Německé volby by mohly dopadnout ve prospěch dvou pravděpodobných variant
Velká, nebo rudo-zelená koalice?
* Blížící se volby do Spolkového sněmu nabízejí dvě nejpravděpodobnější podoby vlády: vytvoření velké koalice Křesťanskodemokratické strany CDU Helmuta Kohla s nyní opozičními sociálními demokraty Gerharda Schrödera anebo vznik rudo-zelené koalice.
Nehledě na opětovné vítězství Křesťanskosociální unie CSU Edmunda Stoibera v zemských volbách v Bavorsku, prognostici se shodují v tom, že na celoněmecké volby, plánované na 27. září, budou mít spíše omezený vliv. Podstatné může být jedině to, že vládní CDU a CSU výsledek vlil do žil naději na udržení moci v dosud takřka ztraceném předvolebním boji. Pro opoziční sociální demokraty (SPD), kteří v Bavorsku spadli pod hranici 30 procent, výsledek znamená nutnost rozehrát partii na dvě strany. Tedy směrem vůči Kohlově CDU i opozičním Zeleným. Šéf SPD Gerhard Schröder již naznačil, že možnost velké koalice s CDU by přicházela v úvahu. Kancléř ovšem s ohledem na CSU a hlasy konzervativních voličů tuto alternativu zatím odmítl.
Ve skutečnosti však obě velké strany nebyly ve svých postojích ještě nikdy tak blízko jako nyní. Týká se to otázky sociálního státu, v níž má CDU a SPD podobnější názory než vládní CDU a její liberální koaliční partner s FDP. Liberálové akcentují odstátnění, individualizaci společnosti a prosazují "pravicovou revoluci". Přestože díky současné vládě mohly obrovské koncerny ušetřit na daních miliardy marek a dochází k řadě omezení sociálních vymožeností, Kohl se nedá jednoduše ztotožnit s thatcherismem. Také SPD nemohou být označováni pouze za ochránce sociálně slabých vrstev. Pro Schrödera je centrální otázka konkurenční schopnost německé ekonomiky, ekologii považuje za odvozené téma. V tomto by velká koalice mohla najít společný jazyk. Také snaha o zjednodušení daňového systému je v zájmu obou stran, ač s poněkud odlišnými přístupy. Schröder však již prohlásil, že daňovou reformu chce prosadit společně s CDU.
Pro mnohé voliče je velká koalice přijatelnější než vláda sociálních demokratů a Zelených. Pro malé strany, jako je CSU, liberálové, Zelení a postkomunistická PDS, by tato konstelace byla nepřijatelná. Zelení by si nebrali servítky vůči Schröderovým technokratickým postojům a FDP by se proměnila v rozlícenou neoliberální stranu. Paradoxně by vedle sebe do opozičních lavic usedli poslanci konzervativní CSU s postkomunisty. Fungování Spolkového sněmu by tím nabralo na dynamičnosti, ale i na nestabilitě, na první pohled zaručené absolutní většinou poslanců velké koalice.
Neméně komplikací by přineslo vytvoření rudo-zelené koalice. Zelení již sociálním demokratům oznámili tvrdé podmínky pro vstup do vlády. Mimo jiné žádají vystoupení z atomové energetiky, což G. Schröder přislíbil. O třetí možnosti, tedy vítězství staronové vlády CDU/CSU a FDP, lze při pohledu na předvolební průzkumy uvažovat až jako třetí v pořadí. Navíc na poslední chvíli se ministryně Claudia Nolteová dopustila přeřeknutí, když uvedla, že CDU chystá zvýšení DPH. Její prostořekost musel odmítnout jak kancléř Kohl, tak i ministr financí Waigel s tím, že naopak chce snížit daně o 30 miliard marek.
Milan Mostýn
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist