Minutou ticha si Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu dnes připomene první výročí události z loňského 6. ledna. Následovat bude debata historiků, která by podle demokratické předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové měla „ustanovit a uchovat narativ 6. ledna“. Jenže co se toho dne vlastně ve Washingtonu odehrálo?

Podle současného demokratického prezidenta Joea Bidena, který u příležitosti dnešního výročí v Kongresu přednese projev, byl loňský násilný útok příznivců tehdejšího končícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa „jedním z nejtemnějších dnů pro naši demokracii“. Podle demokratických politiků a většiny jejich voličů Spojené státy před rokem zažily bezprecedentní atak na ústavní systém země, násilné povstání, pokus o puč.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Bidenův předchůdce v Bílém domě, republikán Donald Trump, to ale vidí úplně jinak. „Šlo o naprosto neozbrojený protest proti zmanipulovaným volbám,“ uvedl Trump těsně před Vánoci ve svém tiskovém prohlášení.  Nebylo to překvapivé, bývalý prezident tím znovu zopakoval své tvrzení, které propaguje od samotné volební noci, tedy že skutečným vítězem prezidentských voleb v listopadu 2020 je on a že Biden vyhrál jen v důsledku masivních volebních podvodů.

Mezi republikány má Trump silnou pozici

Trump sice za více než čtrnáct měsíců, které uplynuly od voleb, nepředložil jediný důkaz, jeho voliči mu ale věří. Podle aktuálních průzkumů s Trumpem 60 procent všech republikánů souhlasí, že volby mu byly „podvodně ukradnuty“. Pro 70 procent Trumpových voličů Biden není „legitimně zvolený“ prezident a osm z deseti republikánských voličů si přeje, aby Trump znovu kandidoval na prezidenta.

Je zřejmé, že rok po událostech v Kapitolu je Trumpova pozice mezi republikány – tedy mezi jejich politiky i ve voličské základně – přinejmenším stejně silná, není-li, jak tvrdí někteří politologové, ještě pevnější. Bezprostředně po 6. lednu to tak přitom vůbec nevypadalo. I mnozí republikánští politici tehdy dávali od Trumpa ruce pryč. A odhadovali, že to byl kulminační bod jeho snahy o zvrácení výsledků prezidentských voleb a že Trumpův vliv už bude upadat.

Připomeňme jen stručně, čeho jsme vlastně byli před rokem svědky. Na 6. ledna, kdy měl Kongres v konečném procesním kroku definitivně potvrdit Bidenovo vítězství, svolal Trump do Washingtonu masivní demonstraci a vyzval zároveň své příznivce, aby „ukázali sílu“. „Když nebudete bojovat jako o život, už nebudete mít žádnou zemi,“ burcoval Trump své příznivce k pochodu na Kapitol.

Stovky demonstrantů pak násilně vtrhly do Kongresu a na několik hodin přerušily jeho jednání. Zákonodárci a také tehdejší viceprezident Mike Pence na poslední chvíli opustili budovu nebo se museli zabarikádovat ve svých kancelářích. Přímo při útoku nebo v jeho důsledku zemřelo nejméně devět lidí, 140 strážců pořádku bylo při obraně Kapitolu zraněno.

Bezprostřední reakce politiků, a to demokratů i republikánů, byly podobné: šok a odmítnutí. Předseda republikánů ve sněmovně Kevin McCarthy prohlásil, že násilí nemá v americké politice místo, a odpovědnost za útok přičetl Trumpovi. Republikánská kongresmanka Nancy Maceová prohlásila, že Trumpovo „politické dědictví bylo vymazáno“. Rovněž řada analytiků a komentátorů předpovídala, že to je začátek Trumpova ústupu ze slávy. Karl Rove, který byl hlavním poradcem republikánského prezidenta George Bushe, tehdy uvedl, že Trumpova značka byla „navždy poničena“, že to „znemožňuje“ jeho případnou kandidaturu v roce 2024.

Republikáni: Už není co vyšetřovat

Tento nadstranický konsenzus se ale záhy rozpadl. Demokraty ovládaná sněmovna reprezentantů sice zažalovala Trumpa z porušení ústavy, v Senátu ale republikáni Trumpa tohoto obvinění (tedy impeachmentu) následně zprostili. Republikáni pak v Senátu zablokovali i pokus o zřízení zvláštní komise, která by události 6. ledna vyšetřila.

