Kosmická sonda Voyager 1 doletěla nejdále ze všech umělých těles, která kdy lidstvo dokázalo vytvořit

Kosmická sonda Voyager 1 doletěla nejdále ze všech umělých těles, která kdy lidstvo dokázalo vytvořit

* Po 21 letech pobytu v nehostinných dálavách vesmíru kosmická sonda Voyager 1 dosáhla vzdálenosti 10,3 miliardy kilometrů od Slunce, a stala se tak nejvzdálenějším lidským výtvorem ve vesmíru. Americká sonda tím překonala rekord Pioneeru 10 vypuštěného v březnu 1972, pět let před Voyagerem 1.
(bo)
Voyager je na své dráze rychlejší a pohybuje se jiným směrem než Pioneer 10, první kosmická sonda, která proletěla kolem Marsu a míří mimo sluneční soustavu. Obě sondy a jejich následovníci, Voyager 2 a Pioneer 11, v sedmdesátých a osmdesátých letech pozorovaly vnější planety sluneční soustavy. Zpět na Zemi vyslaly úchvatné fotografie a hodnotné vědecké údaje.
Největší překvapení Voyager 1 způsobil v roce 1980 objevem složité struktury Saturnových prstenců o několika tisících částí. Voyager 2 na cestě sluneční soustavou vyslal tisíce unikátních fotografií Jupiteru (1979), Saturnu (1981) a na počátkem roku 1986 rovněž Uranu.

Cesta signálu k sondě trvá nyní deset hodin

Pioneer 11, vypuštěný v roce 1973, přestal vysílat k Zemi v listopadu 1995, když se vybily jeho jaderné napájecí zdroje. Pioneer 10 by měl utichnout v příštích měsících, zřejmě v červnu. Středisko amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA v kalifornském Mountain View pomocí pravidelně vysílaných signálů kontroluje, zda systémy kosmické sondy Pioneer 10 fungují normálně. Než odpověď vyslaná ze sondy dorazí k pozemskému rádiovému teleskopu, uplyne deset hodin.
Pioneer jako první pronikl pásmem asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdil, že planeta se skládá z plynů a tekutiny.
Vědci se nyní chtějí více dozvědět o hranici, jež odděluje sluneční soustavu od mezihvězdného prostoru. Jakmile Voyager projde touto oblastí, vydá se do rozsáhlého regionu, kde působí sluneční vítr, tedy stálý proud iontů, elektronů a atomů pocházejících ze Slunce, a slabé meziplanetární magnetické pole. Sluneční větrná plazma sehrává v daném regionu dominantní úlohu. Odborníci NASA jsou přesvědčeni, že přístroje Voyageru dokáží působení slunečního větru měřit.

Pozlacené poselství pro mimozemšťany

Vědci počítají s tím, že Voyager dosáhne zajímavé oblasti v roce 2000 nebo 2001, a to ve vzdálenosti asi 12 miliard kilometrů od Slunce. Kosmická sonda bude také studovat působení gravitace na planetární soustavu a hledat důkaz gravitačních vln, jež způsobují poruchy v gravitačních polích nebeských těles.
Sondy Voyager a Pioneer nesou pozlacené aluminiové destičky pro případ, že by se dostaly až k mimozemským civilizacím. Na destičkách je vyryta podoba muže a ženy a nebeská mapa, na níž je zobrazena poloha Země v naší galaxii. Nese tedy svéráznou adresu, která by mimozemšťanům mohla pomoci zjistit, odkud kosmická sonda pochází.
Rekordní americkou sondu Voyager 1 zachycuje kresba s jejím nejpřekvapivějším úlovkem, strukturou planetárních prstenců Saturnu.