První prázdninový den začal pro Tomáše Čupra báječně – on a jeho on-line supermarket Rohlík.cz byli oficiálně pasováni na jednorožce, tedy mladou technologickou firmu s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Klíčový byl ještě dodatek: první český jednorožec.
Na ještě o něco vyšší sumu, než je jedna miliarda dolarů, je tehdy ocenila skupina investorů v čele s londýnským fondem Index Ventures. Podle nich má firma hodnotu přibližně 1,2 miliardy dolarů.
Jenže zatímco v Česku se na prvního dolarového „unikorna“ čekalo do léta 2021, svět jich už má dávno plno a minimálně ve startupové sféře nejde o mytické zvíře. Tento termín proslavila v roce 2013 americká investorka Aileen Leeová z fondu Cowboy Ventures. V analýze pro server Techcrunch s titulkem Vítejte v klubu jednorožců detailně rozebrala, kolik je v Americe start-upů s takovou valuací, jaké procento firem na ni dosáhne nebo kolik jich za rok přibude.
„V průměru vznikli za uplynulou dekádu každý rok čtyři jednorožci, přičemž Facebook se stal dokonce superjednorožcem s hodnotou nad 100 miliard dolarů,“ napsala Leeová do textu. Celkem tehdy s kolegy napočítala podle veřejně dostupných dat 39 dolarových jednorožců v USA. A dnes? Po světě jsou jich stovky. Hodně s tím zamával přebytek peněz, které v posledních letech zaplavily trh a vyhnaly ceny řady firem do nesmyslných výšek, jak poznali například investoři do WeWorku nebo Theranosu. Spousta z nich se také ani po letech nepřiblížila k zisku.
Je proto dobré se podívat, které jiné termíny než jednorožec se nabízejí a který z nich by lépe a přesněji vystihoval byznysovou a investiční povahu mladých ambiciózních firem. A že je z čeho vybírat, ukazuje slovníček, jejž sestavil portál Sifted, případně starší pojednání na platformě Medium.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekGazela
S tímto termínem přišel už v 80. letech americký ekonom David Birch. Definoval tím – na tehdejší dobu – rychle rostoucí firmy, kterým alespoň čtyři roky po sobě stoupl obrat nejméně o 20 procent. Když se takové tempo ukázalo později jako nedostatečné a vlastně pomalé, objevili se gepardi.
Zebra
Klíčový vyzývatel jednorožců, s nímž v roce 2017 přišla čtveřice podnikatelek a investorek sdružených ve spolku Zebras Unite. Poukázaly na to, že mnoho start-upů se honí za rekordní valuací bez ohledu na zisk, a že navíc jejich technologie nijak nepřispívají k rozvoji společnosti. Ba že se spíš naopak podílí na její polarizaci, jako se to stalo například Facebooku. A tak místo jednorožce přišly s termínem zebra. Černá a bílá podle nich symbolizují profitabilitu a zároveň společenskou přínosnost. V Česku by zebrou mohlo být například softwarové studio Applifting, které skvěle vydělává a zároveň nabízí unikátní pracovní prostředí a kulturu a podílí se i na bohulibých projektech.
Nosorožec
Má hodně společného s jednorožcem, nejen kvůli rohu. Shodná je i jejich miliardová valuace. Ovšem zatímco u jednorožce pramení z ocenění podle přísunu investorských peněz nebo podle násobků tržeb, u nosorožce plyne z násobků ziskovosti. Takže tohle hledisko mnohem víc odpovídá tomu, jak se oceňují klasické firmy bez nálepky start-up. Nick Nash z fondu Asia Partners zmiňuje burzovní koeficient známý jako P/E, tedy poměr zisku na jednu vydanou akcii.
Tuzemský příklad zatím chybí, miliardový start-up měřeno ziskovostí tu není.
