síla hodinové mzdy od roku 1994 roste a na získání tzv. spotřebního koše domácnosti je třeba odpracovat o 6,5 hodiny méně. Překvapivá je však přetrvávající vyšší dynamika růstu mezd u ztrátových podniků proti ziskovým. Tuto situaci měla od poloviny loňského roku řešit mzdová regulace, která se však projevila spíše ve sníženém tempu růstu mezd.

Blanka Sáková, Bratislava