Když na to přijde, tak Češi v porovnání třeba s Američany nebo Brity nejsou líní a vyhrnou si rukávy, jsou otevření a upřímně se s námi dělí o své zkušenosti a znalosti. Ne, tohle není věta ze science fiction románu, ale slova etiopského geologa a vědce Lety Megerssy, který už pátým rokem píše v Praze svou doktorskou práci a zároveň spolu s českými geology dělá unikátní projekty hydrologických map Etiopie v rámci české rozvojové pomoci této africké zemi.

„Česká zkušenost oživila geologii, která pro Etiopany znamenala jen zájem o zlato a další nerosty. Naprosto jsme nečekali, že se může rozšířit do mnoha oborů,“ říká Leta.

Příběh české geologické pomoci Etiopii je pozitivním příběhem, jenž ukazuje několik důležitých věcí, které v době migrační hrozby nebo ekonomických následků pandemie ilustrují, že i relativně malá země, jako je Česká republika, může udělat hodně pro bezpečnost Evropy a prosperitu svoji i obyvatel Afriky, z nichž mnozí v Evropě vidí lákavý cíl. A s postupující klimatickou změnou bude afrických uprchlíků nejspíš přibývat.

Projekty České geologické služby v Etiopii názorně ukazují, že nemusíte být velmoc a utrácet miliardy dolarů, abyste dělali zajímavou a výjimečnou věc s poměrně zásadním dopadem a velkou přidanou hodnotou. Jako všude jinde, nejdůležitější jsou odhodlaní lidé. „Musí se vytvořit skupina lidí, co o to má zájem a vkládá do toho nějaké úsilí,“ říká hydrogeolog Jiří Šíma, kterého do Etiopie poprvé v rámci socialistické pomoci bratrskému režimu poslala tehdejší československá vláda na počátku 80. let minulého století.

Od té doby Šíma a jeho tým například vytvořili kompletní hydrogeologickou mapu Etiopie v měřítku 1 : 250 000, což je strategicky důležitá věc, kterou se rozhodně nemůže pochlubit mnoho afrických vlád. Na základě takových map se pak plánuje třeba vrtání studní, rozšiřování měst, těžba nerostů – prostě rozvoj ekonomiky.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Čeští geologové nyní zpracovávají geologickou a hydrologickou mapu Etiopie v měřítku 1 : 1 000 000 a detailní hydrologickou mapu tří správních celků v měřítku 1 : 100 000. Projekt týkající se oblastí Sidama, Gedeo a Gamu má na čtyři a půl roku rozpočet 25 milionů korun.

„Hodnota, kterou taková mapa přináší, je stonásobná. Je to ucelená informace, která bude použitelná i za desítky let,“ zdůraznil geolog Kryštof Verner, který má nyní v České geologické službě projekty v Etiopii na starosti.

V regionu Sidama už na základě českých map posledních deset let dělají vrty, které postupně přecházejí ve stavbu vodovodů, jež zásobují přes čtvrt milionu lidí. „Kdybychom to měli nějak přepočítat, tak na dva tisíce českých korun je tam jedna osoba zásobována kvalitní vodou,“ odhaduje Šíma.

„V mém případě to není láska k zemi nebo něco takového. Ale docela dobře se tam pracuje. Nic jsme jim nenutili, připojili jsme se k jejich programům, radíme jim, směrujeme je,“ popisuje Šíma svůj dlouholetý přístup k práci a ke kolegům v Etiopii.

Projekt milionové mapy má rozpočet 18 milionů na tři a půl roku, a to z peněz České rozvojové agentury. Jde o strategickou věc, ve které mají své zájmy například i Spojené státy nebo Velká Británie. Nerostné bohatství Afriky je velkým lákadlem pro Čínu, která na rozdíl od západních zemí do Afriky v posledních letech investuje vysoké částky. Například v roce 2019 Čína investovala v celé Africe 110 miliard dolarů a posílá tam také tisíce pracovníků. EU má v nynějším sedmiletém rozpočtu pro subsaharskou Afriku určeno jen 29 miliard eur.

„Milionová mapa, jejíž dokončení se plánuje na rok 2024, je také prestižní věc,“ vysvětluje Verner. Osmdesát pět procent rozpočtu dává česká strana, patnáct etiopská. Na základě dat sebraných Čechy by se pak měl odehrát další krok: Američané pomocí nejnovější metody založené na umělé inteligenci vypočtou zásoby podzemních vod v celé Etiopii.

Nedílnou součástí českých projektů je výchova domácích etiopských odborníků, jako je Leta Megerssa. Českou geologickou školu, pokud se to tak dá nazvat, už jich má zhruba pětadvacet. „Pomáháme vzdělávat i místní samosprávy v tom, jak zacházet se zdroji,“ říká Verner.

