Finanční trhy v posledních dnech vypadají jako takové ty šedé vysoké mraky. Díváte se na ně a říkáte si, že z nich bude pořádně pršet. Pak začne kapat a víte, že už je to tady. Jenže ono zase přestane, průtrž se odložila díky nějaké atmosférické prozatímní změně. Jen nevíte, na jak dlouho. Podle ukazatelů, které normálně věští průtrž mračen na akciových trzích, je před pořádným deštěm. Zatím jen kape kvůli mutaci delta. Brzy ale už může přijít průtrž.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Stejně jako meteorologové měří ve vzduchu vlhkost nebo tlak, což pomáhá předvídat alespoň krátkodobě vývoj počasí, mají i finančníci své nástroje. A na to, co měří, se podíváme hned na začátku, než se pustíme do nějakých předpovědí. Nejčastěji se dívají na poměr mezi tržní cenou akcií a čistými zisky na jednu akcii (P/E). Pokud má firma čistý zisk milion dolarů a má milion akcií, pak čistý zisk odpovídá jednomu dolaru na akcii. Pokud se jedna akcie obchoduje za deset dolarů, pak tento poměr dosahuje deseti, neboť deset děleno jedním dolarem je deset. Ukazatel říká, jakou cenu je investor ochoten zaplatit za zisk společnosti. 

Ve zmíněném případě by to bylo deset dolarů za každý dolar zisku. Lze také zjednodušeně říci, že při stále stejné výši zisku na akcii udává tento poměr počet let, kolik akcií firmy je potřeba držet k tomu, aby se zisky na akcii postupně vyrovnaly kupní ceně akcie. P/E tedy říká, jak moc je daná akcie drahá. Sleduje se nejen pro jednotlivé firmy, ale i pro celý trh. A konkrétně v případě firem burzovního indexu S&P 500 je nyní už dokonce vyšší než v dobách takzvané dot-com bubliny na přelomu milénia, kdy iracionalita na trzích hnala do nebes akcie každé firmy, která alespoň trochu vypadala jako technologická.

Stejně jako meteorologové musíme ale sáhnout po dalších měřicích nástrojích. Přesnější obrázek nám dá upravená varianta zmíněného poměru (CAPE), která se liší v tom, že cenu akcií dělí průměrnými zisky na akcii za posledních deset let a ještě je očistí o inflaci. Takový ukazatel říká, že aktuálně teprve míříme k situaci při dotcom bublině, jsme osmnáct procent pod vrcholem. Červený praporek z velké deprese v roce 1929 už jsme však minuli.

Pořád ale nejsme s měřením u konce. Tento upravený ukazatel se dá ještě převrátit. Výsledné číslo říká, kolik člověk vydělá na jeden investovaný dolar. Když je CAPE roven 10, pak po obrácení vychází 1/10, což je 0,1 neboli deset procent. Na akciových trzích aktuálně tento výnos vychází na 2,6 procenta, což teda není na první pohled žádná sláva.

Jenže ani zde s měřením ještě nekončíme. Kvůli pandemii a s tím související činnosti centrálních bank, které změnily podnebí, je třeba vzít v úvahu ještě jednu důležitou věc. Centrální banky tlačí na rekordní snižování výnosnosti státních dluhopisů. A investoři se vždy rozhodují při investování mezi výnosem dluhopisů a výnosem akcií. Poměřují obě varianty a žádají, aby akcie nabídly výnos navíc za podstoupené riziko. Pokud tedy analytik zmíněný výnos vztáhne na výnosy dluhopisů, které jsou nyní rekordně nízké, pak bonus, který nabízí akcie, je stále historicky na rozumných výšinách. Při dotcom bublině činil jen něco málo přes jedno procento, aktuálně je to pořád dvoj- až trojnásobek. Teď už trochu tušíme, jaká je situace a o co tu jde.

Finanční systém stejně jako ten atmosférický, na úrovni fyzikální teorie chaosu jsou si dokonce v mnohém podobné, je snadno ovlivnitelný malými změnami, proto naše získané naměřené hodnoty dokážou říci něco maximálně o blízké budoucnosti, a i to s velkou nejistotou.

Co nám ale tedy říkají? Vývojem může zamávat každá špatná zpráva, ne každá je ale stejně špatná. V pondělí trhy klesaly, neboť investoři začali mít strach z delta mutace, která je výrazně nakažlivější než původní virus. V prostředí bez jakýchkoliv opatření by jeden člověk v průměru nakazil dva až tři další, v případě delty jsou to podle shrnutí vypracovaného experty Yaleovy univezity tři až čtyři lidé. Na exponenciální růstové křivce je takový rozdíl hodně poznat.

Šíření delty proto na rozdíl od původního viru nedokáže dostatečně zpomalovat teplé počasí. Zatímco minulé léto byl proto relativní klid, dnes už v půlce prázdnin navzdory většímu počtu lidí s protilátkami zavádí řada zemí nová restriktivní opatření.

Právě tato opatření mohou utlumit poptávku lidí a tím i snížit budoucí zisky a tržby firem. A jak víme, zisk na akcii je při měření situace na trhu klíčový. Pokud výrazně zisky klesnou, akcie se dostanou na neudržitelně drahé úrovně. Proto delta vyvolává nervozitu.

Námi oslovení epidemiologové ale obavy z případných lockdownů brzdí, neboť značná část populace s protilátkami bude mít minimálně ten důsledek, že se nemocnice nedostanou do situace, kdy by jim hrozil kolaps. To zase snižuje pravděpodobnost rozsáhlých lockdownů.

Pokud by k nim ale přece jen došlo, tak lze očekávat, že centrální banky oddálí své plány na utahování uvolněné politiky, což by paradoxně trhům mohlo zase pomoci. Tedy skutečným rizikem nemusí být ani tak delta, jako spíš nenaplnění očekávání tržeb, která jsou vysoká kvůli rekordním výsledkům z jara letošního roku. Největší americké firmy nové výsledky reportují příští týden. Kdyby se očekávání nenaplnila a na trh se valila špatná čísla, mohlo by to s akciovými trhy zamávat více než strach z delty.

Ovšem naprosto klíčové pro trhy je právě chování centrálních bank, pro které je zase klíčový vývoj inflace. Pokud banky dojdou k závěru, že inflační očekávání lidí a firem (ta jsou klíčová) povážlivě rostou, zasáhnou, což povede k růstu úrokových měr a výnosů u dluhopisů a ke zpomalení ekonomiky. Je to kombo, které zasáhne námi měřené ukazatele hned dvakrát, jak co do zisků na akcii, tak co do výnosů akcií vůči dluhopisům.

Dá se tedy zaspekulovat, že ten šedý mrak na finančním nebi je skutečně nasáklý vodou, delta je ale spíš takové poprchávání. K tomu, aby začalo pršet, bude potřeba ještě trochu silnější impulz. Odkud přijde a kdy, nikdo neví. Může to být zítra, příští týden nebo klidně za rok. 

Vývoj na finančních trzích je opravdu jako počasí. Nejenže je těžko předvídatelný, navíc se mění příslušné podnebí. To totiž určují centrální banky a vlády.

Chcete se přidat k více než dvěma tisícům investorů a dostávat podobné texty do e-mailové schránky? 

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré investiční čtení i texty o seberozvoji.

f1a96b8a 62fd 0f5d afc6 8e98902a8fa4