Pokud člověk zajímající se alespoň okrajově o finance nebyl v posledním roce v opravdu poctivé karanténě bez připojení k internetu, musel postupně zaznamenávat rostoucí frekvenci zpráv o růstu cen kryptoaktiv, ke kterým se následně přidávala hlavně negativní témata s nimi spojená. Sledovali jsme podobný vývoj jako v letech 2017–2018 a postupně se propracovali k energetické náročnosti „těžby“ bitcoinu a jejímu environmentálnímu dopadu. O co jde a jak do toho zapadá Elon Musk? Pojďme postupně.
Bitcoin si můžeme představit jako decentralizovaný platební systém, kde klíčové slovo decentralizace znamená, že vypořádání a identifikace plateb neprobíhá přes standardní clearingové či podobné centrum, ale skrze síť validátorů. Ti ověřují transakce skrze poskytování svého výpočetního výkonu, řešení kryptografických problémů a soutěží tím o odměnu v podobě nejen transakčních poplatků, ale i nově vytvořených („vytěžených“) bitcoinů. Zjednodušeně – čím větší výkon poskytnete, tím větší šanci na získání nových bitcoinů máte. V čase se taková odměna (nyní 6,25 bitcoinu za jeden přibližně desetiminutový blok transakcí) postupně, přibližně každé čtyři roky, půlí. Tvorba nových bitcoinů je tedy algoritmicky daná a předvídatelná. „Těžba“ tak není nějakým rozmarem systému, ale jeho esenciální složkou, která zajišťuje motivaci validátorům, aby udržovali celý systém v chodu.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