Medvěd
Podobně jako jejich předobraz ze zvířecí říše, tento typ firem žije sám pro sebe a neuchází se o investorské peníze. Jsou to solitéři, kteří nehoní valuaci v průběhu času, ale soustředí se na závěrečný exit. Ve světě je příkladem podle Sifted třeba e-mailový nástroj Mailchimp, v Česku by do této kolonky patřila například mladá brokerská společnost FF Trader se svou investiční a vzdělávací platformou FTMO, která loni vykázala miliardový obrat i solidní zisk a jakékoliv investory si drží od těla. Dlouho v tomto režimu působila také cyklistická aplikace Rouvy z Vimperka, než ji nedávno koupil fond Pale Fire Capital.
Osel
Zjevná narážka na jednorožce, což – alespoň jak velí zažitá představa – je elegantní kůň s rohem na hlavě. A osel je… mnohem méně elegantní, tak nějak otravný koňovitý lichokopytník. Ve startupové říši lze za osly podle Abhase Gupty vydávat ty firmy, které mají obří valuaci, již ovšem v podstatě nic neopravňuje, protože byla postavená například na příslibech budoucího růstu nebo na narušování zaběhaných byznysových pořádků, aniž by se dostavil reálný úspěch. Příkladů z nedávné doby je hned několik: Theranos sliboval převratnou diagnostiku z krevních vzorků, WeWork chtěl změnit to, jak si lidé a firmy pronajímají kanceláře. V obou případech investoři přišli o desítky miliard dolarů.
Velbloud
S tezí, že start-upy by měly chtít být velbloudy, nikoliv jednorožci, přišel autor knihy Out-Innovate Alexandre Lazarow. Jeho teorie je prostá – velbloudovi stačí málo, aby přežil, a stejně úsporní a skromní by měli být i podnikatelé. Tedy nevršit jednu megainvestici na druhou a pohánět jimi dramatický růst, ale spíš se spokojit se skromnějšími částkami a žít z nich déle, což je učiní odolnějšími vůči různým ekonomickým nepřízním. V Česku je to například Pilulka.cz – on-line lékárna bratrů Kasových roste, je skromně zisková a nikdy nepotřebovala žádný zásadní přísun externího kapitálu.
Moskyt
O komárech poprvé napsal v roce 2004 Paul Graham, spoluzakladatel podnikatelského inkubátoru Y-Combinator. Měl tím na mysli, že některé společnosti jsou stvořeny za jedním jediným účelem – trefit se tam, kam mají. Jakmile ale přijde nějaký nečekaný útok nebo nový konkurent či se trochu změní podnikatelská atmosféra, mají to spočítané. Protože, jak jej cituje Sifted, „medvěd dokáže ránu vstřebat, krab má proti útokům rovnou brnění, ale moskyt byl stvořen za jedním jediným účelem: aby zasáhl. Na obranu mu nezbývá žádná energie.“ Moskytů jsou plné startupové hřbitovy, tuzemským příkladem jednoúčelového projektu, který neobstál v konkurenci a nebyl vybaven na boj s mnohem většími hráči, byla třeba on-line videotéka Obbod. Plán na nový středoevropský Netflix nevyšel, zůstal aspoň Julius „Lavi“ Lavický.
Vepř
Ne každý začínající podnikatel sní o tom, že vybuduje velkou nadnárodní firmu, jež bude existovat desítky let, jako se to povedlo třeba Eduardu Kučerovi a Pavlu Baudišovi s Avastem, který až po více než 30 letech prodali za 186 miliard korun. Spousta mladých byznysmenů tak nějak dopředu tuší, že jejich řešení je předurčeno k tomu, že ho někdo větší dřív nebo později koupí, respektive sní. Být vepřem tedy není žádná ostuda, naopak – v ekosystému jsou to klíčová zvířata. Z české startupové historie se nabízí třeba Cognitive Security: firma využívající umělou inteligenci při ochraně firemních sítí založená Michalem Pěchoučkem a Martinem Rehákem v roce 2009, kterou po čtyřech letech existence koupilo americké Cisco. Šlo přitom o nevyhnutelnost, kdyby obr ze Silicon Valley nepřišel, projekt s kořeny na ČVUT by nejspíš nepřežil. Podobné to bylo s programátorským nástrojem Apiary, který Jakub Nešetřil a spol. prodali zkraje roku 2017 do rukou Oraclu.