Místo této komise, jež měla být postavena podle modelu nadstranického orgánu, který před dvaceti lety zjišťoval okolnosti teroristických útoků na USA z 11. září 2001, si sice demokraté prosadili zvláštní sněmovní vyšetřovací výbor, ale už předem je zřejmé, že většina republikánských politiků i voličů jeho závěry odmítne.

Podle aktuálního přesvědčení republikánského předsedy Kevina McCarthyho už vlastně není vůbec co vyšetřovat a demokraté se to jen snaží politicky zneužít. „Slouží jim to jako stranická politická zbraň, aby dále rozdělovali naši zem,“ napsal Kevin McCarthy o víkendu v dopise svým republikánským kolegům ve sněmovně.

Zevnitř Republikánské strany se proti Trumpovi až na výjimky nikdo neozve – a ten, kdo se odváží, je označen za odpadlíka, za zrádce. Příkladem jsou kongresmanka Liz Cheneyová (dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho) a její kolega Adam Kinzinger, kteří veřejně odmítli Trumpovo tvrzení o ukradených volbách a jako jediní dva republikáni jsou členy výše zmíněného sněmovního vyšetřovacího výboru.

Oba za to ale platí vyobcováním ze strany. Cheneyová v Kongresu zastupuje Wyoming a tamní Republikánská strana ji oficiálně vyloučila. A Adam Kinzinger oznámil sám, že v letošních listopadových volbách do Kongresu už nebude znovu kandidovat. Je totiž jisté, že jako „zrádce Trumpa“ by u republikánských voličů neměl žádnou šanci.

Kizinger přitom není jediný, kdo se takto předem vzdal, než aby ochutnal pomstu Trumpových voličů. V Senátu už nebude například kandidovat Rob Portman z Ohia, který se také s Trumpem v minulosti dostal do konfliktu. Nejžhavějším kandidátem, který by ho mohl v Senátu vystřídat, je bývalý republikánský kongresman Josh Mandel, neochvějný zastánce a propagátor Trumpovy verze o volební krádeži.

„Je to výjimečná věc. Ale v zásadě lze říct, že Trumpova pozice v Republikánské straně je dnes silnější, než byla kdykoliv před tím,“ uvedl známý republikánský poradce a lobbista Ralph Reed před pár dny pro americký zpravodajský web Politico.

Experti varují před rozdělením společnosti

Pro samotné republikány by to mohla být dobrá zpráva i proto, že podle čerstvých průzkumů v několika klíčových státech by Trump nyní v hypotetickém prezidentském souboji Bidena porazil. Američtí politologové, akademici – a také analytici FBI či protiterorističtí experti – ale bijí na poplach.

Upozorňují na stále ostřejší rozdělení společnosti, kdy se větší části obou táborů už navzájem označují za nebezpečí pro Ameriku. A zároveň na to, že stále více lidí připouští násilí jako přijatelnou formu odporu. V aktuálním průzkumu pro list Washington Post to byla už více než třetina všech dotázaných – 40 procent u republikánů a 23 procent mezi demokraty.

Podle některých politologů je aktuální rozštěpení nebezpečnější, než bylo například za rasových a občanských nepokojů v 60. letech minulého století. „Rozdíl je teď v tom, že zde máme stranický rozkol ohledně legitimity celého našeho politického systému,“ vysvětlil pro list New York Times politolog a profesor prestižní soukromé univerzity Pomona College Omar Wasow. 

A například profesorka politických věd z Kalifornské univerzity v San Diegu Barbara F. Waltersová je ještě varovnější. Jako externí poradkyně CIA Waltersová ve světě dlouhodobě monitoruje podmínky, příčiny a postupné fáze vzniku občanských válek. A když tuto metodiku nyní aplikovala na USA, dospěla k alarmujícímu závěru. „Jsme blíže občanské válce, než by chtěl kdokoliv z nás věřit,“ píše Waltersová ve své čerstvé knižní analýze Jak začínají občanské války o aktuální situaci ve Spojených státech.