Potečou pouští kulomety, nebo voda? Mešita, nebo Saddámova zbrojnice?

Megalomanští diktátoři maskují gigantická vojenská díla jako bohulibé civilní projekty

Potečou pouští kulomety, nebo voda? Mešita, nebo Saddámova zbrojnice?

* V Libyjské poušti se přes 12 000 zahraničních dělníků lopotí na jednom z nejambicióznějších a nejzáhadnějších stavebních projektů světa. Irák chce vybudovat největší mešitu planety. Nikdo ale neví, co se to vůbec staví.
Mohutné vrtné soupravy se zakusují do hloubky přes 400 metrů. Stovky nákladních automobilů přivážejí části betonového potrubí o průměru čtyř metrů, které pak obrovské jeřáby ukládají do tisíce kilometrů dlouhých výkopů a pohřbívají v písku. Vůdce libyjské revoluce Muammar Kaddáfí má pro to bohulibé vysvětlení: Jeho severoafrický stát sice oplývá ropou, ale nemá řeky, výjimečně jen vádí zvodněná během zimních srážek. Obrovský stavební projekt je tedy "lidskou rukou vytvořenou řeku".

Kamufláž rájem

Rozsáhlá soustava potrubí, studen a čerpacích stanic by údajně měla jednoho dne proměnit poušť od přímořského hlavního města Tripolisu až po jihovýchodní oázy Kufra v kvetoucí zelený ráj. Každodenně by měla přivádět šest miliónů litrů pitné vody z jižních částí země bohatých na podzemní zásoby pitné vody. "Umělá řeka" vede převážně napříč pouští, kde má vyřešit problémy se zásobováním vodou nejen pro domácnosti a průmysl, ale hlavně pro zemědělství, jež by mělo využívat tři čtvrtiny přiváděné vody. Úmysl by to byl chvályhodný, kdyby leccos nenasvědčovalo tomu, že Kaddáfího režim nehodlá investovat zhruba 15 miliard liber do nějakého pumpování vody z písečných dálav.
Západní odborníci se netají podezřením, že "umělá řeka" je pouze kamufláž systému sloužícího tajným vojenským účelům. "Kdyby Saddám Husajn pokládal čtyřmetrové potrubí sto mil od Kuvajtu, sto mil od Íránu, sto mil od Turecka, a tvrdil, že je určeno pro přepravu vody, věřili byste mu?" podivuje se jeden z evropských techniků pracujících na stavbě podezřelého vodovodu. Příměr zřejmě nevolil náhodně: Irácký diktátor znemožňuje inspektorům OSN vstup do desítek "prezidentských paláců" podezřelých z toho, že skrývají tajné arzenály chemických či bakteriologických zbraní. Pokud pak Husajn míní stavět největší mešitu světa, může tím myslet mešitu stejně jako raketovou základnu (viz foto).

Tři Cheopsovy pyramidy

Jakmile Libyjci dokončí pouštní veledílo - a neschází k tomu mnoho - získají 3600 kilometrů dlouhou soustavu tunelů táhnoucí se od Tuniska k Egyptu (viz kresba). Na jihu by dosahovala téměř k Súdánu a Čadu, s nímž má Libye napjaté vztahy. Potrubím takových rozměrů mohou totiž snadno projíždět vojenská vozidla nebo i železnice. Podezření umocňuje také skutečnost, že po celé délce potrubí se stavějí rozsáhlé skladištní prostory ze železobetonu, mnohem dokonalejší, než aby sloužily jen k uchovávání vody. Hodily by se k dislokaci jednotek a vojenského materiálu včetně chemických zbraní. Podzemní dopravní systém by Kaddáfího režimu umožňoval skrývat vojenské aktivity před americkými špionážními družicemi, které libyjské území soustavně monitorují.
"Máme první konkrétní důkaz svědčící o něčem, co bylo již několik let předmětem podezření," konstatuje odborník britského vojenského časopisu Jane's Defence Weekly Paul Beaver. Poukazuje přitom, že Kaddáfí se zřejmě inspiroval někdejším severokorejským diktátorem Kim Ir-senem, který dal vystavět propracovaný podzemní systém vojenských skladišť a tunelů.
Mohutná podpovrchová potrubí by Kaddáfímu umožňovala tajit pohyby vojsk, překvapit nepřítele a chránit vlastní jednotky před preventivními údery. Připomeňme ostatně americký nálet na Tripolis v roce 1986 jako odvetu za domnělou účast Libyjců na několika velkých teroristických akcích.
Vojenské analytiky znepokojuje také skutečnost, že potrubí vede skrz horský masív Tarhúna, kde Kaddáfí podle západních zpravodajských služeb buduje závody na výrobu chemických a biologických zbraní. Tunel by mu umožňoval tyto krajně nebezpečné zbraně skladovat, chránit je před zničením či objevením ze vzduchu.
Nehledě na to, zda pod Libyjskou pouští bude proudit umělá řeka nebo kulomety, záhadné stavební dílo pravděpodobně nemá obdoby. Dva libyjské podniky, které patří k největším svého druhu na světě, chrlí 7,5 metru dlouhé vodovodní (?) trubky o průměru čtyř metrů a hmotnosti 76 tun.
Délka železných prutů použitých při výrobě trubek by 55krát obtočila zeměkouli. Zemní práce objemem desetinásobně převyšují stavbu Asuánské přehrady na Nilu a množství spotřebovaného písku a štěrku trojnásobně přesahuje množství materiálu spotřebovaného na stavbu Cheopsovy pyramidy.
Vojenští odborníci by však asi rádi vyměnili impozantně působící čísla za přesnou odpověď na otázku, co to ten Kaddáfí v poušti vlastně kutí.
Saddám Husajn si prohlíží model mešity, jež má stát v Bagdádu na místě letiště rozbombardovaného za války v Perském zálivu. "Velká Saddámova mešita", největší na světě, by měla pojmout na 30 000 věřících. Co má ovšem pojmout ve skutečnosti, to ví asi jen sám irácký diktátor.