Dalším výsledkem české práce v Etiopii je unikátní počítačová aplikace, kterou Češi v rámci projektu vyvinuli a která umožňuje on-line v terénu vkládat právě získaná geologická data a dále s nimi pracovat.

„Etiopským kolegům tak můžeme třeba na dálku pomoci se zpracováním dat nebo sledovat postup prací, které dělají,“ vysvětlil Verner.

Modelový příklad

Etiopie je jednou ze šesti prioritních zemí české rozvojové pomoci – a spolu se Zambií jednou ze dvou v Africe. Vztahy navázané povinnou pomocí v dobách socialismu se podařilo udržet do velké míry právě díky spolupráci geologů i přes změnu režimů v Československu a Etiopii.

„Spolupráce je tam samozřejmě širší, Česko je v Etiopii přítomné dlouhodobě, fungují tam i české infrastrukturní firmy nebo organizace Člověk v tísni. Působení České geologické společnosti v Etiopii je jedním z modelových příkladů rozvojové pomoci: za české peníze se vyveze české know-how, které tam otevře další možnosti českým firmám i dané zemi,“ říká Jan Slíva, ředitel České rozvojové agentury, která vládní peníze na rozvojovou pomoc přiděluje.

Etiopie je směsicí různých národností. Etiopané tradičně migrují za prací do arabských zemí, zároveň na území Etiopie žijí stovky tisíc uprchlíků z okolních států, jako je Súdán. Do Evropy jich i v době největšího migračního boomu v roce 2015 mířily jednotky tisíc. Ale protože jde o druhou nejlidnatější africkou zemi hned po Nigérii, může nestabilita uvnitř Etiopie způsobit Evropanům nemalé problémy – snadno se totiž může přelít do okolí.

Podle odhadu Evropské unie potřebuje dvacet procent obyvatel Etiopie potravinovou pomoc, v roce 2021 EU připravila na humanitární pomoc Etiopii 53,7 milionu eur. To je ovšem na pokrytí aktuálních potřeb. Rozvojová pomoc, tedy například právě české geologické mapování, má přispět k tomu, aby si země dokázala dlouhodobě pomoci sama.

V roce 2020 dala Česká rozvojová agentura na 166 projektů po celém světě 458 milionů korun. Na projekty v Etiopii šla zhruba čtvrtina z toho. Vedle geologických projektů je to například výchova podnikatelů v zemědělství nebo pomoc se zvládnutím pandemie covidu.

Česká republika se s omezenými zdroji nemůže vyrovnat velkým dárcům, jako jsou z evropských zemí třeba Švédové. Měla by tedy podle Slívy své zdroje přesně cílit na řešení, která v sobě obsahují více rovin a jsou dlouhodobá. „Nemá cenu nějakému starostovi někde jednorázově zlepšit rozpočet. Myslím, že právě peníze na geologickou pomoc v Etiopii jsou vynaložené výborně – cíleně na české řešení,“ tvrdí Slíva, podle kterého je v letošním rozpočtu na pomoc Etiopii určeno 75 milionů korun.

Každý má přece rád svoji zemi

Situace v samotné Etiopii není dnes jednoduchá. Na severu země v regionu Tigraj probíhá de facto občanská válka – část obyvatel chce nezávislost podobně, jako ji po desítkách let boje s centrální vládou v Addis Abebě získala v roce 1993 Eritrea. Mimochodem, právě kvůli dlouhému konfliktu s Etiopií, který pokračoval i po vyhlášení nezávislosti, se mnoho etiopských uprchlíků v Evropě vydávalo a vydává za Eritrejce.

Etiopii vládne od roku 2018 premiér Abiy Ahmed, který od počátku prosazoval slibné ekonomické reformy a snažil se smířit navzájem znepřátelené strany i národnosti žijící v Etiopii. Domluvil i smír s Eritreou a za své úsilí získal v roce 2019 Nobelovu cenu míru. Ale rok po jejím udělení poslal na podzim 2020 armádu potlačit vzpouru právě v Tigraji a z bývalého vojáka se pomalu stává autoritářský vládce klasického afrického střihu.

Na pozadí této dramatické politické situace mají projekty, jako je ten český geologický, velmi praktický význam.

A Kryštof Verner k tomu dodává něco, co politici, strašící migrací, jen obtížně chápou a co vlastně dobře shrnuje motivaci přesně cílených rozvojových programů. „Každý člověk má především rád zemi, kde se narodil, a má maximální snahu tam najít uplatnění. Afričan má menší nároky než Evropan, potřebuje bydlení, jídlo, přístup k pitné vodě, bezpečí a vizi, že se věci aspoň trošku budou posouvat kupředu,“ tvrdí Verner. „Když se tato kritéria plní, nemá moc důvod odcházet. A my v tohle věříme a máme motivaci, že přístup k podzemní vodě, tedy to, co lze šetrným způsobem z přírody získat, je základem toho, aby se život zlepšoval.“

Související
Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+