Koaliční vláda nechce vládnout podle dosud neschváleného rozpočtu vytvořeného kabinetem Andreje Babiše. Ve volbách koalice Spolu a PirSTAN slíbily, že jsou pro rok 2022 schopny sestavit rozpočet s nižším schodkem, dominantně ho plánují snížit pomocí škrtů ve výdajích, neboť ve volbách avizovaly, že nebudou zvyšovat daně. Redukce výdajů ale nebude jednoduchá, neboť nadpoloviční část z nich tvoří tzv. mandatorní výdaje, jejichž změna by vyžadovala novelizaci příslušných zákonů, což je vzhledem k pravidlům legislativního procesu časově náročné.

Další v krátkém čase obtížně redukovatelnou položkou jsou tzv. kvazi mandatorní výdaje, tedy zejména platy zaměstnanců veřejné správy a ve školství, které tvoří dalších přibližně 20 procent výdajů. Snížit plánovaný schodek státního rozpočtu tak nebude možné, a ostatně by ani nebylo vhodné, jednoduchým plošným škrtem, ale bude nutná pečlivá a časově náročná analýza jednotlivých výdajových položek.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Je zřejmé, že Česká republika směřuje do rozpočtového provizoria. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS by mělo trvat nejdéle do konce března. Po tuto dobu bude pro hospodaření státu k dispozici každý měsíc jedna dvanáctina výdajů rozpočtu schváleného na rok 2021, což omezí možnosti vlády reagovat na změny v novém roce.

Z těchto prostředků bude primárně nutné pokrýt veškeré mandatorní a kvazi mandatorní výdaje, jakožto i výdaje vyplývající ze smluvních či jiných závazků. Vzhledem k tomu, že některé významné položky ze zákona narostou – především pak vyplácené důchody nebo platba za státní pojištěnce –, dojde ke změně struktury výdajů ve srovnání s minulým rokem. Zkomplikuje se též zahajování významnějších investičních akcí a vypisování nových dotačních programů, neboť příslušní správci kapitol nebudou mít k dispozici rozpočtové krytí. Při vhodném finančním řízení by však měly být pokryty všechny potřebné běžné výdaje, včetně výdajů podpůrných programů pro subjekty postižené epidemií covidu-19.

Možným rizikem rozpočtového provizoria je vznik dojmu politické nestability, především u zahraničních investorů, kterým nemusí být zřejmé důvody včasného neschválení zákona o státním rozpočtu. Klíčovým předpokladem je proto správná a dostatečná komunikace důvodů nutnosti rozpočtového provizoria, s jejíž pomocí se zabrání reputačním škodám. Snaha vlády snížit schodek v následujícím roce by totiž měla být jednoznačně vnímána jako pozitivní signál pro budoucí vývoj veřejných financí České republiky.

V této souvislosti ještě připomeňme zprávu mezinárodní ratingové agentury Fitch Ratings z pátku předminulého týdne, která sice potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-, nicméně uvedla, že od nové vlády premiéra Fialy očekává nižší schodky veřejných financí.

Problém by nastal teprve v případě, pokud by provizorium trvalo déle než avizované tři měsíce. Dlouhé provizorium by již mohlo mít závažné dopady na investice a komplikovalo by hospodaření obcí a krajů, jejichž ne nevýznamnou část příjmů tvoří transfery ze státního rozpočtu. Nelze vyloučit ani negativní dopady na výnosové míry státních dluhopisů, a tedy i zdražení státního dluhu. Pokud však bude rozpočtové provizorium krátké a bude sloužit k racionalizaci veřejných financí a zlepšení jejich udržitelnosti, pak by pozitiva tohoto provizoria měla převážit jeho možná negativa. Možnost státního rozpočtu pro rok 2022 s nižším schodkem totiž za chvíli posečkání stojí.

Lenka Lakotová je analytičkou Úřadu Národní rozpočtové rady, Jan Pavel je členem Národní rozpočtové rady