Ve středu 14. července, symbolicky na den dobytí Bastily, představila Evropská komise nejočekávanější legislativní návrh roku. Balíček s názvem „Fit for 55“ zásadním způsobem ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl – a tedy jak bude vypadat obnova významné části ekonomik členských států po pandemii.
Loni v prosinci se lídři členských států, včetně premiéra Andreje Babiše, shodli na tom, že pro zabránění nejhorším dopadům změny klimatu je potřeba zrychlit tempo a do roku 2030 snížit emise alespoň o 55 procent v porovnání s hodnotami z roku 1990. A nyní přišel čas rozhodnout o konkrétních řešeních.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekBalíček obsahuje návrhy, jak upravit evropský systém obchodování s emisními povolenkami tak, aby cena uhlíku stále motivovala největší znečišťovatele modernizovat provozy a snižovat emise skleníkových plynů. Povolenky nově budou muset platit i provozovatelé námořní dopravy. Dále komise navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na 40 procent v roce 2030 a zlepšit energetickou účinnost. Změny se dotknou také opatření v sektorech dopravy, budov, odpadového hospodářství a zemědělství. Novinkou pak je tzv. uhlíkové clo, které vyrovná podmínky pro přístup na evropský trh pro emisně náročné výrobky z těch zemí, které mají emise uhlíku zpoplatněny méně než Evropská unie. Pomůže tak zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslu (bude se týkat např. oceli, hliníku, cementu či hnojiv) a zároveň motivovat ostatní státy ke zvýšení environmentálních standardů, pokud chtějí s Evropou dále obchodovat.
Už před zveřejněním balíčku se v Česku začaly objevovat nesouhlasné komentáře kritizující celý plán. Odmítavý postoj vůči evropské klimatické politice je u nás totiž stále populární, ačkoli se už i čím dál více podnikatelů přimlouvá za ambicióznější postoj České republiky k udržitelnosti a „zeleným řešením“ a stále více občanů se domnívá, že by změna klimatu měla být pro vládu jednou z hlavních priorit.
Nejčastější argument odpůrců postupného ukončení závislosti na fosilních palivech je srozumitelný, a sice že pro nás bude extrémně nákladné a nic pozitivního vlastně nepřinese. Ano, pro dekarbonizaci naší ekonomiky budou zapotřebí vysoké investice. Ale tyto investice zase vytvoří nová pracovní místa, podpoří regionální rozvoj, nastartují výzkum a vývoj a pomohou udělat českou ekonomiku odolnější vůči výzvám 21. století. Ovšem jen za předpokladu, že se této příležitosti čeští politici aktivně a zodpovědně chopí.
Čistě z pragmatického hlediska si Česká republika nemůže dovolit příležitost pro zelenou transformaci nevyužít. Zatímco státy severní a západní Evropy dokázaly včas vyhodnotit a využít její ekonomický potenciál, střední a východní Evropa zatím kvůli chybějící politické vůli tento potenciál nechává nevyužitý, a přichází tak o ekonomické příležitosti i svoji konkurenceschopnost.
Takže zatímco země na sever a západ od nás se například v žebříčku atraktivity pro zelené investice nacházejí v první desítce, Česká republika je až na 69. místě. Přitom dopady změny klimatu již nyní stojí Českou republiku v přepočtu na HDP téměř nejvíce v celé Evropě. Účet za prokrastinaci by tak v budoucnu mohl i mnohonásobně převýšit cenu potřebných ekologických investic.
Ano, je také pravda, že mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou velké rozdíly v tom, jak jsou jejich ekonomiky na zelenou transformaci připravené. Ale právě proto také vzniklo několik speciálních fondů, které mají hlavně státům ze střední a východní Evropy pomoci dohnat jejich západnější sousedy. Pro Českou republiku by tak na příštích deset let měl být vyčleněn až jeden bilion korun na investice do klimatických opatření. A zde nastává otázka, jak smysluplně a transparentně tyto peníze využijeme. Je to na nás.
Uvedení balíčku „Fit for 55“ do praxe u nás může například znamenat to, že více lidí dostane podporu na renovace a zateplení svých domovů, že ušetří více za energie či že budou dýchat čistší vzduch. Bude se ale jednat o jakousi zkoušku dospělosti. Doposud nám poměrně dlouho procházel postoj mladšího sourozence, který se veze s těmi staršími. Nyní máme šanci převzít odpovědnost za svůj příspěvek ke klimatické krizi a zároveň zvýšit kvalitu života mnoha obyvatel. Asi už nikdy pro to nebudou příznivější podmínky.
