Neříká se to lehce, ale start kabinetu Petra Fialy není právě nejšťastnější. Podle prvních konkrétních kroků to vypadá, že vítězové voleb své sliby nemysleli úplně vážně. K relativizaci slíbeného, a dokonce i toho, co se objevilo v koaliční smlouvě Spolu a PirSTAN, dochází už nyní minimálně ve dvou oblastech: ve školství a v zemědělských dotacích. Což samozřejmě zvětšuje otazníky nad tím, jak to vlastně Fiala a spol. mysleli se sliby dalšími.
Obě koalice, jak Spolu, tak PirSTAN, před volbami tvrdily, že školství je jejich prioritou. Vtělily to i do vládní koaliční smlouvy větou „Budoucnost naší země závisí na vzdělání našich dětí i celoživotním učení nás všech“. Jenže první reálný krok vlády je s tím v příkrém rozporu. Kabinet oznámil, že pedagogové letos nedostanou přidána tři procenta, jak plánovala stará vláda Andreje Babiše, ale pouze procenta dvě. A vzhledem k tomu, že platy jsou naprostým základem kvality školství, je to minimálně na pováženou.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJe sice samozřejmě možné, že platy učitelů budou i nadále dosahovat 130 procent průměrné mzdy, což explicitně koalice Spolu i PirSTAN slibují. Ale podstatné je, že reálné příjmy učitelů letos vzhledem k vysoké inflaci výrazně klesnou. Pokud první, na kom se vláda rozhodne šetřit, jsou učitelé (například zdravotníci dostanou navíc šest procent), nesvědčí to o tom, že by školství považovala za kdovíjakou prioritu.
Varující je i metoda, jakou k tomu došlo. Na seškrtání se dohodli šéfové koaličních stran a ministr školství Petr Gazdík byl postaven před hotovou věc – hlasování ve vládě se následně zdržel. Takový postup budí obavy, že školství bude přes všechny vznosné předvolební proklamace opět otloukánkem. Jak vážně je možné v tomto kontextu brát další slib, který zní „Zvýšíme financování školství na průměr zemí OECD – tedy na 5,2 procenta HDP“? Asi opravdu jen s velkou rezervou.
A to bohužel není jediná relativizace toho, co se před volbami slibovalo. Petr Fiala v kampani opakoval, že jednou ze zásadních možností úspor v rozpočtu je redukce dotací velkým agrokombinátům. Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura hovořil o úspoře čtyř miliard korun (plus jedenácti dalších miliardách na neinvestičních dotacích firmám). V programu koalice Spolu tento záměr nalezl výraz v podobě slibu zastropování zemědělských dotací. Teď je ale všechno jinak. Ministr zemědělství Nekula z KDU-ČSL ze zastropování dotací rychle couvá. Při jmenování do funkce odmítl říci, že k němu dojde, a místo toho hovoří jen o „vyrovnání pohybu dotačního kyvadla“, což se má provést tak, že menší zemědělci dostanou víc a agrokombináty v podstatě stejně jako nyní. Ve výsledku tak zřejmě nepůjde o úsporu v rozpočtu, ale naopak o další nárůst výdajů. Hle, hned dvojí popření slibů jednou ranou!
Skutečnost, že se nakonec patrně bude šetřit na učitelích, a nikoli na agrokombinátech, je ironická zejména proto, že ještě při jednání o rozpočtu v roce 2020 se ODS zdálo přidání učitelům nízké a tvrdila, že by 5,5 miliardy na zvýšení platů vzala právě z „přemrštěných“ dotací pro velké zemědělské podniky.
Další věcí je, že nynější praktické kroky vlády staví do podivného světla slib Petra Fialy z novoročního projevu, že při řešení schodku „bude hledat úspory zejména tam, kde to přímo nepocítí naši občané“. Copak učitelé nejsou občané? A ti státní zaměstnanci, kterým se platy rovnou zmrazí, taky ne? Na jednu stranu je korektní říci, že schodek, který zdědila Fialova vláda po populistickém chaotovi Babišovi, je obrovský a něco se s ním dělat musí. Ale bylo by opravdu lepší říkat lidem na rovinu, že je to bude bolet. A ne vznosně slibovat opak a potom couvat s nadějí, že si toho nikdo nevšimne.
Někomu může samozřejmě připadat kritika vlády po několika dnech jejího fungování přemrštěná, protože obecně se soudí, že každá vláda si zaslouží sto dní hájení. Jenže marná sláva: Hájení platí pouze při splnění dvou podmínek: musí být normální doba a vláda se musí chovat standardně. V normální době ovšem nežijeme, Česko čelí vážné kombinované krizi. A standardní není ani to, že vláda začne své působení relativizací vlastních slibů. Fialova sestava si proto žádných sto dní hájení nezaslouží.
Buď ať se chová podle předvolebních programů. Nebo ať, ve stylu Bohuslava Sobotky, přizná, že „sliby nebyly zasazeny do reálného rámce“. A pak doufá, že celkově podá tak dobrý výkon, že jí voliči opuštěné priority a nenaplněné sliby odpustí.
