Německé volby by mohly dopadnout ve prospěch dvou pravděpodobných variant

Velká, nebo rudo-zelená koalice?

* Blížící se volby do Spolkového sněmu nabízejí dvě nejpravděpodobnější podoby vlády: vytvoření velké koalice Křesťanskodemokratické strany CDU Helmuta Kohla s nyní opozičními sociálními demokraty Gerharda Schrödera anebo vznik rudo-zelené koalice.
Nehledě na opětovné vítězství Křesťanskosociální unie CSU Edmunda Stoibera v zemských volbách v Bavorsku, prognostici se shodují v tom, že na celoněmecké volby, plánované na 27. září, budou mít spíše omezený vliv. Podstatné může být jedině to, že vládní CDU a CSU výsledek vlil do žil naději na udržení moci v dosud takřka ztraceném předvolebním boji. Pro opoziční sociální demokraty (SPD), kteří v Bavorsku spadli pod hranici 30 procent, výsledek znamená nutnost rozehrát partii na dvě strany. Tedy směrem vůči Kohlově CDU i opozičním Zeleným. Šéf SPD Gerhard Schröder již naznačil, že možnost velké koalice s CDU by přicházela v úvahu. Kancléř ovšem s ohledem na CSU a hlasy konzervativních voličů tuto alternativu zatím odmítl.
Ve skutečnosti však obě velké strany nebyly ve svých postojích ještě nikdy tak blízko jako nyní. Týká se to otázky sociálního státu, v níž má CDU a SPD podobnější názory než vládní CDU a její liberální koaliční partner s FDP. Liberálové akcentují odstátnění, individualizaci společnosti a prosazují "pravicovou revoluci". Přestože díky současné vládě mohly obrovské koncerny ušetřit na daních miliardy marek a dochází k řadě omezení sociálních vymožeností, Kohl se nedá jednoduše ztotožnit s thatcherismem. Také SPD nemohou být označováni pouze za ochránce sociálně slabých vrstev. Pro Schrödera je centrální otázka konkurenční schopnost německé ekonomiky, ekologii považuje za odvozené téma. V tomto by velká koalice mohla najít společný jazyk. Také snaha o zjednodušení daňového systému je v zájmu obou stran, ač s poněkud odlišnými přístupy. Schröder však již prohlásil, že daňovou reformu chce prosadit společně s CDU.
Pro mnohé voliče je velká koalice přijatelnější než vláda sociálních demokratů a Zelených. Pro malé strany, jako je CSU, liberálové, Zelení a postkomunistická PDS, by tato konstelace byla nepřijatelná. Zelení by si nebrali servítky vůči Schröderovým technokratickým postojům a FDP by se proměnila v rozlícenou neoliberální stranu. Paradoxně by vedle sebe do opozičních lavic usedli poslanci konzervativní CSU s postkomunisty. Fungování Spolkového sněmu by tím nabralo na dynamičnosti, ale i na nestabilitě, na první pohled zaručené absolutní většinou poslanců velké koalice.
Neméně komplikací by přineslo vytvoření rudo-zelené koalice. Zelení již sociálním demokratům oznámili tvrdé podmínky pro vstup do vlády. Mimo jiné žádají vystoupení z atomové energetiky, což G. Schröder přislíbil. O třetí možnosti, tedy vítězství staronové vlády CDU/CSU a FDP, lze při pohledu na předvolební průzkumy uvažovat až jako třetí v pořadí. Navíc na poslední chvíli se ministryně Claudia Nolteová dopustila přeřeknutí, když uvedla, že CDU chystá zvýšení DPH. Její prostořekost musel odmítnout jak kancléř Kohl, tak i ministr financí Waigel s tím, že naopak chce snížit daně o 30 miliard marek.

Milan Mostýn

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist