Otec českého internetu odchází. Vybudoval síť, která pomohla domácí vědě k úspěchu

Tři technologické pilíře IT infrastruktury pro podporu české vědy se spojují v projektu e-INFRA CZ. A sdružení CESNET navíc hledá nového šéfa, jenž nahradí Gruntoráda. "Podařilo se nám vybudovat organizaci, která má jednu z nejlépe hodnocených vědeckých sítí v Evropě. Nyní přichází další fáze a to je pro mě vhodná příležitost zvolnit tempo," říká odcházející ředitel CESNET, kterého ocenil i "otec internetu" Vint Cerf.

HN: Jak jste spokojený s tím, jak vypadá internet v akademické i komerční sféře skoro třicet let od chvíle, kdy jste se k němu poprvé připojil?

Realita překročila veškerá má očekávání. Začátky internetu byly velmi skromné, ale pak došlo k synergii rozvoje dvou oborů: telekomunikací s nástupem optických vláken a výpočetní techniky. Dohromady tyhle dva obory umožnily to, co zažíváme v současnosti.

Když jsme kdysi začínali, měl jsem jednoduché přání. Chtěl jsem si někdy v budoucnosti díky internetu pustit televizní zprávy ve chvíli, kdy se mi to hodí. A to se povedlo, i když to v 90. letech znělo jako utopie. Tehdejší internet stačil sotva na posílání textových zpráv. Multimediální služby a samotnou dostupnost internetu v domácnostech, nebo dokonce kdykoliv a kdekoliv, jsem opravdu neočekával.

HN: Dvacet pět let řízení nejmodernější počítačové sítě v Česku je dlouhá doba. Co se podle vás během nich CESNET nejvíce povedlo?

Nejpyšnější jsem na to, že CESNET ve spolupráci s firmou Flowmon Networks, která  vznikla vyčleněním z CESNET, vyvinul první 100 Gbps kartu pro monitorování síťového provozu v reálném čase. To je věc, kterou ocenil i šéf americké výzkumné sítě Internet2. Potěšilo mě i skvělé hodnocení CESNET v posledním mezinárodním srovnání. Díky tomu můžeme říkat, že CESNET patří mezi nejlepší sítě pro vědu a výzkum v Evropě.

HN: Stál jste u prvního připojení z Československa k internetu na akademické půdě a zažil jste i rozvoj komerčního internetového připojení. Jak vnímáte rozdíl mezi nabídkou obsahu tehdy a dnes?

Nejdůležitějším prvkem počátků internetu u nás byly snahy o zajištění národního obsahu. Dříve se lidé chtěli připojit na internet nejčastěji proto, aby se zvědavě podívali na to, co se dá najít v knihovně amerického Kongresu, protože lokální zdroje informací neexistovaly. Díky vynálezům, jako je World Wide Web, je naštěstí snadné přidávat vlastní obsah a dneska najdete na internetu v podstatě všechno i v češtině.

Má to samozřejmě i odvrácenou stránku. Dnes musíte dávat mnohem větší pozor na to, z jakého zdroje informace pocházejí a zda se jim dá důvěřovat, protože je to taková džungle. Člověk se v tom musí umět orientovat.

HN: Stavba a provoz tak rozsáhlé optické sítě je náročná záležitost, vy ale používáte prvky, které nejsou úplně běžné ani u velkých operátorů. Kde je nakupujete? Nebo je získáváte v rámci sponzorských darů?

CESNET musí být výzkumnou organizací. To znamená, že máme vlastní výzkumný program zaměřený na oblast infrastruktury. Vyvíjíme speciální optické prvky potřebné k přesnému přenosu času a frekvence, které v komerční podobě neexistují. Vlastně vyvíjíme prostředky, které sami používáme a které komerční sektor v potřebném objemu a kvalitě neumí vyrábět.

Běžnější prvky pak nakupujeme formou výběrových řízení, kde často s dodavatelem uzavíráme smlouvy o testování vývojových verzí softwaru a vlastně produkty dopracujeme do finální podoby, kterou pak může komerčně nabízet. Nejde to samozřejmě u všeho; světový vývoj je tak silný, že si musíme vybírat, čemu se věnujeme. Výsledky této práce nám pak také pomáhají snížit náklady pro naše členy.

HN: První připojení k internetu z ČVUT do Lince proběhlo prostřednictvím telefonního okruhu před skoro třiceti lety. Jak vnímáte přerod od 9,6 kbps linky na 100 gigabitů? Nyní chystáte další navýšení na těžko představitelných 400 gigabitů za sekundu. Je to účelné, když v současnosti je vytížení většiny spojů do dvaceti procent?

Naším úkolem je podporovat špičkovou vědu, ve které se pracuje s obrovskými objemy dat. Ta navíc netvoří jen lidé, ale také různé vědecké přístroje, jako jsou například analyzátory DNA, přístup k datům CERN a podobně. Tato data musí naší sítí procházet bez jakéhokoliv zpoždění.

Svým způsobem ta naše síť není tolik pro lidi, jako spíše pro ta data a sofistikovaná zařízení. Samozřejmě spolu komunikují i lidé a nesmí se stát, že by členové týmů, kteří jsou z celé Evropy nebo z celého světa, spolu nemohli kvalitně komunikovat. I proto klademe v rámci sítě velký důraz na redundanci a automatické přepínání sítí v případě výpadku.

HN: Jak vnímáte ve světě plném optických vláken aktuální marketing kolem sítí 5G? Mohou konkurovat optice?

Velkou nevýhodou optiky je, že se těžko dostává na cílové místo. Například v historických centrech měst je pokládání kabelů problematické. V takovém prostředí může být 5G síť řešení, jak překlenout nějakou kratší vzdálenost. My chceme používat obě technologie, ale CESNET primárně buduje infrastrukturu s využitím optických vláken a bezdrátové sítě necháváme na komerčních operátorech. Jednoduše řečeno – optiku chceme všude, kde je to možné. 5G je ale technologicky natolik pokročilé, že bude s optikou fungovat v symbióze.

HN: Zabezpečení komunikace znamená také ochranu proti útokům. Jak je na tom CESNET, když se v něm přesouvají důležitá data?

V rámci CESNET máme vlastní výzkumný program zaměřený na uživatelskou a síťovou bezpečnost, vyvíjíme vlastní systémy detekce útoků a myslím, že jsme v tom úspěšní. Spolupracujeme na řadě mezinárodních projektů a účastníme se například i iniciativy HSOC pro zlepšení zabezpečení zdravotnictví, které se stalo terčem útoků.

Součástí ochrany dat je i cloudový systém CERIT-SC hostovaný v naší síti. Místo pronájmu cloudových služeb od velkých mezinárodních firem chceme přímou kontrolu nad servery, které hostují data našich uživatelů, což je nejlepší způsob, jak zajistit integritu těchto dat i dodržování evropských regulací na nakládání s osobními údaji.

HN: Jak je na tom podle vás česká věda ve chvíli, kdy vláda čelí dlouholeté kritice kvůli přehlížení zájmů malých a středních firem i vědecké obce a o vědě s nejvíce mluví ve spojení s Průmyslem 4.0?

Myslím, že v poslední době se udělala spousta práce v podpoře vědeckého výzkumu ze strany technologií. Česká republika si těžko může dovolit podporovat plošně základní výzkum ve všech oborech, zásadní je soustředit se na konkrétní oblasti. Například kousek od nás je Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který vyvinul úspěšnou metodu izolace Lutecia-177, radioaktivního izotopu pro léčbu rakoviny. A takových pracovišť je v Česku celá řada.

Hodně ale záleží na konkrétních osobách vědců. Lidé, kteří umí složit špičkový tým se členy z celé Evropy nebo světa, mají šanci dosahovat světově uznávaných výsledků. A jsem naprosto přesvědčený, že naše práce přispívá k tomu, aby česká věda byla globálně konkurenceschopná.

HN: Rozhodl jste se odejít v roce, kdy CESNET slaví výročí, ale také po roce pandemie. Co více přispělo k vašemu rozhodnutí najít pro CESNET nového ředitele?

Covid samozřejmě ovlivnil i nás a je zajímavé sledovat, jak i tato událost přinesla pokroky v technologiích. Stačí se podívat na rozvoj, který zažily videokonference, a jak se zvýšily jejich možnosti a kvalita v masovém měřítku. Přes náročnost práce ve stavu pandemie jsem ale svůj odchod začal plánovat o několik let dříve. Už spoustu let přesluhuji a rád bych si užil ještě vnuky, dokud stojí o společnost dědečka.